Třicetistránkové interní pokyny pro úředníky pracující pro Evropskou komisi (EK) měly především upravit, jak v oficiálním styku komunikovat, aby byl „ve všech materiálech každý oceněn a uznán, bez ohledu na své pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci“ – jak psala v předmluvě předkladatelka návrhu, maltská eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová, a zdůvodnila: „To je to, co znamená skutečnou ‚jednotu v různosti‘.“

Instrukce se týkají tiskových materiálů EK, informačních tiskovin, internetových příspěvků a prezentací, veřejných projevů, brífinků a školení a také vnitřní komunikace úřadu.

Necelé dvě desítky pokynů vybízejí k přesnějšímu vyjadřování (např. důsledné rozlišování pojmů „Evropa“ a „Evropská unie“) nebo k pestrosti debatních panelů (aby byli zastoupeni muži i ženy) či příkladů používaných při projevech (aby odrážely rozmanité životní skutečnosti). Zahrnují požadavek netematizovat něčí sexuální orientaci, rodinný stav nebo etnický původ a vyhnout se „výrazům s negativní konotací“ (jako „připoutaný na invalidní vozík“) nebo „posilování škodlivých stereotypů“ (o pohlaví, etnických skupinách, věku atd.).

Kapitola „Kultury, životní styly a vyznání“ pak mezi osmi příklady vhodného a nevhodného vyjadřování obsahuje i tři, které se vztahují k náboženství. „Nepředpokládejte, že jsou všichni křesťané. Ne každý slaví křesťanské svátky, ne všichni křesťané je slaví ve shodném termínu. Buďte vnímaví k tomu, že se lidé drží různých náboženských tradic a kalendářů,“ stojí v dokumentu jako zdůvodnění, proč by zaměstnanci EK měli užívat spíš obrat „sváteční období“ než „vánoční čas“ apod. Dokument též nabádá používat raději termín „first name/forename“ než „Christian name“, což obojí znamená „křestní jméno“, avšak druhý výraz i v angličtině explicitně odkazuje ke křtu. Při uvádění příkladů, které by obsahovaly vlastní jména, pak směrnice radí vybírat taková, která nemají vazbu na konkrétní náboženství: „Malika a Julio“ místo „Maria a Jan“. Třetí doporučení vybízí nesměšovat národnost a vyznání, tedy rozlišovat např. mezi označeními „Arab“ a „muslim“, protože ta nejsou vždy totéž.

Aby respekt nevedl k sebepopření

Na interní pokyny první upozornil italský deník Il Giornale a (nejen) v italských médiích se zvedla vlna kritiky. Připojila se také Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE). „Respektujeme právo EK formovat svoji komunikaci a oceňujeme význam rovnosti a vystupování proti diskriminaci. COMECE se však nemůže ubránit znepokojení, že se některé pasáže vyznačují protináboženskou zaujatostí,“ napsali biskupové ve veřejném prohlášení. „Katolická církev v EU sice plně podporuje rovnost a boj proti vylučování, ale zároveň je jasné, že tyto cíle nemohou vést k překrucování skutečnosti nebo autocenzuře,“ pokračují s tím, že by se tak mohl celý evropský projekt v jednotlivých členských státech kompromitovat.

Kardinál Jean-Claude Hollerich, předseda COMECE, v tomto prohlášení k pasáži o „čase Vánoc“ doplnil: „Neutralita nemůže znamenat odsunutí náboženství do soukromé sféry. Vánoce jsou nejen součástí evropských náboženských tradic, ale také evropské reality. Respektování náboženské rozmanitosti nemůže vést k paradoxnímu důsledku, kterým je potlačení náboženského prvku ve veřejném diskurzu.“

Na dotaz Vatikánského rozhlasu se vyjádřil také státní sekretář Svatého stolce kardinál Pietro Parolin. „Domnívám se, že snaha o odstranění veškeré diskriminace je správná. Toto však rozhodně není způsob, jak tohoto cíle dosáhnout,“ podotkl kardinál Parolin a vysvětlil: „Zde nakonec hrozí zničení lidské osoby, a to ve dvou zásadních rozměrech. Prvním je různost, která je pro náš svět charakteristická; existuje tu však sklon všechno standardizovat a neohlížet se ani na oprávněné rozdíly, které nesmějí stavět lidi proti sobě nebo vést k diskriminaci, ale musíme je začlenit, aby se budovalo plné a integrální lidství.“

Druhou rovinou je pak podle kardinála Parolina popírání skutečnosti a společných kořenů. „Evropa vděčí za svou existenci a identitu mnoha přínosům, ale rozhodně nesmíme zapomínat, že jedním z určujících, ne-li vůbec tím hlavním, bylo právě křesťanství,“ dodal Parolin.

Komisařka Dalliová po kritice dokument stáhla a slíbila jej podle vznesených námitek přepracovat. Vnitřní směrnice pro vhodné vystupování a komunikaci mají i další evropské úřady včetně europarlamentu nebo Rady Evropy, jejich pravidla jsou však méně konkrétní.