V čase dovolených přinášejí výletníci povzbuzení například do farností P. Andreje Slodičky, který se stará o kostely v beskydských Starých Hamrech, Bílé a na Ostravici. „Přichází k nám více lidí. Na Gruni máme právě proto během prázdnin pravidelné mše svaté v neděli odpoledne,“ zmiňuje kněz dřevěný kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů na odlesněném hřebenu s výhledy na slovenská pohoří. Dorazí
„Duch Svatý ještě dnes podněcuje v seniorech moudré myšlenky a slova: jejich hlas je cenný, neboť chválí Boha a uchovává kořeny národů. Připomínají nám, že stáří je darem a prarodiče jsou spojujícím článkem mezi různými generacemi, aby mladým lidem předávali zkušenosti života i víry. Proto jsem se rozhodl ustanovit Světový den prarodičů a seniorů, který se v celé církvi bude konat každou čtvrtou
Zejména Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc, ale i další regiony na západě Německa, jihu Nizozemska či jihovýchodě Belgie zasáhly minulý týden extrémní bouře s lijáky a způsobily katastrofální povodně i sesuvy půdy. Počet obětí dosahuje už dvou set a dále stoupá, další stovky lidí se pohřešují. Pomoc komplikují nefungující telefony a nesjízdné silnice. Řada míst je bez elektřiny a pitné vody.
Mnozí z nás, už dospělých čtenářů, si dodnes vybaví knihu, která je v dětství formovala a stala se jim přítelem na dlouhá léta. Každá generace má přitom své vzory a ideály. „Zrovna se vracím z Pošumaví, z jednoho skautského tábora, kde jsem vypomáhal při stavbě. A kde jsem také za těch pár dnů v nestandardních životních podmínkách opět zažil radost z přírody, ze života, z kolektivu, ze Stvořitele,“
„Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“ ptá se Ježíš Filipa, jak uslyšíme ve čtení z evangelia této neděle (Jan 6,1-15). Zkouší ho. Zdá se, že i my procházíme podobnou zkouškou. Kde brát (a nekrást), abychom materiálně zajistili život církve a její službu světu? Začátek janovského vyprávění o nasycení zástupů začíná změnou. Za Ježíšem jde velký zástup, protože lidé viděli, jak uzdravuje nemocné. Jít za Ježíšem – to je zároveň v evangeliích
Právě při bohatých aristokratických dvorech působila celá řada špičkových evropských skladatelů. Z jejich skladeb vybralo pořádající Collegium Marianum díla duchovní i světská a posluchačům je společně s dalšími evropskými soubory staré hudby nabídne v atraktivním dobovém prostředí pražských kostelů, sálů a zahrad. Festival zahájí 20. července německý vokální soubor Calmus Ensemble v Emauzském klášteře. Zdejší mariánský kostel rozezní vokální
Po 10 dnech hospitalizace propustili ve středu papeže z nemocnice Gemelli, kde podstoupil plánovanou operaci střeva (více v KT 29). Františkovy první kroky vedly do baziliky Panny Marie Sněžné, kde se pomodlil před ikonou Matky Boží.
Klub se odvíjí od poznámky z úvodních stran: „Rodičovství ještě nikdy nebylo tak jednoduché jako dnes. K výchově dětí máme všechno, co potřebujeme. Hmotné i nehmotné.“ Proč se nám zdá být rodičovství a výchova snad nejtěžší věcí na světě? Generace „Husákových dětí“ vyrostla a má vlastní děti. Jsou to počtem velmi silné ročníky, ale co do rodičovského know-how dost zmatené. Zažily si dětství v komunismu s tehdejší módou direktivní výchovy. Mládí
Za příběhem porciunkulového zázraku musíme putovat až do středoitalského města Assisi, konkrétně do jeho novodobé části nazvané Santa Maria degli Angeli. Zde stojí bazilika zasvěcená právě Panně Marii Andělské, která ve svém středu ukrývá drobnou kapli nazývanou Porciunkula. Název snad původně značil kousek půdy, který byl pro kapli vymezen jakýmsi mnichům (z latinského portiuncula neboli údělíček, podílek, malý pozemek – pozn. red.). Kaple se
Jsem babičkou tří holčiček a jednoho chlapečka. Jsou jako stupínky – od tří do osmi let. Mám radost z každého setkání s těmito mými „milými sluníčky“ a snažím se, abychom si společné chvíle co nejkrásněji užili. Při narození první vnučky mě napadlo, že by bylo pěkné uchovat si hezké chvilky, kterých přibývalo. Vznikl tak rodinný „Vnoučátkovníček“ – zápisník, který zachytil jedinečné oka mžiky, které spolu prožíváme, čemu se smějeme, co nás dojímá
Když papež Jan Pavel II. v roce 1985 vyhlásil Světové dny mládeže, blížilo se už nové tisíciletí a prožívali jsme něco, co lze zpětně popsat jako dlouhá vigilie pádu Berlínské zdi (9. listopadu 1989). To vše ohlašovalo dobu motivovanou nadějí. Časy se změnily. Je doba pohotovosti, která nezná hranice. A právě tato změna doby činí papežovu iniciativu obzvláště aktuální a významnou. Tím, že František nasvítil situaci prarodičů a starších lidí, opět
Stipendium nabízí Abakus – nadační fond zakladatelů Avastu. Kromě peněz má připravený i ucelený vzdělávací program zaměřený na rozvoj měkkých dovedností (kompetencí spojených se sociální a emoční inteligencí). Přihlašování chce spustit 6. září. „Poskytování a dostupnost kvalitní paliativní péče jsou mimo jiné závislé na expertech různých profesí. Stipendium reaguje na jejich poptávku po dovednostech, které jim umožní paliativu lépe prosazovat v
Francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo) navštívil jako první úřadující prezident Francie svatyni v Lurdech. Na mariánské poutní místo dorazil 16. července, v den mezinárodní virtuální pouti „Lourdes United in prayer“ (Lurdy sjednocené v modlitbě). Před 163 roky se zde právě v tento den naposledy ukázala sv. Bernadettě Soubirousové Panna Maria. Vláda přislíbila věnovat Lurdům 77,4 milionu eur. Město totiž tvrdě zasáhla pandemická krize a
„Právě to, že byl náš klášter v očích úředníků Josefa II. chudobný a nevýznamný, ho uchránilo! Díky tomu naše předchůdce nepotkal stejný osud jako premonstrátské kláštery v dnešních Zábrdovicích v Brně, Hradisku u Olomouce a v Louce u Znojma, které byly zrušeny,“ upozorňuje Marián Rudolf Kosík, opat v Nové Říši. Pokud by si ale někdo myslel, že jde o místo, kde se nic neděje, velmi by se spletl. Koncem června zde byla zahájena výstava, která
Kandidovat ve volbách se i letos chystá řada křesťanů – ať už těch niterných, nebo i těch „předvolebních“, kteří se rozhodli bránit víru souběžně s bojem o sněmovnu. O křesťanských hodnotách určitě opět uslyšíme tak často, až z toho bude bolet hlava. Autentické křesťanství sice už mnohokrát dokázalo, že nenávistným ideologiím nepodlehne, ale i přesto rezervoár křesťanských hlasů představuje pro populisty nemalé pokušení. Co vlastně ty křesťanské
Máte letité zkušenosti s tím, jak dnešní děti vést ke čtení. Co myslíte, je dobrý nápad jim dnes nutit třeba Patnáctiletého kapitána? Danniel Pennac v knize o čtení Jako román říká, že sloveso číst nestrpí rozkazovací způsob. Souhlasím s ním. Žádnou knihu nelze nikomu nutit. A jak zareagovat, když dítě odmítá námi nabízenou knihu? Když ví, z jakého důvodu knihu odmítá, je třeba to ocenit. A co tedy dělat, s čím pak začít? Myslíte s jakou knihou?
Prostřednictvím divadelní šňůry po jednotlivých Santiniho stavbách v Čechách a na Moravě chcete tato jeho díla zmapovat a oživit. A v představení se také ptáte po podstatě jeho tvorby, po dokonalosti, po Bohu. Proč právě Santini? Poprvé mě myšlenka na inscenaci pro Santiniho stavby napadla při mé první návštěvě Zelené hory asi před deseti lety (zdejší poutní chrám sv. Jana Nepomuckého patří k nejvýznamnějším Santiniho dílům – pozn. red.). Tehdy
„Ze slov a postojů mnoha lidí je stále více patrné, že existuje úzký vztah mezi výběrem slavení podle předkoncilních liturgických knih a odmítáním církve a jejích institucí ve jménu toho, co oni považují za ‚pravou církev‘. Je to chování, které je v rozporu se společenstvím a živí snahu o rozdělení. Právě proto, abych bránil jednotu Kristova těla, jsem nucen odvolat povolení, která udělili moji předchůdci,“ vysvětluje Svatý otec v průvodním dopise
„Tahle skupina rodin, která sem přijela první červencovou sobotu, je teprve druhým turnusem,“ prozrazuje správcová objektu Helena Hánová. „Kvůli pandemii jsme přišli o celou podzimní, zimní i jarní sezonu. Zato nyní už máme objednávky až do půlky září, tak věříme, že všechno bude zase jako dřív. Peníze ze sezony, která se nekonala, nám chybějí, protože budova si zaslouží rekonstrukci, hlavně střechu je potřeba brzo opravit. Sháníme granty a
Jeho přístup k životu pozitivně ovlivnil tisíce lidí. Svědčily o tom i reakce pod vzpomínkou na tohoto výjimečného kněze, kterou po jeho úmrtí na Facebooku zveřejnil Mons. Martin Holík. Právě s ním se totiž účastnil proslulých táborů Radost a stáli vedle sebe také u založení Radia Proglas. „Nikdy na něj nezapomenu,“ napsala v komentářích za mnohé Iva Skokánková. „Vždycky tu byl, když jsme ho potřebovali,“ reagovala Magda Hájková. Obě ženy