Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Děsivé memento éry komunismu

Obsah:

Úvod Téma

Děsivé memento éry komunismu

16. 11. 2021

Tisk

Rozvrácení venkova, rozsáhlé sociální změny ve společnosti, tisíce zničených životů a lidských tragédií, neblahé změny v krajině. To jsou následky jedné zvůle, které pociťujeme dodnes.

image:Image Děsivé memento éry komunismu
Rozorávání mezí. Snímek ČTK

Násilná kolektivizace byla otřesnou akcí, která zanechala na českém venkově hlubokou jizvu, jež se dodnes úplně nezacelila. Můžeme v této naší krajině stále pozorovat celou řadu nepřehlédnutelných problémů. Ruiny kdysi kvetoucích statků či chátrající velkokapacitní kravíny patří mezi ty nejmenší.

Mnohem fatálnější byla proměna svobodného sedláka v zaměstnance, nucená proměna jeho a dalších generací ve vztahu k půdě. O to více je potřeba si vážit sedláků, kteří se nenechali zlomit a na rodinnou tradici hospodaření dokázali i po čtyřiceti letech opět navázat – a dnes v tomto duchu už vychovávají své nástupce. Aktuálně u nás hospodaří již na 35 % zemědělské půdy. Uvidíme, jestli je to už dostatečný základ, aby se tento model a s ním i jeho materiální a zejména duchovní hodnoty a přínosy mohly stát i v dnešním složitém světě tím určujícím pro budoucí české zemědělství. Pro naši společnost by to bylo velmi žádoucí.

Stejná startovní čára?

Dne 23. dubna roku 1990 byla na základě zákona o soudních rehabilitacích vrácena občanská práva a obnovena důstojnost stíhaným sedlákům. 24. června roku 1991 byl zákonem o půdě určen nárok na vrácení půdy a některé náhrady za ukradený živý a mrtvý inventář. Bylo tak možné navázat a začít znovu hospodařit na svém. Rozhodně tu ale nebyla stejná startovní čára s ostatními. Zemědělská družstva měla sice podle uvedeného zákona tyto majetky vracet, ale činila tak jen velmi neochotně a bohužel (přinejmenším i nedbalostí nových garnitur) mnohde převážily různé majetkové machinace a transformace na jiné subjekty tak, aby mnohé zákonné nároky nemusely být vypořádány.

Je třeba připomínat tuto hořkou pravdu, i když ji mnozí asi nechtějí slyšet. My soukromí zemědělci jsme a nejsme s těmito pohrobky doby minulé na jedné lodi. A věřím, že ani nikdy nebudeme. Selská myšlenka se totiž vyznačuje nikoli touhou po moci, po dotacích, po nekonečných lánech, po neustálém zisku a růstu za každou cenu, jak jsme dnes všichni svědky dokonce u premiéra této země. Selský stav se vyznačuje pracovitostí, úctou ke svým předkům, vztahem ke svobodě a víře, k půdě a ke svému okolí, kde žije. A především touhou předat nejen majetek, ale hlavně nashromážděné zkušenosti, místní znalosti a životní hodnoty dál ve své rodině.

I přes mnohé překážky dnešní novodobí sedláci hospodaří na zmíněné více než třetině půdy v ČR. A to není úplně málo. Navíc věci jsou dnes dál, nedržíme v sobě žádnou zášť, nemáme problém jednat i s těmi, kteří bránili ve spravedlivé nápravě věcí. Nikdy ale nezapomeneme!

Připomínka obětí

Na druhé straně přes veškerou tragiku, která ji provázela, není kolektivizace tou částí naší historie, která by byla dostatečně připomínána – a to jak široké veřejnosti, tak hlavně mladé generaci. O to, aby tato tragická minulost zůstala stále živým tématem, se dlouhodobě snaží Asociace soukromého zemědělství ČR. Jde o organizaci, která sdružuje více než 7 500 členů, z nichž většina má v rámci své rodiny s kolektivizací velmi neblahé zkušenosti.

K připomenutí tohoto bezpráví nechala asociace vybudovat v roce 2004 před budovou Ministerstva zemědělství v Praze pomník obětem kolektivizace. V letošním roce pak přibyl i pomník obětem akce „Kulak“ na úpatí hory Říp. Mnozí lidé totiž na dobu před rokem 1989 zapomínají. Oba pomníky tak mají sloužit k tomu, aby zločiny komunismu nebyly zpochybňovány, ale zejména v jakékoliv podobě opakovány.

JAROSLAV ŠEBEK, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou