Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Vědět o sobě a mít radost i z malých kroků

Obsah:

Úvod Téma

Vědět o sobě a mít radost i z malých kroků

5. 10. 2021

Tisk

Prázdné kostely, lidé zavření doma a v kontaktu jen přes internet nebo po telefonu… Snaha oživit a rozhýbat farní společenství však nepřišla až s koronavirem a otázka, jak vtáhnout do společného snažení farníky, má trvalou platnost.

image:Image Vědět o sobě a mít radost i z malých kroků
Živá farnost propojuje generace. Snímek Michael Bujnovský / Člověk a Víra

Povzbudit věřící své diecéze k aktivnější účasti na farním životě se už řadu let snaží olomoucký arcibiskup Jan Graubner a jako nástroj k tomu zvolil farní pastorační rady. „Je to společenství zvolených lidí, kteří mají tvořit jádro farního života. Farnost se nebuduje skrze plány a projekty, ale předáváním života z evangelia, a cílem její práce je umožňovat lidem setkání s Ježíšem, s jeho osobou. Proto jsou důležité osobní vztahy věřících s Ježíšem i Ježíšových přátel mezi sebou,“ říká a doplňuje: „Nejde jen o to reagovat na problémy, jako je úbytek lidí v kostelích nebo nezájem, jde nám především o zdravý život církevního společenství.“

Jeho dlouholetý projekt setkání s farními pastoračními radami přerušila koronavirová omezení. „Proto jsme zatím změnili zaměření a farní rady nyní pracují na pastoračních plánech farností. Teď už bychom sice mohli pokračovat ve větších setkáních, protože ale papež František vyhlásil synodu o synodalitě a pozval nás na synodální cestu, zapojíme se s farními radami přednostně do jeho iniciativy,“ vysvětluje olomoucký arcibiskup a zdůrazňuje, že každá změna v přístupu vyžaduje značnou trpělivost a vytrvalost. „Na velké plody je zatím brzy. Některé farnosti vypadají smutně jako les zničený kůrovcem, ale když je v nich vidět novou výsadbu, roste naděje. Mám radost z malých kroků na mnoha místech, kde roste spolupráce věřících a s ní i radost,“ dodává.

Oživení podnítil pád věže

Několik dalších receptů, podnětů a zkušeností přináší následující dvoustrana. Často to přitom jsou na první pohled jednoduché věci: pro kněze je užitečné nespěchat z jedné mše na druhou a chvíli s lidmi pobýt i po liturgii, význam pro budoucnost má pozornost věnovaná dětem, pomáhá o sobě navzájem vědět třeba i formou adresáře a důležité je také být „normální“ a stát nohama na zemi.

Další články následující dvoustrany pak potvrzují, že na počátku není třeba mnoho: stačí třeba jen kostel (ač zatím prázdný) jako symbol možného společenství. Význam místa, které lze lidem otevřít, kam pozvat a kde se scházet, dokládá třeba ohlédnutí za pandemií z farností ostravsko-opavské diecéze. A jak ukazuje svědectví z opačného konce naší vlasti, může dokonce někde sám kostel být důvodem k oživení – jako například v Lenešicích na Lounsku, kde před třinácti lety spadla věž románského kostela v centru obce…

Neštěstí přineslo šanci

„Pro mě a mé vrstevníky to byla tragédie: kolem kostela jsme si jako děti hrávali a máme s ním spojenou spoustu vzpomínek. Proto jsme si řekli, že to tak nemůžeme nechat,“ ohlíží se Zdeněk Plaček z Lenešického okrašlovacího spolku, který vznikl roku 2008 právě v reakci na pád věže. Jeho činnost pak loni ocenila ředitelka Národního památkového ústavu cenou Patrimonium pro futuro.

Oprava budovy se podle Plačka brzy stala počátkem širších aktivit, při kterých se začali potkávat lidé nejen z farnosti. „S nadsázkou se dá říct, že spadlá věž nám otevřela nové možnosti,“ usmívá se Plaček a pokračuje: „Kostel jsme postupně otevřeli pro veřejnost a stavba určená k liturgii je teď středem pozornosti i života také při jiných příležitostech. Hojně navštěvované jsou koncerty doprovázené duchovním slovem a do budoucna plánujeme také výstavy a další akce,“ vyjmenovává. Práce na kostele podle něj vedla k navázání nových kontaktů i posílení místního společenství. „Lidé přitom velice dobře vnímají, že nejsou jen v nějakém kulturáku: hned se ztiší a třeba i trochu víc zamyslí.“

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou