Reprezentativní publikace (vydala Západočeská galerie v Plzni 2021) shrnuje sedmileté bádání, které předcházelo stejnojmenné výstavě v plzeňských Masných krámech v první polovině letošního roku. Srdcem této expozice byla právě Plzeňská madona, plastika tzv. krásného slohu vytvořená ve 14. století pro městský chrám sv. Bartoloměje. Na několik dní se přitom v galerii dokonce představila v samotném originále: své místo na hlavním oltáři čerstvě zrekonstruované katedrály opustila po více než 70 letech a výstavní síň proměnila na místo bohoslužeb a modlitby.

„Vidím to jako úžasnou, zásadní věc. Lidé sem přicházeli, aby se na Plzeňskou madonu podívali a modlili se u ní, a tak se i na tomto místě a i po staletích od svého vzniku socha stala součástí osobního vztahu věřících k Matce Boží, skrze kterou přistupují k tajemství Vtělení – tedy tím, pro co byla kdysi vytvořena,“ popsal biskup Tomáš Holub, s jehož souhlasem mohla plastika katedrálu nakrátko opustit. Sejmutí 134 cm vysoké opukové sochy znamenalo pro odborníky splněný sen, jak při besedě potvrdil Petr Jindra, který byl spoluautorem výstavy. „Odborníci ji měli naposledy možnost studovat zblízka za druhé světové války, kdy byla pořízena její fotodokumentace. Generace badatelů ji tedy znaly pouze z těchto černobílých snímků,“ zdůraznil Jindra.

V nové monografii, na které se podílelo přes 20 autorů, díky tomu vedle historických a uměleckých souvislostí najdeme výsledky detailního průzkumu sochy, který předcházel její renovaci před zápůjčkou a posléze návratem na hlavní svatobartolomějský oltář. Nechybí ani kapitoly o jejím původním liturgickém kontextu: madona byla vytvořena v pražské katedrální huti Petra Parléře pro každodenní jitřní mše k poctě Panny Marie a čtvrteční liturgii Božího Těla. „Při studiu liturgických textů pak vidíme, že socha činí přesně to, o čem obřady hovoří,“ upozornil Petr Jindra a vysvětlil: „Například když se v hymnu Salve Regina zpívá ‚obrať k nám své milosrdné oči a Ježíše nám ukaž‘ a Madona se na nás dívá a naklání se k nám s Dítětem v rukou. Pro středověkého člověka to musel být velice silný zážitek. A protože socha vznikla v době papežského schizmatu a krize církve, jsem přesvědčen, že její úloha byla modlící se lid sjednocovat,“ shrnul kunsthistorik.