„Tu složku mi předali se slovy: To je váš úkol!“ vzpomíná s úsměvem holická obyvatelka Ivana Kalodová na své první zasedání v komisi zdejší městské části. Tlustého svazku se studií projektu „Holický les“, jehož cílem bylo zalesnit třiatřicetihektarovou plochu v blízkosti průmyslových zón na jihu Olomouce, se na jaře roku 2008 podle svých slov ujala s radostí. Byla to totiž i odpověď na její modlitbu, kterou podnítily opakované výzvy tehdejšího lidoveckého poslance Tomáše Kvapila, jenž zdůrazňoval, že když do politiky nepůjdou dobří lidé, půjdou tam jiní.

To, že si čtyřtisícová městská část podobný projekt zaslouží, ilustruje Kalodová vzápětí. „Holice, to je obrovská průmyslová zóna. K tomu nám podle sčítání ministerstva dopravy pod okny denně projede osm tisíc aut, z toho dva tisíce kamionů. A další průmyslová zóna je hned za rušnou železniční tratí,“ popisuje neutěšené poměry.

Jako žena na mateřské dovolené se prý tenkrát projektu ujala s nadšením, ale také s naivními představami. Z těch ji zanedlouho vyléčil osud petice, kterou s dalšími zdejšími maminkami uspořádala. Ačkoli ji podepsalo přes tisíc obyvatel přilehlých městských částí, vedení Olomouce ji nepodpořilo. „To mě zklamalo, myslela jsem si, že když politici vědí, co lidé chtějí, že to udělají,“ vzpomíná.

Pro radu, jak postupovat dál, se obracela také k Pánu Bohu. „A do týdne se mi ozvali tři lidé, kteří se ptali, jak to s peticí dopadlo. Společně jsme proto založili občanské sdružení,“ vzpomíná. V týmu se jim pak podařilo dotáhnout projekt až k samotné výsadbě dvaasedmdesáti tisíc listnáčů, kterou město na ploše zmíněných třiatřiceti hektarů nechalo provést v roce 2013.

Přibude i posilovna

Samotnou výsadbou úsilí neskončilo: v dalších letech se spolku podařilo iniciovat výstavbu cyklostezky včetně lávky, která prostor lesa ležícího na západ od rušného železničního koridoru spojila s obytnou zástavbou Holice na východ od trati. Její otevření v předvečer slavnosti sv. Václava v roce 2018 prožili místní obyvatelé jako velikou slavnost a v rámci oslavy blížícího se 100. výročí republiky také vysadili Strom svobody – jen kousek od Stromu Olgy Havlové, který zde od léta toho roku připomínal 85. výročí narození první manželky prvního českého prezidenta.

„V Holickém lese navíc pravidelně organizujeme několik akcí. Nový rok zahajujeme novoroční procházkou. Na jaře společně s myslivci a rybáři provádíme jarní úklid – dosud jsme společnými silami uklidili 64 tun odpadu. Na podzimní drakiádu přicházejí děti s rodiči a společně s mateřským centrem Heřmánek a místní školkou pouštíme draky,“ vyjmenovává Kalodová a doplňuje: „Společná práce i zábava sdružuje všechny lidi dobré vůle. Vytvořila se při tom přátelství a souznění věřících křesťanů i lidí bez vyznání.“

Souběžně s tím, jak stromy rostou, plánují obyvatelé Holice další rozšiřování: chtějí začít pracovat na vzniku okruhu pro in-line bruslení, dětského hřiště, venkovní posilovny, mobiliáře, jako jsou lavičky nebo odpadkové koše, a také navazujících cyklostezek. „Všechny záměry teď zkomplikoval koronavirus, čas na ně ale i tak někdy přijde,“ tvrdí optimisticky Kalodová.

Pandemie ovšem přinesla i něco pozitivního: cestu do Holického lesa si našli také lidé, kteří o něm do té doby moc neslyšeli, a to i ze vzdálenějších čtvrtí. „Najednou tu trávili volný čas rodiče s dětmi, na procházky sem chodili pejskaři, večer si tam běžci dělali svoje okruhy. Zkrátka v nouzovém stavu, kdy lidé byli odkázaní jen na katastr své obce, tady byla spousta lidí,“ usmívá se Kalodová.

Nic z toho, co se podařilo, by podle svých slov nedokázala bez podpory rodiny. „Mám skvělého muže a skvělé děti. Manžel mi po celou dobu dělá zázemí a v krizi mě vždycky podržel,“ říká a dodává, že další vzpruhou pro ni bylo v roce 2015 vydání encykliky Laudato si’. Projekt Holického lesa totiž podle ní naplňuje výzvu papeže Františka, který v dokumentu vybízí, abychom se o životní prostředí starali jako o svůj domov. „Holický les je pro mne důkazem Božího působení. Je to dílo, které mě osobně přesahuje. Bůh dává svá vnuknutí, co se má právě teď udělat, a těmito vnuknutími se vše posouvá dál. V srdci cítím hlubokou vděčnost, že se tento projekt postupně realizuje,“ svěřuje se Ivana Kalodová.

A povzbuzením jsou jí také nadšené reakce místních obyvatel. „Jsem moc ráda, že máme s dětmi kam vyrazit. Máme tady sice velikou průmyslovou zónu, zato donedávna úplně chyběla příroda,“ pochvaluje si učitelka holické mateřské školy Jarmila Petříková. A prostor pro aktivity se svými klienty oceňuje také Petra Tenglerová, zakladatelka mateřského centra Heřmánek. „Velice rádi les využíváme,“ říká a dodává: „Ani se nesnažím počítat, kolik zdí musela Iva prorazit hlavou. Nerozlišuju, kdo je věřící a kdo nevěřící, a raději se dívám, co za kým zůstává. A tohle je prostě skvělá práce.“