Věřící z okolí trojmezí hranic Česka, Slovenska a Polska se v sobotu 21. srpna setkali při Pouti tří národů z diecézí ostravsko-opavské, žilinské a bielsko-žywiecké. Na louku poblíž rokle, kde se hranice tří států protínají, přicházejí poutníci ve třech procesích. To české s biskupem Martinem Davidem vyráželo z kostelíka na Hrčavě. V letošním roce organizace poutě vyšla na českou stranu, a tak
„Nekažme si konec prázdnin učením-mučením a doučováním. Náročnější start musí zvládnout nejen děti, ale i my učitelé. Teď je spíš potřeba, aby byli rodiče k dětem pozorní a v případě obav je uklidnili, že to bude v pohodě. Hlavně žádný strach. Pokud je vaše dítě úzkostnější, mluvte s ním, upokojte ho, že všechno, co jej čeká, se dá zvládnout, vyřešit a není to konec světa. My učitelé tam kvůli tomu
Co cítíte při pohledu na současné dění v Afghánistánu?Je lepší Afghánistán hodnotit spíš rozumem než pocity. Aktuality mi potvrzují to, co jsem na základě svých zkušeností z této země už dlouho tušil. Afghánská národní armáda (ANA) a Afghánská národní policie (ANP) se skládají z nájemných žoldáků, které do služby přivedla jen vidina příjmu. Jediným důvodem, proč se mladí Afghánci k těmto jednotkám
Zvířata při třebovické faře už nejsou úplná novinka. Kdy jste je pořídil? V roce 2018, po pěti letech svého působení tady ve farnosti. Udělal bych to už dřív, ale nebylo to možné z úplně prozaického důvodu: fara byla v rekonstrukci a potřebovali jsme dokončit plot, což se podařilo právě až na podzim 2018. Pak už nic nebránilo tomu, aby do oplocené farní zahrady vběhly první ovce. Co vás k tomu
Většina zmíněných kurzů má premiéru. „Vypsali jsme je na základě ohlasů od studentů a projeveného zájmu o různá témata – třeba studium papežských dokumentů. A také se sami nabídli někteří naši vyučující,“ vysvětluje pestrost kurzů proděkan KTF a dominikán Benedikt Mohelník. Kurzy jsou určeny široké veřejnosti. „Lidé v produktivním věku si díky nim mohou rozšířit obzory a okruh zájmů,“ dodává s tím, že kurzy míří také na ty, kdo působí v pastoraci.
Kombajny sklidily poslední hektary obilí, slaví se dožínky a s krátícími se dny se hlásí podzim a sezóna žehnání aktovek. Je tu začátek školy. Moje prababička vždycky touhle dobou brala do rukou růženec se slovy: „Tak už vám to končí, viď. To je potřeba za prázdniny poděkovat a za školáky prosit. A taky za učitele.“ Vždycky mě tím namíchla, protože jsem si hned vybavil všechny ty soudružky a otravné učení – a utekl jsem se světabolem někam hodně
KOMENTÁŘ P. Matúše Kociana Tuhle ohranou písničku už nikdo nechce slyšet, a tak se zdá, že rovnice jménem ekologická krize nemá řešení. Jakékoli snahy na zlepšení situace stále znovu padají do propasti honby za finančním ziskem, krachují v soukolí nadnárodních společností všeho druhu a v chamtivosti zkorumpovaných politiků, kteří jsou schopni prodat všechno včetně své duše. Obyčejný člověk je přitom soustavně dezinformován ze všech stran. Jedni se
Katolická církev má z doby komunistického útlaku mnoho pozitivních příkladů, kdy čelila pronásledování a cílené ateizaci. Současně však zde najdeme i méně světlé kapitoly, které souvisí především s kolaborací části duchovenstva s vládnoucí mocí. Nejznámější organizací je Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, vzniklé ustavujícím sjezdem v létě 1971. Navazovalo na podobné seskupení, k jehož vzniku dal podnět Josef Plojhar na Velehradě v
Kvůli covidu se řada církevních programů a aktivit přesunula na internet, podobně zareagovala i tato jihokorejská sekta, která v Česku působí už několik let. Dříve hledala nové stoupence především na ulici, v blízkosti kostelů. Podobně jako nyní využívala nejrůznější dotazníky a zvala na biblické kurzy. Na ty zve stále, nyní především online, a rovněž nábor probíhá především ve virtuálním prostředí. Využívá k tomu sociální sítě jako Instagram,
Velmi jsem dychtil po poctách, bohatství, manželství – a ty ses smál. Snášel jsem v těch žádostech samou hořkost a těžkosti – a tys ke mně byl o to laskavější, oč méně jsi mi dovolil najít sladkost v tom, cos nebyl ty. Pohleď na mé srdce, Pane – tys chtěl, abych na to vzpomínal a abych ti to vyznával. Ať teď má duše lne k tobě – tys ji zbavil těch pevných osidel smrti. Jak ubohá byla! Tys jitřil její bolestivou ránu, aby všeho nechala a obrátila
Mornštajnová se proslavila hlavně knihou Hana a od jejího vydání roku 2017 se těší nebývalému čtenářskému zájmu. Proto i její letošní novinka byla mediálně sledovaná, zvláště když má tak chytlavé téma. Alternativní dějiny jsou dnes v kurzu – jednak díky dezinformačním webům a jednak i proto, že je vzrušující domýšlet, co by se stalo, kdyby. V případě knihy Listopád je to „kdyby z kasáren všech členských států Varšavské smlouvy vyjela vojska, spolu
Svátek apoštola sv. Bartoloměje oslavili s předstihem tuto neděli ve Veselí nad Moravou. Tradiční poutní mši svatou spojenou s patronem zdejšího kostela celebroval místní duchovní správce P. Ondřej Poštulka (na snímku s farníky v krojích). Po mši svaté pokračovaly oslavy před kostelem s cimbálovou muzikou Fraj.
Na podporu vyčlenilo 420 milionů korun. Výzva pro podávání žádostí o dotace byla zveřejněna 19. srpna. „Postiženým obcím s obnovou těchto míst pomůžeme, aby jejich obyvatelé mohli důstojně vzpomínat na své blízké,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Jsem rád, že se tohle podařilo. Na první pohled to možná tak nevypadá, ale pro lidi je zničené místo, kde leží jejich blízcí, obrovská rána. Musíme ho obnovit kvůli všem, co už nás
Za „srdcervoucí“ označili tragédii na jihu této karibské země kněží Spojených států amerických. „Celý víkend jsme se na všech mších modlili zvláště za naši sesterskou farnost sv. Gerarda v Les Cayes,“ sdělil americkému katolickému webu Crux Now například P. William Konicki z farnosti Nejsvětějšího Srdce Páně v massachusettském Hopedale. Mnozí Haiťané mají z otřesů různá zranění, jako třeba první haitský kardinál Chibly Langlois z diecéze Les
Vatikán minulý týden potvrdil, že na Národní svatoludmilské pouti papeže Františka zastoupí jako legát (zvláštní vyslanec) vídeňský arcibiskup a rakouský kardinál Christoph Schönborn, dominikán a český rodák. V sobotu 18. září v 11 hod. bude na Tetíně slavit mši svatou spolu s biskupy českých a moravských diecézí. Poutí vrcholí Rok sv. Ludmily, který připomíná 1100 let od mučednické smrti první české světice, babičky knížete sv. Václava. Na pouť
Mši svatou v rámci oslav dožínek Zlínského kraje celebroval v sobotu odpoledne v kroměřížském kostele sv. Mořice arcibiskup Jan Graubner. „Je nebezpečné, když lidé zapomenou být vděční – nejen za úrodu, ale dnes, v den 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy, třeba i za pád komunismu,“ zdůraznil ve své homilii a dodal: „Všechno, co od Boha dostáváme, máme přijímat jako dar a užívat tak, abychom byli užiteční a vytvářeli hodnoty vyšší. Jídlo se
„Nechat se očkovat vakcínami, které byly povoleny příslušnými orgány, je aktem lásky,“ vybízí papež ve videoposelství z minulého týdne, kterým se přidává k výzvě šesti biskupů a předsedů biskupských konferencí zemí Severní i Jižní Ameriky od USA po Peru. „Díky Bohu a práci mnoha lidí dnes máme vakcíny, které nás chrání před covidem-19. Přinášejí naději na ukončení pandemie, ale pouze pokud budou dostupné všem a pokud budeme spolupracovat,“
V samotném Kábulu uvízl jezuita indického původu P. Jerome Sequeira, hlava řádové misie v zemi. Nechal ji tam založit papež Jan Pavel II. roku 2002, krátce po americké invazi, s nadějí, že zde vznikne místní církev. Kněz popsal pro Vatican News chaotickou atmosféru posledních dní na kábulském letišti: „Podařilo se mi dostat se k druhé letištní bráně, ale pak začali tálibánci střílet do vzduchu, aby měli dav pod kontrolou.“ Jezuitská služba
Stolní fotbal si papež zahrál na konci generální audience minulou středu s předsedou toskánské asociace stolního fotbalu Sport Toscana Calcio Balilla, která mu stůl darovala. Je zvláště upravený pro handicapované, kterým asociace pomáhá a kterým ho pak papež i předá. Během svého pontifikátu obdržel František už desítky fotbalových dresů a míčů, ale stolní fotbal poprvé. Jako každý Argentinec je i on fanoušek fotbalu – fandí buenosaireskému klubu
Touha rozpoznávat vynikající svědky víry a oficiálně uznávat jejich věrnost evangeliu provází církev od jejích počátků. Od roku 1969 se „výběrem svatých“ zabývá Kongregace pro blahořečení a svatořečení. „Spíše než ‚továrna‘, která neustále produkuje svaté, kongregace prověřuje, zda kandidát žil tak, aby mohl být nabízen jako příklad pro všeobecnou církev. Stojí za tím pečlivé kolektivní rozhodování, které trvá i desítky let,“ poodhaluje její