28. 6. 2021
|Dnes už si papežské cesty nedokážeme představit bez typického bílého auta s vysokou prosklenou konstrukcí. To je ale vynález starý teprve čtyřicet let. Od kočárů s koňmi k dnešnímu papamobilu vedla dlouhá cesta.
První zajímavostí je, že hlava církve přesedlala na motorový pohon mnohem později než evropští státníci. Kvůli diplomatické roztržce se sjednocenou Itálií, která v roce 1870 zabrala území dosavadního Papežského státu a ponechala církvi jen dnešní Vatikán, odmítal papež Pius IX. i tři jeho nástupci Svaté město opustit, a tak moderní dopravní prostředky nepotřebovali. Teprve v roce 1929 uvolnily napětí Lateránské dohody a papež mohl konečně znovu vycestovat na Castel Gandalfo. Pius XI., který jako technický fanoušek mimo jiné založil právě před 90 lety vatikánské rádio, si také velmi oblíbil automobily.
Kurie přestavěla stáje na garáže, které se záhy začaly plnit dary prestižních italských i francouzských automobilek jako Lancia a Citroën. Už na jaře 1930 se objevil první Mercedes-Benz. Výrobce ve svých materiálech tvrdí, že Pius XI. byl tímto vozem obzvlášť okouzlen a ihned po slavnostním předání se vydal na hodinovou projížďku vatikánskými zahradami. Bez ohledu na značku šlo vždy o vozy typu landaulet, tedy s pevnou střechou vpředu a stahovací vzadu, aby se dal oddíl s papežem otevírat nezávisle na kabině posádky. Toto řešení využívaly všechny státnické limuzíny té doby.
Spolupráce s Mercedesem pokračovala i v poválečné éře, papežové cestující po světě však příležitostně přesedali i do vozů jiných značek. Průkopníkem byl Pavel VI., jehož cesty se dotkly šesti světadílů. Na archivních záběrech z prosince 1964 žehná třísettisícovým davům v Bombaji z korby obyčejného Jeepu, vybaveného jen zvýšeným zábradlím. O několik měsíců později už v New Yorku usedá do stejného Lincolnu Continental, jaký používají američtí prezidenti. Tehdy – dva roky po atentátu na Johna F. Kennedyho – se papež poprvé ocitá za neprůstřelnými skly.
Také Jana Pavla II. zpočátku vidíme bezstarostně žehnat z otevřených aut. Při legendární první návštěvě Polska v létě 1979 šlo o korbu speciálně upraveného nákladního vozu tamní značky FSC, která mimochodem ještě nedlouho předtím nesla název Závody Felixe Dzeržinského (zakladatele a velitele Čeky, obávané sovětské tajné policie – pozn. red.). Ten se musel divit, koho veze... V říjnu téhož roku ve Washingtonu papež optimisticky mává z otevřené střechy prezidentského Lincolnu, zapůjčeného hostitelem Ronaldem Reaganem. To už mu ale bezpečně kryjí záda pánové v tmavých brýlích.
Trojcípá hvězda Mercedesu se znovu objevuje v listopadu 1980 při návštěvě západního Německa. A spolu s ní charakteristický bílý speciál na základech terénní Třídy G, který na papežských cestách na dlouho zdomácní. Jeho výhodou je vysoká stavba, díky níž na velkých shromážděních Svatého otce zahlédne více lidí. Skleněná zástěna zatím papeže chrání jen před sychravým počasím.
V otevřeném Fiatu Campagnola přežil Jan Pavel II. i pokus o atentát z května 1981 na Svatopetrském náměstí v Římě. Otřesná událost vedla ke zpřísnění bezpečnostních opatření, ne však hned. Když se papež o půl roku později vydal opět na cesty, spoléhal evidentně na Boží ochranu. V Nigérii přijížděl totiž na korbě náklaďáku, do Fatimy jel v Jeepu a koncem roku 1982 projel dvanáct španělských měst ve skromně upraveném miniaturním Fiatu Panda.
Hrozba dalších útoků z kruhů blízkých sovětským tajným službám však neutuchala. Není náhodou, že právě vláda Margaret Thatcherové nechala pro britskou papežskou návštěvu připravit pancéřovaný transportér na třínápravovém podvozku Leyland, který vážil čtyřiadvacet tun. V něm papeže zahlédlo na dva miliony lidí při devíti shromážděních od Londýna po Glasgow. Vůz je dodnes udržován továrním muzeem a bývá ozdobou každoročních srazů značky Leyland.
Od té doby se Jan Pavel II. objevoval už nejčastěji v Mercedesu třídy G, jehož nástavba ve vyztuženém rámu nesla neprůstřelná skla. Tak jsme ho také v březnu 1990 viděli přijíždět na pražskou Letenskou pláň a na Velehrad. Jen v Kanadě a později na Kubě mu posloužil podobně upravený americký pick-up GMC Sierra, zatímco na legendární čtyřmilionovou mši v Manile v lednu 1995 ho přivezl speciál od filipínského výrobce Francisco Motors. Stejně jako samotná událost se i dochovaný automobil těší značné úctě věřících a nechyběl na smutečním shromáždění, když Jan Pavel II. v dubnu 2005 zemřel.
Výrazné obměny se park přehlídkových vozidel dočkal s papežem Františkem, zdůrazňujícím civilnější styl. Neprůstřelný bitevník zůstává v záloze pro bezpečnostně náročné příležitosti, častěji je však papež k vidění v lehce upravených pick-upech asijských značek jako Hyundai nebo Isuzu. I když k audiencím na Svatopetrském náměstí stále přijíždí Mercedesem, jde o strohý terénní model s plošinou, na které s oblibou nechává svézt místní děti.
O autorovi| MARTIN FREI redaktor Aktuálně.cz