Motto kyperské části 35. apoštolské cesty papeže Františka (od 2. do 6. prosince) znělo „Utěšuj nás ve víře“. Inspirovalo se jménem mučedníka sv. Barnabáše, které může znamenat „syn útěchy“. Tamní církev je považována za „apoštolskou“, protože její tradice sahá až do roku 46 k apoštolům Pavlovi a právě zdejšímu rodákovi Barnabášovi, misionáři, Pavlovu průvodci a patronovi země. Po přivítání
„Manželské večery jsou založené na principu přísného soukromí – všechna komunikace probíhá pouze v rámci páru – a tak vedoucí nevědí, jestli páry přicházejí spíše investovat do svého dobře fungujícího vztahu, nebo naopak řešit závažné problémy,“ říkají na úvod Jakub a Dagmar Güttnerovi, kteří v Česku Manželské večery koordinují. Jsou ale přesvědčeni, že otázka smíření se týká každého vztahu. V
Zástupy se u Jordánu ptají Jana Křtitele, co mají dělat. Vyptávají se zástupci všech profesí, chudí i bohatí, ženy z lidu, ale i z vládních a náboženských kruhů. Situaci, kdy nevíme, co máme dělat, známe dobře, máme ji dnes přímo před očima. Nikdo v našich zeměpisných šířkách jako by to nevěděl, všichni plujeme ve stejné řece nevědomosti. Delta, delta plus, omikron, vládanevláda, hygiena-nehygiena
Autorkou výtvarného návrhu je Zdeňka Kudrnová. Známku vytiskla Tiskárna Hradištko v nákladu 1,6 milionu kusů a její hodnotu vyjadřuje písmeno „E“, které odpovídá ceně za obyčejnou zásilku do evropských zemí do 50 g, což je 39 korun. Zájemci si mohou novou samolepicí výplatní poštovní známku zakoupit na přepážkách či v e-shopu na webu České pošty. Malá dřevěná soška s povrchem vymodelovaným z
Dny vděčnosti se budou konat příští týden – od 13. do 19. prosince. Rodinný svaz ČR, Síť pro rodinu (mateřská centra) a Unie center pro rodinu a komunitu chtějí vyjádřit uznání a poděkovat těm, kteří pečují o zdraví ostatních, jsou v první linii a v těchto dnech jsou i těmi, kdo o životy doslova bojují. „Ve dnech, kdy se upínáme ke svátkům a času s rodinou, je celá skupina lidí, kteří tuto vyhlídku nemají. Naši zdravotníci. Nemocnice praskají ve
Olomoucký arcibiskup vakcinaci opětovně podpořil svou prosbou ze 17. listopadu (viz KT 48), a to v souladu s předchozím prohlášením ČBK. Nyní znovu uvádí, že pokud není k dispozici jiná vakcína a pokud existuje nebezpečí závažného ohrožení zdraví, je morálně přípustné dát se očkovat, a to i vakcínou vyvinutou s použitím buněk získaných morálně problematickým způsobem. Pečovat o své zdraví Odkazuje přitom na dřívější zásadní vyjádření Papežské
Třicetistránkové interní pokyny pro úředníky pracující pro Evropskou komisi (EK) měly především upravit, jak v oficiálním styku komunikovat, aby byl „ve všech materiálech každý oceněn a uznán, bez ohledu na své pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci“ – jak psala v předmluvě předkladatelka návrhu, maltská eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová, a
Mottem druhé části apoštolské cesty papeže Františka bylo: „Otevřme se Božím překvapením, protože on chce, aby na naší cestě zazářilo jeho světlo.“ V době, kdy Řecko strádá důsledky pandemie a krize tamní ekonomiky, symbolizovala Františkova pouť naději. Svatého otce přijal v Athénách 4. prosince pravoslavný patriarcha Jeroným II., původem Albánec, který se angažuje v sociální oblasti. Byl také u první návštěvy papeže Františka na ostrově Lesbos v
Arcidiecézní charita Praha proto ihned uvolnila 2 500 eur (přes 60 tisíc korun) a vyhlásila sbírku na pomoc uprchlíkům na běloruskopolských hranicích a na dalších místech Běloruska. Na běloruské hranici s Polskem a Litvou a také v okolí hlavního města Minsku se nachází tisíce migrantů. Nemají dostatek jídla, spí v mrazivém počasí ve stanech, chybí léky a další životní potřeby. „Od vypuknutí krizové situace jsme v každodenním kontaktu s našimi
Obsáhlý rozhovor poskytl sekretář emeritního papeže Benedikta XVI. arcibiskup Georg Gänswein německému měsíčníku Vatican Magazin. Kromě každodennosti emeritního papeže v něm hovořil i o jeho postoji k očkování proti koronaviru. „Nikdo by neměl být k očkování nucen. Je ale třeba apelovat na svědomí,“ prohlásil arcibiskup Gänswein a na otázku, zda je stejného názoru i Benedikt XVI., potvrdil: „Jinak by se nenechal přeočkovat už třetí dávkou.“
Kvůli zhoršení pandemické situace je pozměněno předání Betlémského světla. Mezinárodní setkání v Salcburku bylo zrušeno. Ekumenická bohoslužba bude ve formě videozdravice. Naši skauti převezmou Betlémské světlo u hranic na Břeclavsku v neděli 12. prosince, odkud ho převezou do Brna. Zde ho předají v 10.30 hod. v katedrále sv. Petra a Pavla do rukou brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho. Pro plamen k vlaku O týden později, 18. prosince, bude
Jak se smiřováním začít? Co je k němu potřeba? Mám za to, že pokud se chci s druhým člověkem smířit, musím ho mít alespoň trochu rád. Abych tak nalezl cestu k tomu, jak případné protipóly a nesoulad dát vedle sebe, o což v usmíření podstatně jde. A pak je asi důležité přijmout to, co mi nemusí být příjemné, a to jsou vlastní limity, mé představy o tom druhém, jeho obtížné vlastnosti nebo to, co se děje v mém okolí. Ale abychom si dobře rozuměli,
Ráda bych se s vámi podělila o prožitek, kdy jsem pocítila ve svém životě hřejivou Boží přítomnost. Tato událost se stala asi před deseti lety, kdy jsem ještě studovala na vysoké škole. Jelikož jsem nikdy nevynikala v matematice (která však byla při studiu ekonomie dosti podstatná), měla jsem z každé zkoušky, kde byla jen trocha matematiky, opravdu obavy. A zkouška ze statistiky byla ta nejhorší. Připravovala jsem se na ni opravdu důkladně, dala
Dva slepci, když kolem nich Ježíš procházel, na něj volali ve své bídě a naději: „Synu Davidův, smiluj se nad námi!“ (Mt 9,27). Oba hrdinové jsou slepí, ale vidí to nejdůležitější: poznávají Ježíše jako Mesiáše. Zastavme se u tří pasáží z tohoto setkání. Mohou nám na adventní cestě pomoci, abychom přivítali Pána, který přichází, který prochází kolem. Zaprvé: jít k Ježíši pro uzdravení. Ti dva důvěřují Ježíši a následují ho, aby našli světlo pro
Reprezentativní publikace (vydala Západočeská galerie v Plzni 2021) shrnuje sedmileté bádání, které předcházelo stejnojmenné výstavě v plzeňských Masných krámech v první polovině letošního roku. Srdcem této expozice byla právě Plzeňská madona, plastika tzv. krásného slohu vytvořená ve 14. století pro městský chrám sv. Bartoloměje. Na několik dní se přitom v galerii dokonce představila v samotném originále: své místo na hlavním oltáři čerstvě
První adventní víkend jsem se ocitla pracovně na dálném východě, přesněji v Košicích. Přistála jsem tam den po vyhlášení lockdownu, takže jsem si připadala jako v „městě duchů“: obzvlášť po setmění působily liduprázdné mokré ulice jako předpeklí v knize Velký rozvod nebe a pekla od C. S. Lewise. Tam se navíc lidé kvůli své nesnášenlivosti stále jen stěhovali, aby byli co nejdál od sebe. Někdy až zírám, jak jsou liturgické texty aktuální, ačkoli
Na čtyřech stech padesáti stranách s bohatou černobílou i barevnou fotopřílohou čtenáře nečeká „pouhý“ životopisný rozhovor. Jistě, osou je vyprávění o Kodetově rodině, dětství, povolání ke kněžství a zápasech skryté církve, jakož i o jeho činnosti po převratu – od obnovy kláštera karmelitánů v Kostelním Vydří přes založení Karmelitánského nakladatelství po reflexi všech těchto příběhů z odstupu zralé současnosti. Každá osobní vzpomínka je však
Nezadržitelná radost třetí neděle adventní, neděle Gaudete, vyvěrá z prvního i druhého čtení. Ale co s tím evangeliem? „Přichází mocnější než já…“ v ruce má fukar (kdepak lopatu!), aby pročistil… uložil… pálil ohněm neuhasitelným (srv. Lk 3,17). Ale hezky krok za krokem. „Co máme dělat?“ (Lk 3,10). Za Janem hlásajícím křest obrácení přicházejí na poušť zástupy, pak celníci a vojáci a všichni mu kladou tutéž otázku: Co máme dělat? A také Janova
Vyobrazení Krista, andělů či svatých, vyvedená zrcadlově převráceně barevnými temperami na rubové straně skla – takové obrázky jsou známé z různých míst českého pohraničí. Ty kvildské ale mají charakteristickou podobu. Techniku sem přinesl koncem 18. století Johann Verderber a právě v domě, kde se dnes muzeum nachází, založil manufakturu. Inspirovali jej malíři ze sousední bavorské obce Hohenau a několika dalších vesnic – v Hohenau bylo nedávno
Tyto řádky jsem sepisoval dost nerad, zvlášť na prahu adventu. Strašně dlouho jsem se rozmýšlel, jestli to má cenu, jestli to nebude vypadat, že se něčím chlubím; nehledě k tomu, že ohlížení se do minulosti může být pro ty, kteří něco opustili pro Boží království, poměrně nebezpečná věc. Ale tváří v tvář prohlubujícím se příkopům, nedorozuměním a žel Bohu i vzájemné nenávisti, která mezi křesťany vzniká v otázkách postoje k očkování, jsem se přece
Papež František přijal 2. prosince rezignaci pařížského arcibiskupa Michela Aupetita a do čela největší francouzské arcidiecéze jmenoval dočasně jako apoštolského administrátora někdejšího předsedu Francouzské biskupské konference Georgese Pontiera (78). „Člověk, jehož pověst byla takto veřejně poškozena, už nemůže řídit (diecézi),“ vysvětlil papež své rozhodnutí při návratu z apoštolské návštěvy Řecka, jak napsal deník La Croix. „Rezignaci
„Je tato adventní doba něčím specifická? Vyzývá nás k něčemu zvláštnímu, co je odlišné od předcházejících adventů? I tyto otázky nám šly hlavou, když jsme stoupali na vrchol Hrad,“ svěřuje se kněz. Kopec leží uprostřed všech komunit a obcí, které velikou farnost tvoří. „Prožívali jsme tak sounáležitost s celým krajem a se všemi obyvateli, kteří možná právě vstávali a chystali se do školy, práce nebo třeba k dalšímu dni, strávenému v samotě a