Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Pracovní list Ekumenické komise pro české církevní dějiny 17.století|Architekt baroka, který využíval tvary gotiky

Architekt baroka, který využíval tvary gotiky

26. 10. 2021

Tisk

Jan Blažej SantiniAichel (1677–1723) je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů, činných v minulosti na českém území.

image:Image Architekt baroka, který využíval tvary gotiky
Vrchol Santiniho tvorby – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Snímek kr-vysocina.cz

Pocházel z pražské kamenické rodiny; fyzické postižení mu bránilo, aby se věnoval řemeslu svého otce a bratra. Vyučil se malířem a celý svůj nedlouhý život se věnoval projektování sakrálních i světských staveb. V mládí jej pravděpodobně ovlivnil v Praze usedlý burgundský architekt Jean– Baptiste Mathey. Snad na jeho popud procestoval Santini Itálii, kam se zřejmě ještě jednou vrátil kolem roku 1712. Výrazně na něj působili zejména Borromini a Guarini, jejichž podněty Santini propojil s impulzy domácího gotického stavitelství. Zrodila se tak stylová poloha známá jako gotizující baroko. Santiniho stavby vynikají originalitou řešení a expresivním účinkem postaveným na kontrastech jednotlivých článků i hmotových celků budov. Důležitou roli zde hraje symbolika. Poprvé využil Santini gotických elementů ke konstrukci chrámové architektury při rekonstrukci opatské baziliky v Sedleci. Pro cisterciáky pracoval ve Žďáru nad Sázavou a v Plasech. Jeho dílo se vyznačuje komplexností: vedle klášterních chrámů a konventů Santini navrhoval také účelové stavby (grangie, hostince, hřbitov) a vesnické kostely či kaple (Mladotice), rezidence a poutní svatyně (Mariánská Týnice, Křtiny).

Po roce 1712 vznikly zámecký kostel v Rychnově nad Kněžnou s dynamicky zvlněným průčelím, a především velkolepá bazilika v benediktinském klášteře v Kladrubech, suverénně přizpůsobující gotické tvarosloví potřebám barokně konstruovaného prostoru. Vrchol Santiniho tvorby představuje kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (1719/22), u něhož se složitý symbolický obsah snoubí s dokonalostí formy. Vynalézavostí vynikají i Santiniho projekty pražských paláců Morzinského a Kolowratského, a především dispoziční řešení zámku Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.

VÍT VLNAS, historik umění

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou