Přihlásit se
V digitální verzi
![Katolický týdeník]()
Ondřej Elbel
Moje články v Katolickém týdeníku
Biskup svěřil svůj betlém nemocnici
Ostravsko-opavská diecéze
vydání 49/2025 
Útěchou pro ty, kdo tráví advent a Vánoce v ostravské fakultní nemocnici, může být betlém z jasanového a dubového dřeva. Biskup Martin David jej dostal k narozeninám a nemocnici jej svěřil už potřetí. „To je nějaký sultán? “ hlaholí starší muž, který s přehozem přes pyžamo kouří před vstupem do fakultní nemocnice. Sultánem má na mysli jednoho ze tří králů s turbanem na hlavě, kterého právě řezbář Luděk Vančura a pracovník Biskupských lesů Marek Sobala vytahují z přívěsu, kterým…
Od redakčního kávovaru
Doma
vydání 47/2025
Na předválečném snímku se u bíle omítnuté kapličky v Orlové-Lutyni tísní dav lidí. Přinesli si bandasky, jsou třicátá léta minulého století, a domů si ponesou místní zázračnou vodu ze studánky. Čtverhranná budova stojí na louce v mírném svahu a mluví se o ní jako o místních Lurdech. V roce 1926 se zde totiž porodní bába Marie Gelnarová uzdravila z rakoviny oka. Davy sem začaly proudit zejména poté, co její svědectví o pět let později publikovala…
Co zůstane po Jubilejním roce? V Těšíně zpovědnice
Ostravsko-opavská diecéze
vydání 46/2025
Poutí děkanátů Karviná a Frýdek do jubilejního chrámu v Českém Těšíně se završila série Děkanátních dnů naděje. Při mši svaté tam biskup požehnal nové zpovědnice. Věřící ostravsko-opavské diecéze mohli prožít první pátky ve vybraných měsících Svatého roku modlitebními podvečery v jubilejních kostelích. Poslední termín připadl na pátek 7. listopadu a do chrámu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Českém Těšíně připutovaly zejména farnosti z domácího karvinského a sousedního frýdeckého…
Proměna starých obrazů Boha
Téma
vydání 44/2025
Jan Loffeld píše o společnosti, kde Bůh mnoha lidem přestal chybět a obejdou se bez duchovních potřeb či náboženských otázek. Pozorujete to také? A jak s touto zkušeností nakládáte?
TOMÁŠ HOLUB, plzeňský biskup Loffeldova kniha je pro mě provokativní a zajímavá. Říká, že Bůh některým lidem nechybí – bez slova zdánlivě. Nechybí, tečka. Je to posun od pojetí anonymního křesťanství Karla Rahnera. I když bude církev pracovat nejkvalitnějším možným způsobem, budou lidé, jimž Bůh…
Co zachovat a co opustit?
Téma
vydání 44/2025
Když nic nechybí tam, kde chybí Bůh… S tímto titulem uvedl německý teolog, sociolog a katolický kněz Jan Loffeld v loňském roce na německý trh knihu, která z různých stran zkoumá fenomén náboženské lhostejnosti. Od jara, kdy kniha vyšla i česky, otevírá diskuse také u nás. „Vždyť jenom svatá víra / ač svět jí pohrdá / zdroj štěstí otevírá / lék choré duši dá,“ zpívá se v jedné kancionálové písni pro liturgické mezidobí. Jan Loffeld by se zřejmě nebál k této tradiční…
Zout si opánky před tajemstvím druhých lidí
Jak přistupovat k evangelizaci ve společnosti, kde lidem zjevně Bůh nechybí ke štěstí? Zeptali jsme se P. JOSEFA PROKEŠE, faráře ve Vodňanech a správce poutního místa Lomec. S jakými pocity jste knihu četl?
Pocitů se dostavilo víc, ale nejvýraznější byla úleva. Najednou jsem totiž četl o trendech, s nimiž se sám v životě české církve a v pastorační službě setkávám. Jan Loffeld k těmto trendům nabídl reflexi, která ukazuje cestu a smysl.
Jakou myšlenku máte na mysli?
Opravdu…
Fara jako útočiště skautů i rodin
Ostravsko-opavská diecéze
vydání 42/2025
Společenství, rodiny, skauti i poutníci po jesenických poutních místech mají nové útočiště v Rychlebských horách. Faru v Travné má od ledna ve výpůjčce organizace Brontosaurus Slezsko a spolu s dobrovolníky ji nabízí k víkendovým i delším pobytům. Farní budova z režného červeného zdiva, táborové chatky, ovocné stromy nad korytem potoka a neogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie tvoří v úzkém horském údolí pod polským hraničním hřebenem kompaktní celek. Tomáš…
Diecézní pouť v Opavě
Ostravsko-opavská diecéze
vydání 41/2025
Za rodiny i za všechny, kdo rozlišují duchovní povolání, se modlili účastníci Diecézní pouti v opavské konkatedrále. V sobotu 4. října odpoledne tam připutovali pěšky, autobusy i po vlastních osách. Farníci z Nového Jičína cestu pojali jako smírčí pouť za minulé křivdy, řeholnice z různých klášterů zase společně putovaly ze Cvilína s modlitbou za nová řeholní povolání. Na dospělé u konkatedrály čekala káva a na děti zase sv. František s živými ovečkami, sv. Florián s konvičkou vody a další…
