Kněží změřili síly ve futsale

Z prvenství se už podeváté radují Poláci. Ve finále porazili tým Slovenska, a to hned 4:0. Právě Polsko tak bude hostitelem této soutěže v nadcházejícím roce, zápasy se budou konat ve východopolském Lublinu. Bronzovou medaili si odvezli Chorvaté, na domácí Maďarsko zbylo čtvrté místo. Mistrovství znamená pro kněze jedinečnou příležitost propojit světy víry a sportu a přátelsky se setkat se spolubratry z dalších zemí. V neposlední řadě se tu

Papež k situaci migrantů v USA

„Autentický právní stát se projevuje důstojným zacházením, které si zaslouží všichni lidé, zejména ti nejchudší a nejvíce marginalizovaní,“ napsal papež s tím, že situaci ve Spojených státech pozorně sleduje. Celý text přinášíme na str. 8. Dva týdny poté, kdy Bílý dům zveřejnil na svých sociálních sítích fotografie migrantů, jak spoutáni řetězy jdou v řadě k vojenskému letadlu, které je mělo vyvézt ze Spojených států, papež v dopise prohlašuje, že

Humor osvobozuje od strachu

Mnohokrát se mi stalo, že jsem se v kostele smál. Už jako ministrant, a to i způsobem, kdy jsem smích neuměl zastavit a vlastně jsem se začal cítit trapně, nicméně velmi svobodně, protože jsem věděl, že jsem se svým smíchem na správném místě. Humorných situací zažijete u oltář e dost i dnes. Vzpomínám si třeba, jak na jedné biskupské mši přišel průvod k oltáři, ten se slavnostně okouřil, jak to obvykle bývá, když tu najednou biskup neobvykle

Dokáže rozpohybovat i zklidnit

Na fakultě i na Vyšehradě působil i někdejší rektor semináře P. Jan Kotas. „Božímu lidu moc přeji, aby v Prokopovi našel poctivého Ježíšova svědka a požehnaného bratra i pastýře, s nímž může putovat do budoucnosti. A svému příteli Prokopovi ze srdce přeji, aby ho prozařovala radost z evangelia a byla vždy větší než tíha starostí, které ponese. Aby byl v biskupské službě znamením i dělníkem naděje, kterou probouzí Hospodin a kterou tolik

Natřesená a vrchovatá Boží míra

O „dobré míře, natlačené, natřesené, vrchovaté“ mluví i Ježíš. Takovou mírou máme měřit druhým, protože takovou měří Bůh nám. Nároky evangelia jsou poměrně radikální: dávat prosícím, nastavovat druhou tvář bijícím, nežádat zpět, co nám bylo vzato. Přece je tu ale stále řeč o míře, byť velmi štědré. Tedy o něčem, co má jistá pravidla. A láska k nepřátelům je také velmi realistická: neznamená chovat pozitivní city, ale prokazovat nepřátelům dobro,

Příběhy řeholnic do ucha

Šest rozhovorů se šesti řeholními sestrami z různých tuzemských řádů a kongregací vyšlo původně jako tištěná kniha v roce 2021. Literární dokumentaristka Kamila Hladká navštívila boromejky, dominikánky, vincentky, františkánky či těšitelky na různých místech republiky a různého věku a doptávala se na jejich osobní historii i na život jejich společenství. „Přála jsem si ukázat, že řeholnice jsou normální lidé a že jejich životní cesta je provázena

Vrtkavý apoštol Petr

Quo vadis? – „Kam kráčíš?“ Tato otázka stojí v názvu románu polského spisovatele Henryka Sienkiewicze, který byl vydán roku 1896 a v roce 1905 byl autor oceněn Nobelovou cenou za literaturu. Na základě raně křesťanské legendy Sienkiewicz v této knize proti sobě postavil sílu evangelia a dekadentní pohanství. Quo vadis, Domine? – tak se apoštol Petr zeptal Krista, když se s ním ve vidění setkal před branou města Říma na Via Appia, na cestě, která

Kostnice, místa krásy a usebrání

Vzpomenete si, kde se ve vás probudil zájem právě o kostnice? Hřbitovy a sepulkrální umění mě přitahovaly odmala. Pocházím ze Sudet, z Vrbna pod Pradědem, kde je v přilehlé obci Mnichov starý opuštěný německý hřbitov. Už jako kluci jsme ho s kamarádem chodili prozkoumávat, protože to bylo obrovské dobrodružství, dalo se totiž nahlédnout do otevřených hrobek, což bylo nejspíš moje první přímé setkání s lidskými ostatky. Už tehdy mě zajímaly i

Sladkosti nepřináší tělu nic

Potřebuje lidský organismus pro své fungování přijímat cukry? Jsou esenciální živiny (vitaminy, minerály, voda aj.), které naše tělo potřebuje, ale neumí si je samo vyrábět, a je tedy závislé na jejich příjmu ze stravy. To pro cukry neplatí. Glukózu (jednoduchý cukr) si tělo nepřetržitě vyrábí v procesu zvaném glukoneogeneze. Cukry tedy jíst nepotřebujeme. Proč je nám sladká chuť příjemná? Sladká chuť je přirozená. Známe ji ze skutečných

Foto: Hudbu jak vesmír rozlehlou, širou jak poledne

„HUDBU JAK VESMÍR ROZLEHLOU, ŠIROU JAK POLEDNE“ představuje stejnojmenná předjarní výstava v Oblastní galerii Liberec, pro velký zájem prodloužená do 2. března. Kurátorka Tea Záchová soustředila díla mladých umělců a umělkyň z různých zemí, kteří ve spolupráci s vědci, zejména ornitology, zvedli téma ptáků a jejich dnešního životního prostředí. Kromě tradičních technik jako kresba nebo fotografie využívají videoprojekce či sound art (zvukovou

Ve Švédsku je katolická církev „cool“

Ve Švédsku přibývá katolíků a atraktivita katolicismu v této tradičně luteránské zemi je na vzestupu, zvláště mezi mladými a vzdělanými lidmi. Pro vatikánská internetová imedia.news o tom mluvil první švédský kardinál v historii země, stockholmský arcibiskup Anders Arborelius. Katolicismus byl ve Švédsku od reformace zakázán, teprve v roce 1952 mohli katolíci např. učit ve školách a byla založena stockholmská diecéze, která pokrývá celé území

GLOSA: Mnichovský budíček

V neděli obletěla svět zpráva, že se šéf mnichovské bezpečnostní konference na závěr víkendového setkání přede všemi rozvzlykal. Ačkoli se v Oválné pracovně nejspíš zasmáli, my citlivější máme pochopení. Člověk, který věnoval kus svého života tomu, aby Evropa i Spojené státy byly bezpečnými a klidnými místy pro život, nyní sleduje, jak se svět začíná drolit. Podobné pocity určitě zažívá víc lidí. Americký viceprezident J. D. Vance do Bavorska

Modlitby k Bohu, který neopouští

Poslední pochod 192 židovských sirotků z ghetta do transportu a pak do plynové komory v Treblince, ve spořádaných čtyřstupech a se starým lékařem Korczakem v čele, utkvěl v představách každému, kdo četl třeba Poslední cestu Irene Cohen-Janca (česky Petrkov 2017). „To nebyl pochod k transportu – to byl organizovaný a bezeslovný protest proti vraždě. Děti kráčely v řadách po čtyřech. Vedl je Korczak, který hleděl kupředu, drže dvě děti za ruku,“