Jako poslední prošli touto branou v pondělí 5. ledna dobrovolníci, kteří v Římě během celého roku přispívali k bezpečí poutníků. Na pět tisíc mužů a žen v zelených vestách tak symbolicky stálo na konci zástupu více než 33 milionů věřících, kteří se vydávali během Svatého roku k apoštolským prahům jako poutníci naděje. Boží milost nekončí Následujícího dne papež ve slavnostním gestu poklekl na práh
Projekt „Politika (nejen) pro mladé“ jste založil pod dojmem volebního vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách v roce 2018. S jakými pocity se k tomuto období vracíte? Výsledkem voleb jsem byl upřímně velice zklamaný. Došel jsem ale záhy k přesvědčení, že je potřeba o politice více mluvit s mladými lidmi. Setkával jsem se totiž s tím, že někteří kamarádi tvrdili, že na politiku nemají
Mnozí lidé na začátku roku přemýšlejí i o proměně a prohloubení svého duchovního života. Je možné dát obecnou radu? Tohle hodně záleží na každém jednotlivě. Přesto bych zmínil jednu praktickou věc: lidé by si neměli dávat velká novoroční předsevzetí, ta obvykle vydrží týden nebo dva. Mnohem smysluplnější je udělat konkrétní, malé rozhodnutí, to může být kdykoli . Začít s málem a nepřetěžovat se
Česko se připojilo k takřka všem evropským zemím, které tělesné tresty na dětech již zapověděly (poslední zemí, která to ještě legislativně nepřijala, je Slovensko). „Téma nepřijatelnosti tělesných trestů na dětech jsme dokonce zvažovali jako nosné téma pro každoroční Týden pro rodinu (nakonec bylo pro květen 2026 zvoleno: ‚Rodino, pohni se!‘) – a to spolu s vládním dokumentem Bezpečné dětství:
Jednota je Boží příkaz, který stojí v jádru naší křesťanské identity, není to pouhý ideál. Představuje podstatu poslání církve – je to výzva, abychom uprostřed rozmanitosti odráželi harmonickou jednotu našeho života v Kristu. Tato v Bohu zakořeněná jednota je ústředním bodem našeho poslání a stojí na hluboké lásce Ježíše Krista, který nám před oči postavil jednotný cíl. Jak říká apoštol Pavel v listu Efezským: „Jedno tělo a jeden Duch, k jedné
Texty pro každodenní rozjímání i ekumenickou bohoslužbu sestavilo jedno z nejstarších křesťanských společenství světa (dostupné jsou např. na webu cirkev.cz). Počátky Arménské apoštolské církve, jež byla vybrána jako organizátorka, mají kořeny v působení apoštolů Judy Tadeáše a Bartoloměje, kteří v Arménii hlásali evangelium už v prvním století. Země pak jako první v historii přijala roku 301 křesťanství za státní náboženství, a stala se tak
Křesťan může čas od času čelit pokušení stavět se nad nevěřící většinovou společnost. Nejsme ale lepší než oni. Naším posláním je spojovat a být součástí společenství. Vyrovnávání církve s očekáváním společnosti bylo velkým úkolem při přechodu do svobodných časů a je to úkol i dnes, protože společnost je tzv. tekutá (tekutá modernita či doba podle sociologa Zygmunta Baumana – pozn. red.). To znamená, že dnes něco platí, zítra už se od toho
Před dvěma lety vám bratr Alois, tehdejší představený komunity, předal svoji funkci. Jak jste to prožíval? Nejdříve jsem hodně váhal. Když se mě poprvé zeptal, odpověděl jsem mu, že si nemyslím, že bych to dokázal zvládnout. Ale on mi řekl: „Přemýšlejme a modleme se.“ A tak jsem si jeho radu vzal k srdci a mluvil o tom s blízkými, kteří žijí mimo komunitu, a vyjádřil jim své pochybnosti. Oni mi odpověděli: „Můžeš říct ano.“ Řekl jsem tedy „ano“ a
Papež ve svém prvním novoročním projevu k diplomatům působícím u Svatého stolce reflektoval stav světa poznamenaný ozbrojenými konflikty, oslabením mezinárodního práva i krizí významu slov ve veřejném prostoru. A zdůraznil důstojnost lidského života za všech okolností.„Je skvělé slyšet globální vizi, která nejen precizně provádí diagnózu, ale i nabízí terapii pro lidské soužití na Zemi,“ komentoval promluvu Svatého otce český velvyslanec ve
Roman Albrecht, manažer a zakladatel projektu Člověk a Víra Za můj rytmus modlitby zodpovídá náš pes, belgický vlčák, společně s bydlením na samotě. Jako každý maliňák potřebuje pohyb, a tak s ním, přestože má k dispozici velikou zahradu, chodím ráno a večer na procházku. Modlitbu začínám díky za stvoření, svět, rodinu, zdraví a pak Bohu svěřuji své prosby. Na závěr „přihodím“ nějaký Otčenáš a Zdrávas. A celou dobu se těším z krásy okolo – ať
Výsledky duchovního výzkumného projektu několika univerzit o víře, spiritualitě a náboženství mapují postoje čtyř tisíc mladých lidí ve věku 18–29 let z osmi zemí světa (Argentiny, Brazílie, Itálie, Keni, Mexika, Filipín, Španělska a Velké Británie). Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že spiritualita je v jejich životě přítomná, přičemž nárůst zaznamenali nejen věřící účastníci, ale i ti, kdo se k žádnému náboženství nehlásí. Tzv.
Když vězeň projeví zájem o víru a začne chodit na bohoslužby, požádá o Bibli nebo růženec, mnozí zaměstnanci věznice zbystří s nedůvěrou. Šeptem se šíří úšklebky o „účelové víře“ či „účelové konverzi“, tedy představa, že odsouzený si na náboženskou horlivost jenom hraje, aby získal výhody. Někteří vězni totiž mohou doufat, že si tak vyslouží lepší zacházení, dřívější podmínečné propuštění nebo jen příjemné rozptýlení mimo celu. Tento fenomén,
Americký prezident Donald Trump jedná na vlastní pěst, hrozí na všechny strany – tu nepřátelům, tu dosavadním spojencům. Venezuela, Kanada, Grónsko, účel světí prostředky. Nechal se dokonce slyšet, že „nepotřebuje mezinárodní právo“. „Je tu jedna věc. Moje vlastní morálka. Moje vlastní mysl. To je jediná věc, která mě může zastavit,“ dodal v nedávném rozhovoru pro New York Times.V Bibli se mnohokrát objevuje slovo „svévole“. Například v první
Peter Beinart (*1971) píše knihu Být Židem po zkáze Gazy z pozice věřícího člověka, který touží po opětovném setkání všech lidí jeho víry u šábesového stolu. K tomu je podle něj nezbytné vyprávět „nový příběh“ – ten, který by vysvětloval činy, jež spáchal naopak židovský stát. Připomíná proto starozákonní příběh Ester., kdo jej vyprávějí, obvykle skončí u oběšení zlotřilého Hamana nenávidějícího Židy. Příběh však pokračuje: Mordechaj dostane od
Pane kaplane, jdu v úterý domů!“ hlásí s úsměvem Dominika, milá mladá Cikánka. Jsme v ženském vězení ve Velkých Přílepech a začíná advent. „Dominiko, a těšíte se?„Moc!“ „A těší se na vás doma?“ „No, moc!“ „A to je advent!“ říkám. „Advent je, když se na nás těší Ježíš a my na něj. Sice nevím, zda se na něj těšíme my, ale on na nás jistě ano.“ Celý advent jsem pak prožíval touhu přenést ten okamžik naplnění, tedy setkání s Ježíšem, do svého
Zmínil se i o Sýrii, kde po čtrnácti letech občanské války pokračují střety mezi vládní armádou a kurdskými milicemi – z města vyhnaly nejméně 30 tisíc lidí, uvedly Vatican News. Bezprecedentní vlna protestů v Íránu vypukla na konci prosince kvůli poklesu měny a v den uzávěrky KT 12. ledna se týkala 200 měst – navzdory rozsáhlým zásahům vlády i celostátnímu výpadku internetu. Demonstranti vystoupili proti nejvyššímu vůdci země ajatolláhu Alímu
Izrael koncem loňského roku zrušil registraci pro humanitární činnost v Gaze, na Západním břehu Jordánu, okupovaných palestinských územích i ve východním Jeruzalémě celkem 53 nevládním organizacím – včetně katolické Caritas Internationalis, Lékařů bez hranic, Amnesty International či Care. Jejich činnost hodlá zastavit od března, protože za uplynulých deset měsíců dané lhůty „nesplnily standardy bezpečnosti a transparentnosti“ – tj. nezveřejnily
Jen co papež uzavřel poslední Svatou bránu, a ukončil tak 6. ledna Jubilejní rok, svolal na dva dny do Říma všech 245 kardinálů na mimořádnou konzistoř, první za jeho pontifikátu. Přijelo jich 170 a za hlavní témata si zvolili synodalitu a evangelizaci. Svatý otec ocenil tento výběr s tím, že „důvodem existence církve nejsou kardinálové, biskupové ani duchovenstvo. Důvodem její existence je hlásání evangelia“. A právě tato témata, která podle něj
„Má nás dnes zajímat, čím žily tisíce vyhnanců a utečenců ve válkou zničeném a vítěznými mocnostmi rozděleném Německu? Byli to lidé rozdílného postavení a životních zkušeností, převážně staří, většinou ženy a děti. Byli rozehnáni do ciziny stovky kilometrů od domovů, vytrženi z vlastní kultury i jazyka,“ líčí situaci zhruba tří milionů vysídlených Němců Mons. Adolf Pintíř, předseda české větve sdružení Ackermann-Gemeinde. Svou otázkou vystihuje,
Betlémské světlo je plamínek odebraný z věčného ohně, který už po staletí nepřetržitě hoří v jeskyni Narození Páně v Betlémě ve Svaté zemi. Tradice jeho předávání je relativně mladá – trvá teprve 40 let – ale navazuje na hluboké symbolické kořeny. Plamínek se nejprve letecky dopraví z Izraele do Rakouska. Pak ho skauti rozvážejí vlaky či auty do obcí, kostelů a domácností jako symbol vánočního pokoje. Slavnostního ceremoniálu předání Betlémského
Minulý čtvrtek zemřel sklářský výtvarník Václav Cigler (96), o dva dny později religionista Ivan Odilo Štampach (79). „S vděčností vzpomínám na tyto vzácné muže, kteří viděli a zakusili Světlo a ve své práci, díle a působení o něm svědčili. Oba dva mě inspirovali, ovlivnili či pomohli,“ napsal o nich publicista Miloš Doležal na svém Facebooku. Ivan Štampach pořádal za komunismu tajné teologické přednášky. Později vyučoval na Katolické teologické
Poté, co minulý týden úředník Imigračního a celního úřadu (ICE) zastřelil americkou občanku Renée Nicole Goodovou (†37), a po masivních protestech po celé zemi vyzval Bernard Hebda, arcibiskup Saint Paula a Minneapolisu, k modlitbám a k zachování klidu. „Nadále v této zemi musíme zmírnit rétoriku, přestat se spekulacemi plnými strachu a začít vnímat všechny lidi jako stvořené k obrazu Božímu,“ uvedl arcibiskup. „To platí pro naše sestry a bratry
PAMÁTKU 40 OBĚTÍ TRAGICKÉHO POŽÁRU, který o silvestrovské noci vypukl v baru ve švýcarské Crans-Montaně, uctila země v den státního smutku 9. ledna. Kostelní zvony po celém Švýcarsku bily na památku zemřelých pět minut a následovala minuta ticha. Na pietní akci ve městě Martigny se v přeplněném sále s oběťmi neštěstí naposledy loučili přátelé i rodina jednou bílou růží za každou oběť. Soustrast osobně vyjádřili představitelé Švýcarska, Itálie a










