Velehradem zazní i slovenská hudba

V autorské tvorbě Simy Magušinové se hojně objevuje téma víry, ostatně podle svých slov bere zpívání za poslání a dar od Boha. Vystoupení na místě spojeném s počátky křesťanství u nás je tak pro ni velmi speciální, i když na Velehradě si už jednou zazpívala. „Těším se, že se tam setkám s lidmi, kteří vyznávají podobné hodnoty jako já. Je to místo společenství a modlitby,“ sděluje KT. Přestože koncertuje především na Slovensku, do Česka přijíždí

Jakou knihu si přibalit na léto?

Prokop Siostrzonek, arciopat břevnovský V létě nejraději čtu knihy, které nelze jen tak snadno a rychle přečíst. U kterých je třeba se zastavit a zamyslet. Třeba po každém odstavci. Mám připravenou knihu Mnišské srdce (Alpha Book) od sestry Joan Chittisterové. Vychází z Benediktovy řehole a podle anotace vyzývá k vytvoření kláštera v našem nitru – k pěstování moudrosti a duchovní síly, abychom se mohli připojit k Božímu dílu obnovy právě tam, kde

Dva roky po tornádu v novém

Přišli poděkovat nejen za zdárné dokončení opravy kostela, ale také mnoha dalších budov v obci. Když se tornádo 24. června 2021 Moravskou Novou Vsí přehnalo, farář P. Marián Kalina právě sloužil mši sv. pro zhruba dvě desítky farníků. „Nejdříve jsme netušili, co se děje. Byla jsem v sakristii a ostatní se s panem farářem ukryli pod chór. Až když jsme vyšli ven, viděli jsme tu šílenou zkázu. To, že se kostel podařilo do dvou let opravit, považuji

Stojanův odkaz je stále živý

Poznat osobu olomouckého arcibiskupa, od jehož smrti na podzim uplyne rovných sto let, návštěvníkům poutního místa umožní zejména nová expozice. Vznikla z iniciativy arcibiskupa Jana Graubnera v prostorách Stojanova gymnázia a veřejnosti se poprvé otevře během Dnů lidí dobré vůle 5. července. Ukáže třeba Stojanův cestovní pas, biret a další autentické předměty, které používal, především ale nabídne možnost zahledět se mu „do tváře“. „Přemýšlel

Fejeton Aleše Palána

Psát fejeton do dvojčísla je zapeklitý úkol. Nebyl by takový, kdyby autor dostal odpovídající rozsah; to se ale od redakce KT očekávat nedá. Zatímco noviny jsou v podstatě dvojnásobné, fejeton má rozsah tradiční, tedy zcela nerozšířený. Co s tím rozporem? Člověk nemusí být génius, aby připadl na jediné existující řešení: napsat tento slovesný útvar dvojnásobně dobře. Co slovo, to klenot, co věta, to potenciální citát.S tou snahou být nejlepší to

Na cestách se svatým Kryštofem

Každoroční žehnání aut, motocyklů a dopravních prostředků po celé zemi není jakési pojištění proti nehodě. Ani nevytváří kolem našich aut, motorek a kol žádné ochranné silové pole. Křesťané žijí své životy ve světě fyzikálních zákonů, nikoliv v příbězích Pána prstenů nebo Harryho Pottera. Požehnání proto patří hlavně lidem, kteří dopravní prostředky užívají, aby když se spoléhají na Boží ochranu, nezapomněli přiložit ruku k dílu (v případě auta

Hlavní výhra: pobyt v Římě

Představte si, že z Velehradu to může být na Svatopetrské náměstí jen asi čtvrt hodiny klidné chůze. A pokud budete soutěžit, máte možnost to zažít. Hlavní cenou je letos týdenní pobyt pro čtyři osoby v českém Poutním domě Velehrad, který se nachází v samém centru Říma. Vedle toho výherce první ceny získá i balíček knih od Karmelitánského nakladatelství a karton přívlastkových mešních vín od dodavatele Pavla Nebojsy (www.mesnivina.cz). Byl to

Do kostela za dějinami řemesla

Vesnička leží na trase mezi Prahou a Karlovými Vary, uprostřed dnes opuštěné „země nikoho“, kterou zasáhl zábor Třetí říší a následné vysídlení i odkřesťanštění. Jim málem padl za oběť také zdejší kostel sv. Jiljí – starobylá památka doložená nejpozději ve 14. století. Zachráněn byl počátkem tohoto tisíciletí doslova na poslední chvíli. A právě zde se dnes nachází unikátní vitrážové muzeum, které letos oslaví 15 let. Vraťme se tedy do roku 2007.

Editorial

Dětský jásot na koupališti, vlnění lesů a moře, zpěv ptáků nebo bzučení včel. Takhle volá léto. V podvědomí stále víme, kolik se toho děje v našem okolí, ale nyní přicházejí chvíle k zastavení. Nepočítat dny, „vypnout“ a podívat se na svůj život i běh světa s nadhledem. Proto i my toto letní dvojčíslo začínáme s rozběhem a zveme na cesty.Svatí Cyril a Metoděj se vydali na cestu do neznáma. Oldřich Selucký na str. 10 nabízí zajímavý výklad jedné z

Útlak pro víru roste

Skoro 4,9 miliardy lidí (62 % světové populace) žije v zemích, kde je svoboda vyznání výrazně omezená. Zpráva varuje, že se situace během zmíněného období zhoršila a zvýšila se i míra beztrestnosti utlačovatelů. Ve většině zemí jsou utlačovateli svých občanů samy vlády a někde dochází přímo k vyvražďování skupin obyvatelstva, jako v Číně a Indii. Mezinárodní společenství často dostatečně nereaguje, protože se zdráhá kritizovat strategicky důležité

Do ticha olivového háje

Doma se mi za to smějí, ale i tak zůstává v dosud nepoznaných končinách hromada času pro improvizaci a objevování. Jako před pár lety na severu Itálie u Gardského jezera a v sousedním Lederském údolí. Dlouholetý duchovní správce svatohorský, dnes generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl, mě tenkrát poučil, že s lidmi z tohoto kraje nás spojovala nejen naše někdejší společná „habsburská“ vlast, ale že jsme se na začátku minulého století ujali

O Bibli a moři

Možná byste tomu nevěřili, ale nejzmapovanější planeta naší sluneční soustavy je Mars. Naše Země je na tom mnohem hůř. Má totiž moře, která pokrývají 71 % povrchu planety. Pokud tedy někdo čeká, že se už brzy dozvíme úžasné zprávy o tom, co se skrývá pod povrchem rudé planety, bude možná jednou překvapen, až se podaří prozkoumat hlubiny světových moří a oceánů. Právě tam na nás patrně čekají velké objevy. Nebyl to od Hospodina vůbec špatný plán,

Postřehy z cest, krajin a chrámů

Mnoho z poutníků před námi touto „úzkou soutěskou“ prošlo a propsané, proškrtané listy jejich cestovních deníků jsou poutavým čtením. „Dříve se o pouti mluvilo jako o ‚malé smrti‘, protože bývalo pravděpodobné, že se poutník nevrátí. Já jsem také tak trochu chtěl ‚umřít sám sobě‘, chtěl jsem se pomodlit za ty, kterým jsem ublížil, i za své přátele a dobrodince,“ uvádí jezuita František Lízna v úvodu svých zápisků Musím jít dál (Cesta 2006).

Test: Znáte naše novodobé svědky víry?

1) Kardinál Josef Beran byl vězněn už za nacismu. Za heydrichiády byl jako rektor arcibiskupského semináře zatčen a poslán do koncentračního tábora Dachau, kde se seznámil s pallotinským knězem a mučedníkem a) Richardem Henkesem b) Richardem Heinekenem c) Richardem Müllerem 2) P. Silvestr Braito, známý kazatel a spisovatel, zemřel krátce po propuštění z komunistického vězení (1962). Byl členem řádu a) premonstrátského b) školního c) dominikánského

Jsem v podstatě šťastný

Na počátku vaší duchovní cesty bylo umění. Je to tak? Ano, původně to byla otcova knihovna, kde měl reprodukci Zmrtvýchvstání Mistra třeboňského. Nadchli mě Dostojevského Bratři Karamazovi, zejména kapitola Velký inkvizitor. Také mě ovlivnila interpretace básní Jiřího Wolkera, jak jsem je četl v úvahách kardinála Tomáše Špidlíka. Největší vliv na mě ale měl Hugo Ball, protože jsem obdivoval dadaismus. Jeho zakladatel Ball totiž později

Hus nespadl z čistého nebe

Za komunistické totality bylo možné o období husitství zaslechnout ledacos. Dostala jste se v dětství a dospívání k pravdivým informacím? Měla jsem doma skvělý korektiv ve své mamince, která byla velmi vzdělaná a kulturně-historicky poučená. Ne že by mi rovnou říkala, že nás to ve škole učí špatně, ale nějak jsem nasála jinou duchovní atmosféru a ta už to spravila sama. I v českobratrském evangelickém sboru, v němž jsem vyrůstala, jsem se

Průvodce Velehradem i jeho historií

Osvobození přišlo v dubnu 1945. Rumunské a ruské vojáky upozornili na významnou stavbu a ta tak nebyla poškozena střelbou. Vojáci říkali že „od Stalingradu až po Moravu neviděli tak krásnou cerkov“. Na cyrilometodějské slavnosti 5. července 1945 přišlo za znovunabytou svobodu poděkovat kolem 70 tisíc poutníků. Dva roky po konci druhé světové války byla na Velehrad svolána Národní děkovná pouť politických vězňů a propuštěných „ke hrobu prvního

Čtení na pokračování: Přírody jsem se nebál (1)

„Vyhodit červivou houbu je absolutní hřích“ – to byla jedna z prvních vět, které jsem od tebe slyšel. Potkali jsme se tehdy na výstavě hub pořádané na farní zahradě. Jaks to tehdy myslel? S nadsázkou a trochou ironie jsem reagoval na mýtus mnoha houbařů, že červivé houby jsou znehodnocené, a proto se mají vyhodit. Pídí se jen po těch absolutně „zdravých“ a zanechávají v lese hromádky odkrojků krásných hřibů, které se mohly jako sušené upotřebit v