Bůh vstoupil do našeho malomocenství

V evangeliu přichází k Ježíšovi malomocný člověk. Téma malomocenství přineslo už první čtení bohoslužby slova: „Malomocný, který je postižen, bude mít šaty roztržené, vlasy na hlavě neupravené, vousy zahalené a bude volat: ‚Nečistý, nečistý!‘ Po všechny dny, co bude postižen, zůstane nečistý. Je nečistý. Bude bydlet v odloučení, jeho obydlí bude mimo tábor“ (Lv 13,45-46). Chceš-li, můžeš mě očistit… Malomocní byli vyčleněni ze společnosti, museli

Přispět k míru mezi lidmi

Drazí bratři a sestry, dnes slavíme Světový den nemocných a myslíme na ně ve svých modlitbách. Vám, drazí nemocní, vyprošujeme brzké uzdravení, je-li to Boží vůle. Pokud je vaším údělem nést kříž, pak vyprošujeme nejen sílu k jeho nesení, ale i vědomí, že v Božích očích má nesmírnou cenu každý okamžik, který jsme prožili ve spojení s Kristem. Při této příležitosti také děkujeme všem, kteří se o nemocné starají, kteří jim s láskou pomáhají, a

Buďme s nemocnými

„Není dobré, aby byl člověk sám,“ předesílá Svatý otec ve svém poselství ke 32. Světovému dni nemocných. Ten připadá na 11. února. „Pečovat o nemocného znamená především pečovat o jeho vztahy, o Boha, rodinu, přátele, zdravotnický personál, ale také o vztahy se stvořením a se sebou samým,“ píše papež a obrací se přímo k nemocným: „Nestyďte se za svou touhu po blízkosti a něze! Neskrývejte ji a nikdy si nemyslete, že jste pro druhé přítěží.“ Po

Znamení popelce

Rituál Popeleční středy, tedy rituál popela, je pravděpodobně jedním z mála dochovaných iniciačních rituálů, které se dostaly do slavení liturgie. Té, která je vstupní branou do velké čtyřicetidenní doby před Velikonocemi. Na Popeleční středu se většina katolických kostelů naplní do posledního místa tak jako málokdy během roku. Jako bychom se znovu potřebovali hmatatelně dotknout křehkosti, zranitelnosti a pomíjivosti našeho lidského života.

Papež k postní době

„Bůh vyučuje svůj lid, vede ho z otroctví po cestě, která směřuje ze smrti k životu.“ V úvodu poselství k postní době nazvaném letos „Skrze poušť nás Bůh vede ke svobodě“ hovoří papež o cestě Izraele do zaslíbené země. Připomíná, že Bůh má starost o svůj lid, oslovuje ho v jeho otroctví a zjevuje se mu jako ten, kdo zná jeho trápení. Postní doba může představovat takovou cestu, která není abstraktní, ale začíná rozhodnutím vidět skutečnost. „Půst

Z popela ke světlu

Popel. Voda. Světlo svíce. Na symbolech doby postní uchvacuje, jak působivé jsou ve své jednoduchosti a jak široce jsou srozumitelné. Pozorujeme loňské velikonoční „kočičky“, zaprášené a vysušené na troud, jak prudce vzplanou a rozpadnou se na prach. Sledujeme při kající bohoslužbě jejich popel a rozumíme: takto končí všechno živé, takto vypadá smrt. Necháme si jím posypat čelo, a tím vyjadřujeme svoji sounáležitost s ostatním stvořením,

Rekordní tříkrálová štědrost

Lidé letos darovali zhruba o sedm milionů korun více než loni. Největší podíl na tom mají podle Charity koledníci – ti do 27 600 pokladniček vykoledovali 165,2 milionu korun. Další finance lidé darovali online a prostřednictvím Tříkrálového koncertu. Výnos Tříkrálové sbírky je určen na pomoc lidem v tíživé životní situaci – seniorům, handicapovaným, rodinám ohroženým sociálním vyloučením, nemocným a lidem bez domova. „Děkuji všem, kdo se

Pomoc Dona Bosca

V programu TV NOE jsem si přečetla název dokumentárního filmu Don Bosco, světec, který hrával fotbal. Hned se mně vybavila moje příhoda s tímto světcem, která se stala v mých 54 letech. Dnes už je mi 92 let. Četla jsem tenkrát životopis tohoto světce, knihu se jménem Don Bosco. Bylo to také období, kdy jsem trpěla silnými bolestmi žlučníku. Věděla jsem, že mě trápí žlučové kameny, jenže jsem se tak bála operace, že jsem ji stále odkládala. Po

Zachraň jeden život, zachráníš svět

Nicolas Winton (1909–2015) a jeho obdivuhodný čin záchrany stovek dětí před nacistickými zvěrstvy je u nás i ve světě známý pouhých 25 let. Velký podíl na tom mají filmy slovenského režiséra Matěje Mináče, především hrané drama Všichni moji blízcí (1999) a dokumentární svědectví Síla lidskosti – Nicolas Winton (2002). Samotné „veřejné objevení“ Wintonova příběhu, celých 50 let po událostech samých, se datuje do roku 1988. Událo se v

Evropský problém s Orbánem

Hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv jsou definovány hned ve druhém článku Smlouvy o EU. Jejich dodržování dává smysl samo o sobě, zároveň je ale nutnou podmínkou i pro ekonomickou a politickou spolupráci mezi členskými státy. V roce 1993 v Kodani bylo zařazeno mezi kritéria pro přijetí nových zemí. Krátce po pádu Železné opony bylo jasné, že státy střední a východní Evropy

Ať zde nenávist nemá místo, volají slovenští biskupové

Vláda premiéra Roberta Fica navrhuje například zmírnit tresty za korupci a hospodářskou kriminalitu, zkrátit promlčecí lhůty nebo zrušit Úřad speciální prokuratury zaměřený mj. na vyšetřování desítek kauz z období předchozích Ficových vlád v letech 2006–2010 a 2012–2018, včetně nájemné vraždy novináře Jána Kuciaka v roce 2018. Minulý čtvrtek demonstrovalo ve slovenských městech na 60 tisíc lidí. Za pokojnou společnost „Žijeme v demokratické

Nejdůležitější je být s nimi a naslouchat

„Lidé s duševním onemocněním se ocitají ve větší izolaci a trápí je větší obavy, co bude, až z nemocnice odejdou do reálného světa: ptají se, kam se vrátí, jak budou napravovat své vztahy, které nemoc pochroumala, nebo jak si zajistí živobytí,“ pojmenovává rozdíl mezi pacienty s tělesným a duševním onemocněním Milena Brzobohatá, kaplanka ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde mimo jiné navštěvuje i kliniku psychiatrie. Přesto se podle ní u obou skupin

V tichu zaslechnete Boží hlas

Na banketu k předávání Nobelovy ceny jste byl velmi stručný a řekl jste, že ve své vizi jste se už dřív viděl, jak kráčíte po krajnici do centra města. Viděl jste se jako někdo, kdo dostal Nobelovu cenu. Jaký jste měl pocit ve chvíli, když se ta vize splnila, ale i ze samotného ocenění? Jsem velmi šťastný, že jsem získal Nobelovu cenu za literaturu. Je to nejvyšší uznání, které může spisovatel získat, a po celoživotní práci, po napsání a vydání

Vzniká tým pro pastoraci Romů

Loni na podzim vybrali biskupové za národního koordinátora duchovní péče o Romy Miroslava Hodečka z ostravsko-opavské diecézní Charity, který se této menšině věnuje už přes dvacet let. „Více samozřejmě po stránce sociální, ale s pastorační péčí je to propojené,“ popisuje pro Katolický týdeník. Biskupům předložil projekt, ve kterém nastiňuje, jak by tato péče měla vypadat. „Prvním cílem je zmapovat situaci a vytvořit komunikační platformu, s jejíž

Přes poušť ke svobodě

„Když se náš Bůh zjevuje, mluví o svobodě. ‚Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z domu otroctví‘ (Ex 20,2).“ V úvodu svého poselství poukazuje papež na to, že Bůh promlouvá k těm, kteří žijí v otroctví, a zve je na poušť. Toto volání ke svobodě se nevyčerpává jedinou událostí, ale během cesty zraje. Boží lid na poušti dostává deset slov. „Říkáme jim ‚přikázání‘, čímž zdůrazňujeme sílu lásky, s níž Bůh vychovává svůj lid. Je to vlastně

Týden, který dá manželství křídla

„Cílem kampaně je připomenout, že dobré manželství není samozřejmost. Je třeba se o něj starat, podobně jako o zahrádku. Bez péče zaroste plevelem,“ popisuje Petr Adame, koordinátor Národního týdne manželství. Téma „Kořeny a křídla“ mají podle organizátorů pomoci k porozumění vztahu. „Kořeny představují hodnoty, tradice a zkušenosti, které do manželství přinášíme. Jsou to ty pevné základy, které nám pomáhají v těžkých časech, kdy se cítíme

Cena za bratrství

V Abú Zabí byli 2. února vyhlášeni vítězové 5. ročníku Zájidovy ceny za lidské bratrství. Jednou ze tří oceněných je i sestra Nelly León Correa z Chile. Chilská řeholnice z Kongregace Dobrého pastýře je spoluzakladatelkou nadace Mujer Levántate, která už více než 25 let pomáhá vězeňkyním (a jejich dětem) během pobytu ve vězení i po propuštění. Ročně podpoří na 250 žen. „Toto ocenění nám umožní tento počet zdvoj- až ztrojnásobit,“ uvedla potěšeně

Dopisy čtenářů

Svědectví táty KT 04Děkuji Vám za uveřejnění osobního svědectví otce zabité dívky. Nejsem příbuznou ani známou některé z obětí, přesto mě událost velmi zasáhla. Jsem matkou čtyř dcer, z nichž dvě studovaly na pražské vysoké škole, kde každou chvíli někdo vyhrožoval bombou. Říkala jsem si tehdy, co je to za magora. Teď si říkám: „Jen vyhrožoval.“ Musím stále myslet na to, co prožívají zasažené rodiny. Děkuji otci zabité dcery a celé rodině za

Od redakčního kávovaru

Co se vám honí hlavou, když přijde řeč na budoucnost katolické církve? Někdo upadá do skepse, jiný do modlitebních startovacích bloků, další mohou být plní apatie, nebo důvěry v Prozřetelnost. Do budoucnosti nevidíme, křišťálové koule nevlastní ani diecéze s bohatými archivy a depozitáři. Přesto se na budoucnost musí církve připravovat a velkým zlomem v tomto ohledu byl zákon o majetkovém narovnání státu a církví. Kromě nejrůznějších názorů a