Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Pracovní list Ekumenické komise pro české církevní dějiny 17.století|Každodenní život s misionářem Bonaventurou

Každodenní život s misionářem Bonaventurou

26. 10. 2021

Tisk

Jedním z katolických misionářů, který působil v českých zemích bezprostředně po bělohorské bitvě, byl kapucínský mnich Bonaventura z Kolína. Jeho zpráva, zaslaná Kongregaci propagandy na sklonku roku 1623, nás podrobně seznamuje s jeho činností ve Fulneku, kde pobýval od března do července 1623.

Fulnek, známý tříletým pobytem Jana Amose Komenského v letech 1618–1621, byl jedním z center bratrského života a školství. Po odchodu Komenského i dalších bratří se ocitl na dva roky bez duchovní správy. Není proto divu, že několikaměsíční pobyt zaníceného duchovního, byť katolíka, byl ve městě vnímán velmi pozitivně a že jeho pokojné misijní působení bez vojenského doprovodu a násilných donucovacích postupů mělo velký úspěch.

Zpráva zaslaná do Říma chce samozřejmě vykreslit jeho činnost v co nejlepším světle. Jeho činnost začínala sérií postních kázání o utrpení Kristově, která vyvrcholila o Velkém pátku kázáním a večerním průvodem, během něhož se kapucín i někteří konvertité veřejně bičovali. V následujících týdnech měl Bonaventura plné ruce práce s přijímáním konvertitů do církve a jejich zpovídáním, konal bohoslužby v bývalém bratrském sboru, zorganizoval městskou komunitu, která sama kontrolovala dodržování náboženských předpisů, propagoval typicky katolické pobožnosti. Fulnecká mládež dobrovolně vyhledávala nekatolické knihy a věnovala se jejich likvidaci: tak byla spálena i knihovna, kterou na radnici zanechal při svém odchodu sám Jan Amos Komenský. Takové přijetí kapucínského misionáře je zakotveno v mentalitě raně novověkého člověka, pro niž je náboženství přirozenou a běžnou součástí nejenom života jednotlivce, ale i celé obce: k životu pospolitosti malého městečka na hranicích Moravy a Opavska patřily neodmyslitelně pravidelně konané náboženské obřady. Pokud tato součást života chyběla již více než dva roky, byli obyvatelé ochotni přijmout jakéhokoli duchovního, bez ohledu na jeho konfesní příslušnost.

TOMÁŠ PARMA, historik

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou