20. 7. 2021
|Areál premonstrátského kláštera v Nové Říši leží v malebném koutku Vysočiny. Stojí bokem velkého dění, zato nabízí klidné spočinutí, ale i bohatý kulturní program k 900. výročí řádu.
„Právě to, že byl náš klášter v očích úředníků Josefa II. chudobný a nevýznamný, ho uchránilo! Díky tomu naše předchůdce nepotkal stejný osud jako premonstrátské kláštery v dnešních Zábrdovicích v Brně, Hradisku u Olomouce a v Louce u Znojma, které byly zrušeny,“ upozorňuje Marián Rudolf Kosík, opat v Nové Říši.
Pokud by si ale někdo myslel, že jde o místo, kde se nic neděje, velmi by se spletl. Koncem června zde byla zahájena výstava, která připomíná život a dílo básníka a spisovatele Otokara Březiny, jenž v Nové Říši na přelomu 19. a 20. století žil a tvořil. Dále je v klášteře k vidění stálá expozice věnovaná místním hudebníkům. „Třetí výstava vznikla díky nálezům a objevům archeologického průzkumu z let 2011 až 2021 při opravách hrobky a dlažeb v chodbách,“ připomíná opat. A v opraveném koncertním sále s kapacitou více než sto míst k sezení se zase konají koncerty.
Premonstrátský řád si letos připomíná 900 let od založení a novoříšský klášter byl založen před 810 lety. Díky jubileu je ve zdejším kostele od loňského listopadu až do 9. ledna 2022 možnost získat plnomocné odpustky při splnění obvyklých podmínek.
Pro poutníky i turisty jsou pak v nabídce hned tři prohlídkové okruhy klášterním areálem. K vidění jsou čtyři místnosti knihovny, klenotnice, soukromé prostory bývalých opatů a samozřejmě také kostel. Knihovna obsahuje 25 tisíc svazků. Začala se budovat okolo roku 1770, kdy opat Josef Bernard Pelikán pořídil velké množství knih z klášterů zrušených Josefem II. Největší knihovní fond byl od jezuitů z Telče. „Podařilo se od nich tehdy získat i historické regály na knihy. A součástí hlavního knihovního sálu je i psací stůl, u kterého tvořil Otokar Březina,“ uvádí bratr Štěpán Jiří Novák, který má na starosti průvodcovské služby.
Mezi nejvzácnější svazky patří sedlecký antifonář z roku 1414 a ručně malovaný čtyřdílný herbář. Návštěvníky hlavního knihovního sálu jistě zaujme i stropní freska, která vzdává hold eucharistii. Knihovna, kterou by klášteru mohl závidět leckterý zámek, je rozdělená podle oborů. „Věda a víra nemohou jít proti sobě, proto jsou zde svazky rozdílných věd a nauk,“ upozorňuje řeholník. V obrazárně jsou zase k vidění obrazy se světskou i duchovní tematikou ze sbírek kláštera.
V klenotnici návštěvníky oslní liturgické předměty. Nechybí ani historická roucha opatů i kněží a dřevěné gotické sochy svaté Doroty a Markéty. V kostele se pak nachází krásná vyřezávaná kazatelna, které není široko daleko rovno. „Je od neznámého řezbáře, ale jezdí ji sem obdivovat i poutníci z Rakouska,“ připomíná opat. Na bočním oltáři je zase obraz Panny Marie Bolestné, který se zachránil při požáru roku 1683, kdy jinak celé vybavení místnosti shořelo. „Třetí zajímavostí chrámu jsou varhany od místního rodáka Bedřicha Semeráda,“ upozorňuje opat Kosík.
Premonstráti areál i s přilehlými lesy, rybníky, poli a pastvinami restituovali v únoru 1991. Podle opata nebyl naštěstí příliš zdevastovaný. Minulý režim totiž prostory využíval jako sklad Vojenské nemocnice v Brně, takže zde byla například uložená celá polní nemocnice. Stavby se proto udržovaly, neteklo do nich, a dokonce se zbudovaly i betonové injektáže základů. „Po převzetí jsme ale museli kompletně vyměnit střechy, protože měly nevyhovující krytinu, která se v mrazech rozpadala. Dále jsme opravili fasádu kláštera i kostela a vyměnili část oken, která byla ve zcela havarijním stavu. Většina oken, dveře i vchodová vrata ale na výměnu teprve čekají. Po archeologickém průzkumu rajské zahrady se dočká opravy i ta a měla by se stát místem k modlitbě a ztišení,“ připomíná opat.
Pod duchovní správu kláštera spadá v Nové Říši pět farností. Klášter dále spravuje poutní místo Křtiny, kde působí dva kněží, Šaratice, Vážany nad Litavou a Kobeřice s jedním premonstrátským knězem.