Autorka – za svou prvotinu Hornické vdovy (Dcera sestry 2019) nominovaná v roce 2020 na prestižní ocenění Magnesia Litera – v ní nabízí šest velmi osobních, až intimních profilů šestice řeholních sester z českých klášterů. Ženy čtyř různých generací (nejstarší, těšitelka sestra Monika, se vydání knihy nedočkala, zemřela krátce po dokončení rozhovoru), z různých společenství, různého sociálního původu, vzdělání a zaměstnání autorka nechává vyprávět o jejich dětství, rodinách, cestě k zasvěcenému životu a vztahu k Bohu, ale i o obtížích nebo zklamáních, které tato životní cesta přináší. Pro některou znamenal vstup do kláštera nutnost volit mezi zamilovaností a Božím voláním; pro další mnohaletou roztržku s rodiči; a pro jiné i prožitek pronásledování a internace v 50. letech nebo skryté služby za normalizace. Díky pestře vybraným respondentkám a za přispění studie historika Vojtěcha Vlčka o osudech ženských řeholí v českých zemích tak Hladká předložila živý a reprezentativní obraz této části české církve. Paradoxně díky tomu, že sama není typickou věřící žijící důsledně s církví, neptala se svých hrdinek jako insider, ale zastavovala se i u toho, na co „by se řádný katolík neptal“: Malujete se? Hádáte se mezi sebou? Litovala jste někdy, že jste šla do kláštera? Výsledně ze stránek hovoří nikoli morální vzory či ikony, ke kterým lze jen vzhlížet, ale skutečné, živoucí ženy se svými chybami a dilematy, které mohou nakonec inspirovat o to více.

Pro insidera je navíc přitažlivé, že mezi oslovenými najde i známá jména a řeholnice, které potkává jako autority v nemocnici, na fakultě nebo i na stránkách KT, poznává zase jinak a důvěrněji.

Kamila Hladká shromáždila také množství osobních dokumentů a fotografií svých hrdinek, další obrazový materiál doplnil držitel Czech Press Photo Jan Cága. Vedle slov tak i snímky ukazují tyto podoby křesťanství, které je neokázalé, všední, a přece vytříbené a hluboké.

K. Hladká: Sestry (Dcera sestry 2021)