Mnozí Ukrajinci v České republice slavili Velikonoce podle juliánského kalendáře teprve minulý víkend. V neděli zvané „Paschální“ přinesli, jak je u řeckokatolíků i pravoslavných zvykem, do kostelů jídlo k požehnání. Dlouhé fronty vedly až ven – například kolem kostela sv. Mikuláše na pražském Malostranském náměstí či kolem nádvoří Klementina (na snímku) nedaleko od kostela sv.
Uplynulá neděle byla pro Ukrajince východního ritu slavností Vzkříšení Páně. V některých oblastech prožili svátky klidně – v Kyjevě, Lvově nebo třeba na Zakarpatí. Pod bombami však trpěli, a dokonce umírali lidé v Charkově, Mykolajivu, Luhanské oblasti či Mariupolu. „O této noci jsou naše myšlenky s mučednickou Ukrajinou a všemi kouty země, kde vládne násilí a porušování lidské důstojnosti. Prosme
Rozhlásit všem sousedům radostnou zprávu o zmrtvýchvstání Krista a požehnat před novou sezonou polím, zahradám a celé krajině – takový smysl mají velikonoční jízdy na koních i starobylá pěší žehnání, které se dodnes místy udržují anebo je podle starých vzorů znovu oživují. „Jako u mnoha jiných zvyklostí i tady bychom u kořene našli někdejší lidové a pohanské tradice spojené s příchodem jara a
Jakou úlohu má farní rada? – zeptali jsme se pastorálního teologa z Teologické fakulty Jihočeské univerzity a jáhna MICHALA OPATRNÉHO. Čím má být farní pastorační rada knězi k ruce? Mají být tito lidé skutečně knězi k ruce? To bychom je redukovali na nějakou výkonnou skupinu k panu provoznímu. Není to parta lidí, kterým kněz rozdává úkoly. Kodex církevního práva říká, že to má být poradní orgán
Tragický příběh několika jednotlivců z dob dožívající komunistické diktatury v Polsku, ale také důrazné varování před vždy a všude se opakujícími zhoubnými mechanismy moci – to je film Jana Matuszyńského Nezanechat stopy, který přichází do českých kin. Květen 1983, byt básnířky Barbary Sadowské na varšavském sídlišti: zrovna tu nad ránem končí jeden z večírků, kde se scházejí a
Boží milosrdenství nás nutí objevovat rány našich bratří a sester – řekl papež František při neděli Božího milosrdenství ve Vatikánu, kde se s ním také po čtyřech letech sešli jmenovaní misionáři milosrdenství. Poprvé od vypuknutí pandemie se v neděli Božího milosrdenství slavila mše svatá v bazilice sv. Petra. Vedl ji předseda Papežské rady pro podporu nové evangelizace
Dnes často vidíme, že „májovou pobožnost“ v mnoha farnostech nahradilo prosté rozjímání před obrazem či sochou Panny Marie. Není to škoda? Májová pobožnost prošla zajímavou historií a podoba, kterou si nejstarší generace našich věřících pamatuje, zdaleka není první. Období měsíců duben-květen bylo obyvatelstvem západní Evropy bráno jako období lásky – doprovázely ho různé
„Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši,“ tvrdí čtvrtá kapitola Skutků apoštolských. Období počátečního semknutí prvotní církve ale netrvalo věčně. S hledáním vize do budoucna a řešením všedních obtíží se snad nerozlučně pojí různé pohledy na věc. Představa církve, kde mají všichni stejný názor a jsou vůči sobě vstřícní a tolerantní, je utopií. Taková církev nikdy
Katecheze – 20. dubna Stáří obzvlášť poznamenávají prožitky zmatenosti a sklíčenosti, ztráty a opuštěnosti, zklamání a pochybnosti. Svou křehkost v dramatických životních situacích můžeme zakusit všichni, v jakémkoli údobí života. Ve stáří ale tyto pocity mohou vést okolí k přesycenosti, či dokonce je obtěžovat. Kolikrát jsme zaslechli nebo si pomysleli, jak jsou ti starci
Po dvouleté odmlce vynucené pandemií řada farností obnoví květnové večerní pobožnosti k Panně Marii. Zvyklost „májových“ pokračuje. Suchá třešeň v květ se halí / na sedmerých haluzích / studánka se pod ní prýští / v sedmi čistých paprscích. Tak zní úvodní sloka originální Svatoňovické poutní písně z roku 1915. Lidé si ji po covidovém útlumu mohou letos v poutním kostele Panny
Kde je Bůh, když padají bomby? Jednou z nejtěžších otázek je otázka lidského utrpení a nespravedlnosti. Jak to, že Bůh, který nás miluje, nezabrání válkám a nezbaví svět těch, kdo druhým působí utrpení? Jak můžeme věřit, že Bůh, který stvořil svět, je dobrý, když se kolem nás děje tolik zlého a nespravedlivého? To jsou konkrétní otázky, které nás napadají v souvislosti s válkou
Američanka Helena Kellerová (1880–1968) vystudovala jako první hluchoslepý člověk na světě univerzitu. Její nezlomná píle, odhodlání a dychtivá touha po poznání ji přivedly až na Harvard, který úspěšně ukončila v roce 1904. S tímto dramatickým handicapem se sice nenarodila, ale dva klíčové smysly pro lidské poznání ztratila v necelých dvou letech po prodělání meningitidy. Byla
Závěry diecézní synody zazněly minulou sobotu v budějovické katedrále sv. Mikuláše. Prezentace dokumentu se zúčastnili biskup Vlastimil Kročil, generální vikář Mons. David Henzl, děkan Zdeněk Mareš a diecézní koordinátoři P. Ivo Prokop a P. Stanislav Brožka. V lavicích naslouchaly desítky laiků, kněží a řeholnic textu syntézy, který shrnul pohledy a podněty z jednotlivých
Za malými členy pěveckého sboru Srdíčko do Telče zavítaly řeholnice misionářské rodiny Donum Dei v čele s ředitelkou sirotčince sv. Terezie v Loumbila v Burkině Faso Cécile Dah. „Chtěla jsem osobně poděkovat dětem a vedoucím pěveckého sboru Srdíčko. Podporovali činnost našeho sirotčince i v době tvrdého lockdownu, čehož si moc vážíme,“ zdůvodnila svou přítomnost v Telči
Kardinál Stanisław Dziwisz není vinen zakrýváním případů zneužívání – takový je závěr Svatého stolce po přezkoumání výstupů vatikánské vyšetřovací komise, kterou vedl kardinál Angelo Bagnasco. Polský kardinál Dziwisz (83) čelil silně medializovaným podezřením, že jako osobní sekretář papeže Jana Pavla II. i později v letech 2005–2016 jako krakovský arcibiskup pomáhal krýt
Papež František se v dohlednu nevypraví do Kyjeva, konat se zatím nebude ani jeho schůzka s moskevským patriarchou Kirillem, plánovaná původně na červen. Svatý otec to řekl minulý týden argentinskému deníku La Natión. „Jsem připraven udělat cokoli, aby na Ukrajině nezahynul už ani jeden člověk,“ prohlásil papež. Zároveň však řekl: „Nemohu udělat nic, co by ohrozilo vyšší cíle, kterými jsou ukončení války, mír, anebo aspoň humanitární koridory. Jaký smysl by měla cesta papeže do Kyjeva, kdyby druhý den stále byla válka?“ K návštěvě ukrajinské metropole jej dříve pozvali tamní prezident Volodymyr Zelenskyj a kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Jaro je tady. Do úprav farní zahrady se na jaře pouštějí věřící v Rokytnici na Přerovsku. Z prostoru kolem místní fary chtějí vytvořit „Ježíšovu zahradu“. „Uvažujeme o tom, že by se mu dala vtisknout jednotná tvář a hlubší duchovní idea. Hlavní myšlenka je inspirována životem Ježíše Krista, protože řada událostí spojených s jeho působením proběhla v přírodě. V zahradě už máme
Čtyři tisíce nových buků a jedlí vysadilo v sobotu 340 dobrovolníků na stolové hoře Ostaš na Broumovsku. Pomohli tak lesům zdecimovaným kůrovcovou kalamitou. Lokalita se vrátila benediktinům díky restitucím zhruba před dvěma roky. Jedná se o historický majetek Broumovského kláštera, který nyní spravuje Břevnovský klášter. „Zalesňovací akcí jsme chtěli nejen vrátit stromy na
Speciální várka plzeňského piva už je ve Vatikánu. Papeži minulý týden symbolicky předali 2022 půllitrových lahví při generální audienci biskup Tomáš Holub a bývalý vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Setkání s papežem bylo podle biskupa plné naděje. „Radovali jsme se, že i v této velmi těžké době je Kristus silnější než všechno to zlo, které vidíme kolem sebe. A