Na živočichy, kteří žijí, hnízdí nebo zimují v církevních budovách olomoucké arcidiecéze, se v minulých letech zaměřili odborníci z Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Pod názvem „Utajení obyvatelé sakrálních památek ADO“ pak výsledky představili na výstavě a v několika publikacích. „Výsledky výzkumu i vstřícný přístup správců objektů dávají naději, že koexistence některých vzácných druhů s primárním duchovním účelem sakrálních staveb je možná,“ zhodnotil tým v čele s profesorem Ivem Macharem. Co to znamená v praxi?

Kudy vlétne sova

„Prozkoumali jsme 270 kostelů a v takřka polovině z nich se vyskytoval aspoň jeden ptačí druh, u netopýrů a vrápenců to bylo až v 70 % sakrálních staveb. To ukazuje, jak jsou kostely pro přežití těchto druhů významné,“ vysvětluje pro KT člen týmu, ornitolog Karel Poprach. Vedle vlaštovek, jiřiček, některých rehků, konipasů nebo poštolek v kostelních věžích, půdách a zdech hnízdí i vzácné a ohrožené druhy jako kavka či rorýs. „Známe i starší data, a tak víme, že na kostelních věžích na Olomoucku velmi vzácně hnízdívá i sokol stěhovavý. Mladí sokoli byli dříve také vypouštěni u svatováclavské katedrály, aby zaháněli holuby. A mimo arcidiecézi je jejich hnízdění z dřívějška doložené i na věži Sv. Bartoloměje v Plzni nebo na věži týnského chrámu v Praze,“ popisuje odborník.

„Vlajkovým druhem“ ptačího světa při kostelích pak bývala sova pálená. Ta patří v Česku k silně ohroženým druhům. „Ještě před málo desítkami let byly kostelní věže tradičním hnízdištěm této sovy. Ale když jsme v letech 2016 až 2017 prováděli náš výzkum, žádné sovy jsme na kostelních věžích nenašli, jen starší pobytové stopy,“ podotýká Karel Poprach. Na vině je všeobecný úbytek sov pálených v české přírodě, jejich stěhování za hraboši do blízkosti farem i dravé kuny, kterých naopak přibývá. „Především má ale vliv uzavírání věží, kterým správci budov chrání kostely před všudypřítomnými holuby,“ upozorňuje ornitolog. „Sova pálená potřebuje vletový otvor velký zhruba 15x15 centimetrů. Když jí věž zcela uzavřeme, už se nedostane dovnitř ani ven,“ dokresluje smutným příkladem, jak před časem našel sovu uhynulou hlady, protože ji uzavření věže zastihlo při sezení na vejcích.

Jak tedy udělat kostel vstřícným místem i pro tak ohroženého tvora? „Radím nechat si před plánovanou rekonstrukcí střechy, krovu nebo fasády vypracovat jednoduchý zoologický posudek. Obracet se lze na pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,“ doporučuje odborník. Kromě jejích stránek nature.cz nebo ochranaprirody.cz je tu i web Poprachova spolku Tyto (tyto.cz) s řadou užitečných informací včetně návodu na výrobu a instalaci sovích budek.

Dalšími častými obyvateli kostelních půd jsou netopýři a vrápenci. Na Olomoucku na ně narazíme třeba v Moravičanech, Velké Bystřici nebo Moravském Karlově. „Netopýry v kostelích najdeme hlavně na jaře a v létě, kdy sem březí samice přilétají porodit a odchovat mláďata,“ přibližuje pro KT zoolog Jiří Šafář z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON). V letošním chladném roce se tyto letní kolonie vytvářejí právě až teď. V nejbližších týdnech se narodí slepá holátka, která ale díky výživnému netopýřímu mléku rychle vyspějí a zhruba v polovině srpna už budou létat a sama lovit.

Netopýr není „problém“

Ač dvou- až třísethlavá netopýří kolonie dokáže obtěžovat nepořádkem z moči a výkalů, rozhodně není na místě zvířata vyhánět. „Všech 27 tuzemských druhů je chráněných zákonem,“ upozorňuje Šafář. Jak podotýká, každý „netopýří problém“ lze řešit. „U nás na Olomoucku jsme byli první v republice, kdo zabezpečil v sakrální stavbě instalaci ochranných prvků, a to v roce 2005 v Bílé Lhotě,“ uvádí zoolog. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zajistila pro zdejší kostel sv. Kateřiny stoprocentní dotaci z Programu péče o krajinu a stavební firma pak položila dřevěnou podlážku, pokryla ji plachtou, očistila trámy a zakryla je plastovými prvky. „Jen v regionu už máme takových instalací jedenáct, převážně v kostelích, a dělíme se o zkušenosti i s dalšími kraji,“ dodává Šafář.

Že se k nám některé druhy netopýrů a vrápenců rozšířily z jihu právě až díky výstavbě kostelů, na co dbát při stavebních úpravách a jak je s ohledem na netopýry načasovat nebo že maličký netopýr hvízdavý uloví za jedinou noc až tři tisíce komárů – nejen to se lze dozvědět při exkurzích, workshopech a dalších programech, které ČESON s partnery pořádá mnohokrát do roka. Na ceson.org najdete aktuální nabídku pro celou republiku i další informace a užitečné tipy a kontakty.