7. 12. 2021
|Počátkem týdne se lidé sešli na kopci u Vodňan na Strakonicku, kde ranní mši svatou sloužil farář P. Josef Prokeš. Někteří zde přespali, jiní sem ještě za tmy přišli.
„Je tato adventní doba něčím specifická? Vyzývá nás k něčemu zvláštnímu, co je odlišné od předcházejících adventů? I tyto otázky nám šly hlavou, když jsme stoupali na vrchol Hrad,“ svěřuje se kněz. Kopec leží uprostřed všech komunit a obcí, které velikou farnost tvoří. „Prožívali jsme tak sounáležitost s celým krajem a se všemi obyvateli, kteří možná právě vstávali a chystali se do školy, práce nebo třeba k dalšímu dni, strávenému v samotě a nemoci. I na ně jsme mysleli při mši svaté, která začala v pět ráno u ohně nedaleko vrcholu. Světlo ve tmě svítí a temnota ho nepohltila. Přijímat toto světlo od Pána a předávat ho dál, vnášet do naší společnosti naději, úsměv, laskavost a porozumění. Tudy zřejmě míří letošní adventní výzvy,“ myslí si P. Josef Prokeš.
Na roráty v Suchdole nad Lužnicí i v Českých Velenicích se farníci scházejí již několik let. „Rorátní bohoslužba s oblátem P. Tomášem Vyhnálkem začíná ráno v 6.30 hod., kdy se nejprve sejdeme s lucerničkami na faře,“ říká farnice Iva Hojková.
„Sice jdeme s lucerničkou pokaždé jen kousek od fary do kostela, ale i tahle krátká cesta je pěkná, neboť si při ní můžeme představovat, jak asi naši předci prožívali tyto chvíle. Mše svatá se slaví v kostele při svíčkách a na slova písní si svítíme přinesenými lucerničkami. Kostelem se nese zpěv staročeských písní a celá atmosféra nám pomáhá povznést naše srdce k Bohu. Je pro nás potřebné uvědomovat si, jakou úlohu v adventních událostech a pro náš život má Panna Maria. Po bohoslužbě vždy pokračujeme společnou snídaní na faře, kdy např. v Suchdole nad Lužnicí nesmí chybět šunka s čerstvými rohlíky a koblížky. Takováto setkání jsou radostná a rodinná,“ dodává Iva Hojková.