16. 11. 2021
|K uplynulému 1600. výročí smrti církevního otce, spisovatele a překladatele Písma sv. Jeronýma vychází publikace mladého historika Martina Slepičky, věnovaná kultu a ikonografii tohoto oblíbeného světce.
Dvousetstránková kniha nazvaná prostě Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku vyšla díky spolupráci několika duchovních ostravsko-opavské diecéze a tamních institucí ve vydavatelství Repronis a na počátku července ji v ostravském kostele sv. Ducha požehnal P. Vítězslav Řehulka. Jeden výtisk autor zaslal dokonce papeži Františkovi. Úvodním slovem ji opatřil rektor papežské koleje Nepomucenum P. Roman Czudek.
Slepička shrnuje známá fakta o životě sv. Jeronýma (†420) – starověkého vzdělance, který ovládal několik jazyků, stal se knězem, sekretářem papeže Damasa I. a duchovním průvodcem řady urozených římských žen. Se dvěma z nich, sv. Pavlou a sv. Eustochií, založil v Betlémě klášter, kde také dožil. Jeho překlad Bible do mluvené latiny, tzv. Vulgáta, je dodnes nejvýznamnějším biblickým překladem a už od středověku byl znám i v českých zemích. Úctu k tomuto patronu vzdělanců, studentů a univerzit podle Slepičky na našem území pravděpodobně rozšířili již misijní kněží z Bavorska, jeho relikvie se uchovávaly již v 11. století v Sázavském klášteře. Jeho úctu lze dle autora doložit také u olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, kapitolou samou pro sebe je pak rozvoj kultu za Karla VI. A postavení, jemuž se svatý učenec těšil u kališníků, dokládá citát z Mistra Jana Husa o „slavném křesťanu, svatém Slovanu Jeronýmu“ – za „národního světce“ si prý sv. Jeronýma Češi přivlastnili nejpozději za Karlovy vlády. Výkladovou část doplňuje zajímavě psaný a bohatě ilustrovaný katalog ikonografických děl s vyobrazeními sv. Jeronýma v českém středověkém umění.
Dočteme se také o kostelích a klášterech s jeho zasvěcením a místech, kde byly přechovávány jeho relikvie. Reprodukce a fotografie krásně vyniknou díky kvalitnímu papíru a celkové pohledné úpravě této zajímavé a poučné publikace.
M. Slepička: Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku (Repronis 2021)