7. 12. 2021
|Papežova návštěva Řecka vedla za pravoslavným patriarchou i do uprchlického tábora na ostrově Lesbos.
Mottem druhé části apoštolské cesty papeže Františka bylo: „Otevřme se Božím překvapením, protože on chce, aby na naší cestě zazářilo jeho světlo.“ V době, kdy Řecko strádá důsledky pandemie a krize tamní ekonomiky, symbolizovala Františkova pouť naději. Svatého otce přijal v Athénách 4. prosince pravoslavný patriarcha Jeroným II., původem Albánec, který se angažuje v sociální oblasti. Byl také u první návštěvy papeže Františka na ostrově Lesbos v táboře Moria v roce 2016 spolu s ekumenickým patriarchou Bartolomějem – připomíná historickou událost Vatican News.
Papež se nyní v projevu k pravoslavným omluvil za historické chyby katolíků a pokračoval: „Se zahanbením uznávám, že v katolické církvi některé činy a rozhodnutí vůbec anebo jen zcela málo souvisí s Ježíšem a evangeliem, protože se řídí spíše touhou po zisku a moci. Společenství takto uvadá a plodnost je podlamována rozdělením.“ Vyzdvihl však ekumenickou spolupráci a zároveň vyzval k modlitbě za „zraněné vzájemné vztahy, abychom dospěli k potřebnému očištění historické paměti“.
Na závěr setkání v sídle athénského patriarchy František napsal do „čestné knihy“: „Přišel jsem v lásce a úctě jako poutník a bratr v Kristu. Myslím na naše společné apoštolské kořeny a modlím se k Duchu Svatému, aby nám pomáhal ubírat se společně jeho cestami.“
Zatímco pravoslavných je v Řecku 11 milionů (96 % obyvatel), katolíků tam žije asi jen 133 tisíc (1,2 %). Necelá polovina z nich jsou rodilí Řekové, desetitisíce dalších jsou zde pracující přistěhovalci či žadatelé o azyl. Papež se setkal také s emeritním athénským arcibiskupem Sevastianosem Rossolatosem, vyslechl svědectví argentinské řeholnice působící na ostrově Tinos a katolického laika. V projevu k duchovním povzbudil tamní malou katolickou komunitu a vyzval ji, aby následovala příklad sv. Pavla, který na Areopagu obrátil na víru sv. Dionýsia (prvního řeckého biskupa a patrona Athén) a který dokázal v zemi zasít „hořčičné semínko víry“. „Jako církev nejsme povoláni k tomu, abychom měli ducha dobývání a vítězství, impozantních čísel nebo světské velikosti. Žádá se po nás, abychom se inspirovali hořčičným zrnkem, které se zdá být bezvýznamné, ale roste pomalu a tiše,“ dodal.
V athénském prezidentském paláci pak Svatý otec promluvil k politikům. „Bez Athén a Řecka by Evropa a svět nebyly tím, čím jsou. Byly by méně moudré, méně šťastné,“ připomněl kolébku civilizace a demokracie i to, že okolní moře upamatovává na povolání Řecka být mostem spojujícím různé národy. Také však varoval před tím, že (nejen) v Evropě dochází k ústupu od demokracie kvůli autoritářství a populismu. Také „EU často propadá formám nacionalistického sobectví, místo aby byla motorem solidarity, a občas se jeví jako zablokovaná a nekoordinovaná,“ uvedl a varoval v této souvislosti i před následky klimatických změn.
Papež se pak v neděli 5. prosince zastavil v přijímacím středisku pro uprchlíky v Mytiléně na zmíněném ostrově Lesbos, kam se vrátil po pěti letech. Přivítala ho tam řecká prezidentka Katerina Sakellaropulosová a arcibiskup několika ostrovních diecézí Josif Printezis. Loni v září požáry na ostrově zničily provizorní ubytovny pro 12 tisíc lidí, většinu z nich pak přijaly různé evropské země, ale na ostrově stále čeká na azyl 2300 uprchlíků – s přísnou kontrolou a za ostnatým drátem. Papež se setkal s lidmi převážně z Afghánistánu a dále z Iráku, Sýrie, Palestiny, Somálska či Konga. Původně měl projet tábor autem, ale rozhodl se jít pěšky, aby se s lidmi mohl osobně pozdravit. Na následném setkání mu zazpíval africký pěvecký sbor a pozdravili ho zástupci pětitisícového katolického společenství. Uprchlík Christian Tango Mukaya z Konga, který nalezl nový domov v tamní farnosti, pak papeži poděkoval, že propůjčuje hlas všem migrantům.
Ve svém projevu k migrantům Svatý otec připomněl slova, která v roce 2016 na Lesbu pronesl ekumenický patriarcha Bartoloměj: „Ten, kdo se tě bojí, se ti nepodíval do očí.“ A pokračoval: „Jsem tu, abych vám řekl, že jsem vám nablízku, a řekl vám to ze srdce.“ Ve srovnání s pandemií, kterou řeší celý svět, řešení migrace podle něj značně zaostává. „V sázce je přitom budoucnost všech. Jen pokud se smíří s těmi nejslabšími, bude prosperovat, protože když jsou odmítáni chudí lidé, je odmítán také mír. Dějiny nás učí, že uzavírání a nacionalismus vedou ke katastrofálním důsledkům. (…) Je iluzí myslet si, že stačí chránit sami sebe a bránit se před těmi nejslabšími, kteří klepou na dveře,“ apeloval. A dodal: „Žijeme ve věku zdí a ostnatých drátů. Lze samozřejmě chápat obavy a nejistotu, potíže a nebezpečí, ale problémy se nevyřeší a soužití se nezlepší vztyčováním bariér.“
O druhé adventní neděli slavil papež mši sv. s katolickou komunitou v Athénách. V homilii komentoval evangelium o Janu Křtiteli (Lk 3,2): „Vykoupení nezačíná v Jeruzalémě, Athénách nebo Římě, ale na poušti.“ Podle něj neexistuje místo, které by Bůh nechtěl navštívit.
Pouť do Středomoří zakončilo 6. prosince setkání s mladými lidmi v Athénách u sester voršilek. Papež vyslechl svědectví mladých Řeků a setkal se i s devíti uprchlíky ze Sýrie, kterým na přání Svatého otce pomáhá řecká katolická komunita. Syřané papeži darovali tričko s obrázkem Krista, který drží za ruku Petra, aby ho zachránil před utonutím, a s nápisem: „V tebe, Ježíši, věřím. Pánova ruka nás zachránila. Děkuji vám, Svatý otče, že jste rukou Páně.“