29. června–5. července 2021
Aktuální
vydání
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Kdo běhá, dvakrát se modlí

28. 6. 2021

|
Tisk
|

Hlavní město se probouzí a provoz houstne. V samém centru se však scházíme k ranní meditaci. Pětikilometrovým během.

Fortna, klášter bosých karmelitánů na pražských Hradčanech, nabízí místo pro ztišení, široké spektrum akcí a kurzů. V minulém roce tu vznikly i patrně první kurzy „duchovního běhání“ u nás. Sérií běžeckých meditací tu provází Bohdan Fuka. „Běh je součástí mého života už asi od patnácti let. Za tu dobu se stal mým prostředkem k meditaci a k setkávání s Bohem,“ vzpomíná atletický trenér a lektor osobního rozvoje, s nímž máme sraz na Smíchově, abychom promeditovali téměř pětikilometrový ranní běh.

Základní instrukce nejsou těžké, alespoň na první pohled. Člověk nemusí být zrovna Forrest Gump, aby si mohl běžeckou meditaci zkusit. Rychlé tempo ani není cílem, důležitý je prožitek. Proto, než vyrazíme k Vltavě na náplavku, se shodujeme, že poběžíme volně a pokud možno v tichu. „Důležité je se soustředit na přítomný okamžik, vnímat sebe a své okolí. Ještě předtím, než si zavážete boty a vyrazíte ven, doporučuji se zastavit a uvědomit si, co od následujícího běhu chcete,“ říká Fuka s tím, že při kurzech před samotným sportovním výkonem skupina nejdřív setrvá několik minut na místě v tichu a usebrání.

Další rady pak nápadně připomínají recepty ke klasické kontemplaci v tichu. „Sledujte svůj dech, můžete si zvolit své vlastní slovo, které při běhu opakujete. Běh navíc toto portfolio rozšiřuje a přidává dynamiku. Mohu se soustředit, jak se střídá pravá a levá noha, každý krok může být součástí modlitby,“ vysvětluje Bohdan Fuka. Při jednotlivých lekcích kurzu spojuje prvky běžecké techniky s duchovním přesahem. V jedné z nich se účastníci zaměřují třeba na pevný střed těla nebo jeho mírný předklon. „Sklon přidává do biomechanického tance i gravitaci, která běžce táhne dopředu. V symbolické rovině pak můžeme mít na mysli, že se nikam necpeme, nesnažíme se prorazit hlavou zeď a silou urvat rekord na desítce, ale že lehce míříme vpřed za naším cílem. V našem případě míříme za Někým,“ dodává.

Vnímat své okolí

Nejdůležitější však je, aby byl běžec přítomný „teď a tady“. A tak absolvujeme několik kilometrů kolem řeky jen za zvuku nedalekých aut a tramvají a občas pískajících sportovních hodinek. Běh má výhodu v tom, že před sebou nikdo nikam neuteče, těžko zvládne ťukat do mobilu a „sjíždět“ facebook či jinak prokrastinovat. Člověk je na své myšlenky sám, což ale neznamená, že se uzavře do nějaké neprůhledné bubliny. „Já při běhu vnímám své okolí, jsem takovým radostným pozorovatelem Božího stvoření,“ svěřuje se Fuka. Nebrání mu v tom ani vedrem se rozpalující náplavka, kde musí neustále uhýbat chodcům, cyklistům a dnes tak moderním elektrickým koloběžkám, které běžce tak bezostyšně předjíždějí.

„Spousta lidí chodí běhat do přírody, ale mně nedělá problém vnímat krásy stvoření ani ve městě. Mám radost z každého člověka, kterého potkám, nebo z dítěte, co mi přeběhne přes cestu. Pokud na každé špičce stromu sedí anděl, proč by nemohl být i na střechách domů?“ popisuje metaforicky při krátké přestávce u Vyšehradského mostu lektor běhu, který proto nechápe, proč si lidé na běhání berou sluchátka.

Teploty zrovna několik dní atakují 35 stupňů a už po ránu je příjemné schovat se do stínu mostních pilířů. Není proto divu, že řada lidí vnímá běh sám o sobě jako utrpení a o meditaci při něm nemůže být vůbec řeč. „Jako trenér vídám lidi, pro které by bylo příjemnější, kdyby zvolili chůzi. A pro jejich těla také. Každý by měl běhat podle sebe tak, aby mu pohyb přinášel radost,“ potvrzuje Fuka pravidlo, že za chůzi ani indiánský běh, kdy se střídá běh s chůzí, se nikdo stydět nemusí. Na rozdíl od nárazových běhů v hodinách tělocviku, které nejednoho odradily na celý život, si také každý může zvolit své tempo, čas i vzdálenost. „Já osobně úspěšnost běhu hodnotím podle toho, zda se domů vrátím s úsměvem na tváři,“ dodává v cíli lektor.

Běh spojený s meditací nemusí být pro každého a není nutné se k němu nutit. „Pro někoho je nepředstavitelné vydržet kontemplovat půl hodiny v tichu nebo před zapálenou svíčkou, pro někoho zase uběhnout deset kilometrů,“ přiznává Fuka. Jestli je meditace během vhodná cesta, si může každý vyzkoušet při kurzu na Fortně (www.fortna.eu). Další sérii duchovních výběhů otevřou na podzim.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou