Politika je svět obtížných vyjednávání a kompromisů. Prostor, kde ne všichni hrají čistě a kam často vstupují lidé s mocenskými choutkami nebo snahou se obohatit. Rozhodně to ale neznamená, že by měli věřící sledovat veřejné dění jen z bezpečného zákrytu. V nedávné encyklice Fratelli tutti (Všichni jsme si bratry) o tom ostatně mluví také papež František. Vstup do politiky podle něj může být konkrétním projevem milosrdné lásky, pokud má vést k narovnání nespravedlností nebo podpoře přehlížených.

Neklamat, ale sloužit ostatním

Když se politika stane službou, může lidem otevírat nové cesty k organizování a vyjadřování. Musí se ale dělat „nejen pro lidi, ale s lidmi“, jak letos v dubnu kladl papež na srdce účastníkům konference nazvané „Politika zakořeněná v lidu“.

Pokud si někdo i přesto myslí, že svět vysoké i komunální politiky není pro věřícího člověka vhodný, nebo se dokonce štítí jít volit, jezuita a vězeň obou totalitních režimů P. Adolf Kajpr by mu to osvětlil. Ve svých článcích věřící pravidelně povzbuzoval, aby se o věci veřejné zajímali. Věděl, že člověk pevně zakořeněný v evangeliu může společnosti dát skutečně mnoho.

„Hledat neúnavně způsob, jak by všichni mohli žíti co nejlidštěji, být upřímným pomocníkem k dosažení tohoto cíle, dosahovat jej sám u sebe tím, že ostatním sloužím, že nevykořisťuji ostatní svou pánovitostí, že je nesnižuji tím, že je po případě krmím nepravdivými programy a nadějemi. Že je zkrátka upřímně všechny považuji za lidi, a ne za stádo. To jest hlavní ctnost demokratického politika,“ psal P. Kajpr po válce v listu Katolík. Další myšlenky kněze, jehož beatifikační proces nedávno završil diecézní část, připomene ve svém příspěvku jeho vicepostulátor a teolog Vojtěch Novotný.

Svatí politici

Na to, jak se může v politické praxi projevovat víra, odpovídá senátor Pavel Fischer. Pro další příklady jsme sáhli do nedávné evropské historie: Jak se víra projevovala například v životě a díle iniciátorů sjednocené Evropy Roberta Schumana či Alcida De Gasperiho?