Chata Poustevna je dostupná z různých stran. Přijet se dá i autem po lesní cestě dlouhým táhlým údolím Bílého potoka. Kdo přichází pěšky, má možností víc – ať už od rejvízských rašelinišť, nebo z Videlského sedla. Já v rozpuku opožděného jara vyrážím od nádraží z Vrbna pod Pradědem, v batohu spacák a věci potřebné na jedno přespání. Buky se tady v revíru ostravsko-opavských biskupských lesů olistily teprve nedávno, lesy proto září jemnou zelení, kterou doplňuje čerstvé borůvčí dole na zemi. Nad osamělým údolím, ve kterém leží i můj dnešní cíl, se tyčí dřevěný kříž na Kamzičí skále, kolem které scházím k peřejím Bílého potoka.

Loni zrekonstruovaná chata Poustevna je na mapě ještě pod starým názvem – Střelecká. Nové jméno je však přesnější, nabízí útočiště těm, kdo chtějí strávit víkend nebo dovolenou mimo civilizaci, bez signálu a elektřiny. Starověcí poustevníci by se asi nestačili divit, uvnitř totiž teče voda z kohoutku a po stisknutí vypínače na stěně se ze stropu rozzáří matné světlo dvanáctivoltové baterky. To vše mi ukazuje Tomáš Šťastný z Biskupských lesů, který přivezl klíče. Když ale dojde na teplo v kuchyni a ložnicích s dvanácti lůžky, vymoženosti končí. Roztopit krbová kamna žádná technologie nedokáže. Stmívá se, oheň v krbu praská, občas přiložím a v encyklice papeže Františka Fratelli tutti si čtu o lidském bratrství. Ti nejbližší bližní jsou odsud asi šest kilometrů daleko. Noční ticho protnou až ptáci kolem půl páté ráno. Ještě naštípat třísky pro příští hosty a pokračuji dál.

Ani ne dva kilometry odsud proti proudu potoka začíná jiný revír, ve kterém hospodaří ALSOL – Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. I tato společnost se ve své části Jeseníků a Rychlebských hor stará kromě lesních porostů také o lovecké chaty. Veřejnosti jich nabízí dokonce osmnáct. Některé z nich mají názvy jako z foglarovek nebo westernů – Plch, Zaječí skok, Srub, Jelení nebo Medvědí. Většinou pojmou méně než deset hostů a pro vodu se musí ke studánce nebo k potoku.

Ty nejbližší se nacházejí zhruba deset kilometrů od Poustevny – směrem k Rejvízu je to Opavská chata a na druhou stranu pak jedna z nejoblíbenějších, Hubertka. Ukrývá se ve vysokohorském pásmu lesa ve výšce 1200 m n. m. asi půl kilometru od Švýcárny, kterou dobře znají turisté z hřebenovky z Červenohorského sedla na Praděd.

Mezi nejčastěji rezervované patří i Chata Srub uprostřed Stříbrného údolí v Rychlebských horách. Navzdory poloze v odlehlém údolí pod hraničním hřebenem a vrcholem Smrk je dobře dostupná autem po asfaltové cestě a láká zastřešeným posezením s krbem. „Svou polohou uprostřed malebného údolí nedaleko Nýznerova vybízí k procházkám po širokém okolí Rychlebských hor,“ přibližuje mluvčí olomouckých arcibiskupských lesů Dagmar Málková.

Olomoucké lovecké chaty i ostravsko-opavská Poustevna jsou pro jednotlivce i pro větší skupiny otevřené od loňského léta (rezervace na apartmanyutrojice.cz a alsol.cz/uvod/lesy/chaty).

Od té doby se jejich provoz musel dvakrát pozastavit. Teď si ale správci na nezájem nemůžou stěžovat, jak potvrzuje mluvčí olomouckých arcibiskupských lesů Dagmar Málková: „S uvolněním vládních opatření narostl také zájem o krátkodobý pronájem chat, především na letní měsíce. Chaty však pronajímáme celoročně, proto je možné již nyní objednat termín na druhou polovinu roku.“