S poustevníkem napříč staletími

Nejmladší legenda o sv. Prokopovi se datuje do doby císaře Karla IV. Hovoří o vyzdvižení ostatků z hrobu a jejich přenesení k oltáři (elevaci), čímž byl uznán za svatého. „Pokud se u hrobu světce děly zázraky, pokud byl obecně uctívaný a respektovaný lidem, mohlo tehdy namísto pozdějšího právního procesu kanonizace posloužit přenesení ostatků (translace) na čestné místo,“ potvrzuje medievalistka Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd

Babičkám a dědečkům

Mottem světového dne, který budeme slavit v blízkosti svátku Ježíšových prarodičů Jáchyma a Anny, je „Já jsem s tebou po všechny dny“ (srov. Mt 28,20). „To je Pánův příslib, který dal učedníkům před vystoupením na nebesa a který dnes opakuje také tobě, drahý dědečku a drahá babičko. Celá církev je ti, nám, nablízku – má o tebe starost, má tě ráda a nechce tě nechat o samotě!“ ujišťuje papež ve videoposelství, v němž se staví po bok nejstarší

Košický arcibiskup v čele eparchie i soudcem

Do nejvyššího církevního soudu – vatikánského Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury – jmenoval papež František minulý týden košického arcibiskupa Cyrila Vasiľa SJ (56). Ten byl v těchto dnech jmenován zároveň košickým řeckokatolickým eparchou (již od loňského ledna byl apoštolským administrátorem). Nahradí tak biskupa Milana Chautura CSsR (63), který čelí podezření ze sexuálního obtěžování šestileté dívky v minulosti. V roce 2017, už jako

Jsou okamžiky absolutního štěstí

Jak jste jako herec prožíval uplynulý pandemický rok, kdy divadla nehrála? Nemůžu říct, že jako prase v žitě, ale vlastně docela dobře. Za svůj dlouhý život jsem měl už několikrát výpadek v hraní. Jednou z osobních rodinných důvodů, dvakrát kvůli zdraví, tentokrát to bylo už počtvrté. Poprvé to bylo dokonce na čtyři roky. Takže mám jistý trénink, jsem už ostřílený kozák. Jakožto penzista beru také pravidelný důchod. Pravda, kdyby byl v anglických

Zapojit síly zla do služeb dobra

V 80. letech jsem si poprvé přečetl Opaskovy verše o svém řeholním patronu: „Můžeš se prokopat k lidskému srdci / a zemi zkypřit svou motykou, / ty, který hlídáš ďábla na řetěze, / ty, který ho z řetězu jako jiní nepouštíš, / země by to již neunesla.“ Denně mám před sebou v břevnovské bazilice Brandlův obraz sv. Prokopa. Jako světce, který „hlídá ďábla na řetěze“, ho známe z duchovních dějin našeho národa. Je to překonané poselství? V posledním

Světová vánoční soutěž hledá mladé umělce

Mladí zpěváci, hudebníci, textaři i skladatelé od 16 do 35 let z celého světa včetně Česka jsou zváni, aby se zapojili do Vánoční soutěže (Christmas Contest), kterou spolu s dalšími pořádá papežská nadace Gravissimum Educationis. „Zveme mladé soutěžící, aby vytvořili dosud nezveřejněnou píseň nebo skladbu inspirovanou životem, láskou, pokojem a světlem, kterou by skrze své umění vyjádřili tradiční hodnoty Vánoc,“ píší pořadatelé. Soutěžit lze ve

Letní soboty v broumovských kostelích

Letos se koná už 16. ročník této hudební přehlídky, která každou letní sobotu rozeznívá některý z cenných dientzenhoferovských kostelů na území někdejšího benediktinského panství. Je už tradicí, že vstupné na tyto koncerty špičkových tuzemských i zahraničních umělců je dobrovolné a výtěžek pomáhá s údržbou a opravami cenných, avšak chátrajících broumovských památek. Těm lze pomoci také prostřednictvím dárcovského portálu darujme.cz. Novinkou je

Mysleli si, že o něm mají jasno…

Začal zde učit a posluchači se podivovali nad jeho slovy. Jenže nebyl to úžas, který jiné dovedl k víře, spíše naopak: byl příčinou pohoršení. Možná byli obyvatelé Nazareta přesvědčeni, že si tento dělník hraje na něco, co není. Dobře věděli, odkud pochází, znali jeho matku a příbuzné, mnozí si ho dost možná pamatovali jako malého chlapce. Prostě byli přesvědčeni, že už o něm mají jasno. Snadno o druhých vynášíme soud Ježíš zakusil něco, co mnozí

Liška ryšavá, či nový Šalamoun?

V české historické paměti figuruje Zikmund Lucemburský, syn císaře Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, v podobě pragmatického intrikána, odpovědného za smrt mistra Jana Husa, i nesmiřitelného protivníka husitství, neváhajícího zdvihnout meč proti své vlasti. Tento obraz není výplodem českého nacionalismu 19. století, nýbrž má podstatně hlubší kořeny. V letech 1420–1421 ho stvořila husitská propaganda, aby zdůvodnila, proč Zikmund

Fejeton P. Ladislava Heryána

Ježíš pozoruje, jak lidé vhazují peníze do chrámové pokladnice. Upoutá ho chudá vdova: „Všichni dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“ (Mk 12,41-44) Existuje názor, že k tomuto gestu byla prý donucena zákoníky, před kterými Ježíš varuje v předchozím kontextu. Úvahy vykladačů se však nejčastěji točí kolem tématu „dát něco z nadbytku / dát vše z nedostatku“, a prakticky vůbec nejdou

Poutě odolaly povodni i tornádu

„Hlavní iniciativa úcty ke sv. Cyrilu a Metodějovi v Mikulčicích vzešla od tehdejšího místního faráře P. Františka Baťky, který se s návrhem konat poutě do Mikulčic obrátil na brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho. Tomu se nápad líbil a už 5. července 1991 slavil v Mikulčicích Na Valech první mši svatou. Hned od začátku jsme byli překvapeni hojnou účastí věřícího lidu a také kněží. Přijížděli ze širokého okolí i z přilehlé strany Slovenska,“

Život bychom neměli promarnit

Jak jste se k práci v nemocnici dostala? Obvykle se živím herectvím, ale koronavir to změnil. Když se během prvního lockdownu zavřela divadla, odjela jsem na tři měsíce na Moravu sázet stromy. Když přišel vloni na podzim druhý lockdown, opět jsem nemohla hrát a netušila, co budu dělat. Potřebovala jsem si ujasnit hodnoty a uvědomit si, kde jsem, co mám za sebou a kam bych chtěla směřovat. Rozhodla jsem se proto vyrazit do Fatimy, kde jsem už

Středověký originál v Česku

Po šesti stech letech se na místo svého vzniku vrátil cenný rukopis tzv. Lipnické bible. Na hradě Lipnice nad Sázavou je originál k vidění do 30. srpna. Latinský rukopis velkoryse zapůjčilo washingtonské Muzeum Bible, které jej nyní vlastní. „Lipnická bible je tichým svědkem neklidného času husitských válek. Její unikátnost spočívá nejen ve stáří, ale také v tom, v jak zachovalém stavu je,“ zdůraznil Ladislav Langpaul z pořádajícího Spolku Za

Oltář spojuje zemi s nebem

„Svěcení nového oltáře je pro každou farnost velkou událostí. Osobně tyto chvíle silně prožívám. Oltář je vždy místem spojujícím zemi s nebem. Neděje se tak samo o sobě, ale prostřednictvím ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše Krista, který vzdává díky Otci. Vše se odehrává skrze něho, s ním a v něm. V něm přijímáme Boha a Bůh v něm přijímá nás,“ upozornil biskup Cikrle. „Několik desetiletí jsme měli v kostele provizorní dřevěný oltář. Už po revoluci

Za auty do Vatikánských muzeí

Svatý Ignác z Loyoly je autorem známé praktické rady pro duchovní život, která říká, že stvořených věcí máme užívat natolik, nakolik nás vedou ke konečnému cíli. Věci, které nám svět nabízí, se tak pro nás mají stát prostředky na naší cestě k Bohu. Na cestě asfaltové i na cestě životní, jejímž cílem je sám Bůh, mohou dobře posloužit dopravní prostředky. Ve své službě je využívá i papež František, který má jako dobrý jezuita tuto Ignácovu poučku

Mše svatá s vůní lesa

Ano. A spousta táborníků, poutníků, turistů i farností už to zažila: mši svatou na lesní mýtině, táborovém náměstí či na vrcholu hory pod klenbou modré oblohy nebo zeleně lesa. „Křesťané nemají posvátná místa jako ostatní náboženství, která fungují tak, že se místo nejprve posvětí a pak se v něm něco koná. My konáme a tím se to místo posvětí,“ otevírá své vyprávění odborník na liturgii P. Radek Tichý a dodává: „Kristus se vtělil a chodil po tomto

Pětice kněží nastupuje do služby

Pětice kněží, které v sobotu vysvětil arcibiskup Jan Graubner, nastupuje do služby. Filip Hochman z Kyjova bude kaplanem v Rajnochovicích, Petr Janíček z Újezda u Uničova zůstává v Přerově, kde dosud působil jako jáhen, Dominik Kovář z Lidečka prožije první kněžský rok v Holešově, Michal Staufčík ze Starého Města na Uherskohradišťsku bude nadále působit ve Valašských Kloboukách a Václav Škvařil z Vyškova zahájí kaplanskou službu ve Strání.