Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Pracovní list č.4|Jak šel čas v budování moderního státu

Jak šel čas v budování moderního státu

Tisk

V 16. a 17. století ještě neexistovaly koncepty vlasti a národa, jak je známe dnes. V Evropě bylo velké množství mnohonárodnostních států; národnostní, kulturní a etnická příslušnost neměla příliš velký politický význam, protože kolektivní identita byla navázaná na dynastii a monarchu. Až Francouzská revoluce a romantismus počátku 19. století přinesly spoj ení státu a národa v nové „náboženství“ vlasti. Původní koncept křesťanského mučednictví přerůstá do konceptu mučednictví vlasteneckého („položit život na oltář vlasti/národa“). V této optice začalo být vnímáno i sedmadvacet popravených předáků stavovského povstání.

1. Fázi konfesionálního státu v 16. a 17. století definovalo použití náboženství jako státní ideologie. Dobovou zkratkou řečeno: koho vláda, toho víra. Poddaný se musí s panovníkem (se „státem“) srovnat ve víře, stát včleňuje církev do svého správního aparátu a nechává ji vykonávat ty činnosti, které nezvládá vykonávat sám. Náboženské vyznání slouží v této fázi jako pojivo kolektivní státní identity.

2. Fáze osvícenského absolutismu v 18. století. Státní struktury jsou v této fázi již dostatečně silné na to, aby mohly ideologicky kontrolovat společnost a hledat vlastní státní cíl v řádu a „všeobecném blahu“ nezávisle na jakékoli náboženské ideologii. Panovník se stává prvním služebníkem státu, zachovává si absolutní moc, již neodůvodněnou nábožensky. V tomto období se také prosazuje princip náboženské tolerance, který nelze zaměňovat za náboženskou svobodu.

3. Fáze národního státu a státu konstitučního či právního v 19. a 20. století. Stát v této fázi proniká a centralizuje všechny funkce občanské společnosti za pomoci myšlenky národa a vlasti.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou