Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Pracovní list č.4|Poutník, cestovatel, skladatel, ale také válečník

Poutník, cestovatel, skladatel, ale také válečník

7. 6. 2021

Tisk

Jednou z nejzajímavějších osobností, popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí, byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

image:Image Poutník, cestovatel, skladatel, ale také válečník
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, pán na Pecce. Repro KT

Muž, který ve své době nejen doputoval do Svaté země, ale také o tom napsal vlastnoručně ilustrovanou knihu.

Narodil se v roce 1564 v Klenové nedaleko Klatov. Rod Harantů, z něhož pocházel, je doložen již na konci 14. století. V roce 1576 odešel na přání svého otce do Innsbrucku, kde se stal pážetem na dvoře arciknížete Ferdinanda Tyrolského. Zde si osvojil kromě sedmi jazyků také znalosti zeměpisu, historie, a dále dovednosti v oboru výtvarného umění a hudby. S Ferdinandem se roku 1579 dostal do Benátek a jeho cesty do Prahy o šest let později využil ke svému návratu do Čech.

Roku 1588 se oženil s Evou Kateřinou Černínovou z Chudenic. Stal se vojákem a bojoval proti Turkům v letech 1592–1597. Jako poručík prý prokazoval velkou zdatnost i vojenský talent. Po návratu z války mu zemřela žena na mor. Se svým švagrem Heřmanem Černínem se vydal v dubnu roku 1598 na cestu do Svaté země. Oběma se podařilo doputovat do cíle, kde přijali titul rytíře Božího hrobu. Zážitky z cesty popsal v knize, kterou ilustroval vlastními kresbami. Cestopis spatřil světlo světa roku 1608 pod názvem Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta. V roce 1678 jej nechal vydat v Norimberku německy Kryštofův synovec pod názvem Der Christliche Ulysses.

V roce 1603 se Kryštof Harant znovu oženil, a to s paní Barborou, vdovou po Karlu Škopkovi z Bílých Otradovic a na Pecce. Tím se stal majitelem poloviny zámku Pecka. Během vpádu Pasovských stál Harant na straně císaře Rudolfa II. Roku 1609 se Kryštof oženil potřetí, jeho manželkou se stala Anna Salomena Hradištská z Hořovic a na Vildštejně. V roce 1614 byl císařem Matyášem vyslán do Španělska, při té příležitosti se vydal i do Santiaga de Compostella. I v tomto případě plánoval sepsání zážitků z cest, ale k tomu už nedošlo.

Někdy po roce 1615 Kryštof Harant konvertoval k evangelické víře, roku 1618 se účastnil stavovského povstání a stal se významným důstojníkem stavovského vojska, s nímž se pokusil oblehnout pod velením Jindřicha Matyáše Thurna Vídeň. Za vlády Fridricha Falckého zastával úřad předsedy České komory zemské. Bitvy na Bílé Hoře se nezúčastnil a zdržoval se na Pecce. Zde byl v roce 1621 zatčen oddílem Albrechta z Valdštejna, byl uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Po Staroměstské exekuci bylo jeho tělo i s hlavou předáno vdově Anně Salomeně na Pecce. Pecka sice byla zkonfiskována, ale Anna Salomena ji koupila nazpět. Jeho žena se potom v roce 1624 provdala za Heřmana Černína, Harantova společníka z pouti do Svaté země, odpůrce stavovského povstání, a Pecku prodala Albrechtu z Valdštejna.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl kromě jiného vynikající hudebník, zpěvák a hudební skladatel. Do dnešního dne se však zachovalo pouze sedm jeho děl, ostatní zmizela při konfiskaci jeho majetku. Jednalo se většinou o duchovní vokální skladby. Jednu ze svých skladeb, šestihlasé moteto Qui confidunt in Domino na text 125. žalmu „Kdo doufají v Hospodina, jsou jako hora Sión“, zkomponoval Kryštof Harant roku 1598 při cestě do Svaté země a byla otištěna jako příloha jeho cestopisu.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou