18. 2. 2025
|Fascinují, děsí i přitahují – řeč je o kostnicích, které v minulosti sloužily jako místa posledního odpočinku a dodnes lze nejednou obdivovat jejich vysokou uměleckou hodnotu. MIROSLAV HLINKA je vyhledává, fotografuje a dokazuje, kolik v nich lze nalézt pokoje i krásy.
Vzpomenete si, kde se ve vás probudil zájem právě o kostnice? Hřbitovy a sepulkrální umění mě přitahovaly odmala. Pocházím ze Sudet, z Vrbna pod Pradědem, kde je v přilehlé obci Mnichov starý opuštěný německý hřbitov. Už jako kluci jsme ho s kamarádem chodili prozkoumávat, protože to bylo obrovské dobrodružství, dalo se totiž nahlédnout do otevřených hrobek, což bylo nejspíš moje první přímé setkání s lidskými ostatky. Už tehdy mě zajímaly i staré náhrobky a funerální sochy. Později jsem zamířil na uměleckoprůmyslovou školu v Ostravě, kde jsem díky dějinám umění postupně objevil další…
Zbývá vám ještě 94 % článku!