Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Pracovní list Ekumenické komise pro české církevní dějiny 17.století|Koho a jak postihl pobělohorský exil

Koho a jak postihl pobělohorský exil

Tisk

Co se nabízelo nekatolíkům v nové politicko-společenské situaci v Čechách a na Moravě po porážce stavovského povstání? Zásadní omezení náboženské svobody je vedlo k odchodu do exilu.

image:Image Koho a jak postihl pobělohorský exil
Pomník „Exulanté na útěku“ nedávno odhalený v saském Johanngeorgenstadtu upomíná na náboženský exil z Čech v 17. století. Snímek Wikipedie.cz

Přestože větší skupiny obyvatel opouštěly zemi vždy po vyhlášení příslušných panovnických mandátů, zejména na přelomu první a druhé čtvrtiny 17. století, v zásadě šlo o dlouhodobě probíhající jev, který neustal ani v závěru následujícího století.

Bez prostředků v cizím prostředí

Hledajícím nový domov ztěžovala situaci nejistá existence. Mnozí odcházeli téměř „s prázdnou kapsou“, respektive nedostali za svůj nemovitý majetek, který prodávali, adekvátní hodnotu. V důsledku války a úpadku ekonomiky se znehodnotila nejen měna, ale statky ztrácely vlivem převisu nabídky na ceně. Těžkosti měli exulanti v novém prostředí také proto, že se museli přizpůsobit jazyku, ale i konfesi. Téměř ukázkovým příkladem je Sasko, kde se snadno asimilovali německojazyční luteráni. Ovšem utrakvisté českého jazyka naráželi na problémy. Byly jim sice nejprve v Pirně a v polovině 17. století i v Drážďanech povoleny bohoslužby s vlastním kazatelem, ale ten nesměl křtít ani vykonávat pohřby. Navíc byl pod přísným dohledem luterských církevních institucí, které důsledně dbaly o to, aby nic nenarušovalo luterskou konfesní hegemonii a nově příchozí, hlásící se k České konfesi, u nich budili podezření.

Exulanti mohli svoje představy o zbožnosti uskutečňovat jen v mantinelech luterské ortodoxie. Ti, kterým byly příliš těsné, se museli stěhovat dále. Že nešlo o ojedinělé případy, je zjevné z vysokého počtu exulantů, kteří touto zemí, jež v podstatě vůbec nebyla nábožensky tolerantní, pouze prošli. Zajímavým fenoménem jsou obce na německé straně česko-saské hranice, kde se usazovali luteráni z českých příhraničních oblastí. Odtud to neměli daleko ke svým příbuzným do Čech a snáze mohli vyřizovat své majetkové záležitosti.

Ještě před polovinou 17. století vzniklo několik center, která sloužila jako záchytná místa pro další skupiny exulantů a jejich komunita tam současně tvořila nezanedbatelnou část obyvatel. K nejvýznamnějším patřila hornolužická Žitava, kde se vytvořil velký český exilový sbor s vlastním farářem a kam tajní nekatolíci z Čech příležitostně dojížděli na bohoslužby. Jednota bratrská měla taková centra v polském Lešně a ve slovenské Skalici. Další sbory exulantů časem vznikly na různých místech ve Slezsku, které v 18. století ovládl pruský panovník a zval tam další pronásledované pro víru.

Exil z českých zemí nebyl ojedinělý jev

Exilové komunity měly velký význam i pro tajné nekatolíky v Čechách a na Moravě, jako místa, odkud byla distribuována zakázaná literatura. Sehrály stěžejní roli při udržení kontinuity v používání překladu Bible kralické, která byla od počátku 18. století na různých místech opět tištěna a šířena nejen do Čech a na Moravu, ale také na území dnešního Slovenska, kde se její čeština stala liturgickým jazykem slovenských evangelíků.

Exil z českých zemí nebyl v raném novověku ojedinělým zjevem. Podobný osud postihl nekatolíky v rakouských zemích, na některých teritoriích Říše římské národa německého, ve Francii a v závěru 17. století také v Uhrách. Migrace obyvatel z náboženských důvodů je ostatně součástí celých lidských dějin.

JIŘÍ JUST, historik

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou