19. 10. 2021
|KRÁTCE
AMERICKÝ PREZIDENT SE 29. ŘÍJNA SETKÁ S PAPEŽEM VE VATIKÁNU. Návštěva bude součástí cesty Joea Bidena na dvoudenní římský summit G20 a na klimatickou konferenci COP26 do Glasgow. Biden je po J. F. Kennedym teprve druhým americkým prezidentem katolického vyznání. S papežem Františkem se poprvé setkal roku 2015 na Světovém setkání rodin ve Filadelfii. Tehdy byl viceprezidentem Baracka Obamy. O rok později navštívil také Vatikán. Papež se nedávno sešel i s další americkou demokratkou a katoličkou – předsedkyní sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou.
ZA SYNODU I ZA LIBANON A SÝRII se u hrobu papeže Jana XXIII. ve svatopetrské bazilice pomodlil kardinál Leonardo Sandri, prefekt Kongregace pro východní církve, spolu s dvěma biskupy z Libanonu a Sýrie. Učinili tak na liturgickou památku tohoto papeže 11. října, tedy o výročí zahájení jím svolaného Druhého vatikánského koncilu (začal roku 1962). Přímluvě sv. Jana XXIII. svěřil kardinál Sandri začínající synodální proces, jakož i obě země, do nichž se koncem října chystá a které jsou roky zmítané ozbrojenými konflikty i dalšími krizemi.
HLAVNÍM PAPEŽSKÝM CEREMONIÁŘEM se stal P. Diego Ravelli (56), který dříve osm let vedl úřad Apoštolské dobročinné pokladny a od roku 2006 byl též jedním z ceremoniářů nejprve Benedikta XVI. a poté Františka. Svého předchůdce, biskupa Guida Mariniho, střídá po 14 letech služby.
APOŠTOLSKÝM ADMINISTRÁTOREM KOLÍNSKÉ ARCIDIECÉZE jmenoval papež jejího dosavadního pomocného biskupa Rolfa Steinhäusera, a to s plnými pravomocemi až do odvolání. Ve funkci bude, než se dosavadní duchovní správce kardinál Rainer M. Woelki vrátí z několikaměsíčního ústraní, o které požádal papeže v souvislosti s kauzami sexuálního zneužívání.
NOVÉ VATIKÁNSKÉ NORMY PRO POSTULÁTORY beatifikačních a kanonizačních procesů začaly platit minulý týden. Tyto předpisy omezují počty kauz blahořečení a svatořečení (zároveň může probíhat nejvýše 30 procesů) a zabývají se také „spravedlivou odměnou“ postulátora. Tím se může stát „každý katolík, který prokázal bezúhonnost, má dostatečné znalosti teologie, kanonického práva a dějin a je obeznámen s praxí Kongregace pro svatořečení,“ uvádí předpisy. V tzv. „římské fázi“ se pak vyžaduje úspěšné absolvování nového odborného kurzu na Lateránské univerzitě. Dokument také brání funkci postulátora zastávat kardinálům, biskupům a členům zmíněné kongregace nebo tomu, aby postulátor byl zároveň pověřen správou majetku příslušné kauzy.