„Když člověk osidluje krajinu, dokáží se tomu živočichové i rostliny často přizpůsobit. Lidská sídla se však rozpínají čím dál víc, nezastavěné nebo nevyužívané krajiny ubývá. Pestrost Božího stvoření se zmenšuje a my se těžko můžeme prohlásit za moudré správce,“ varují autoři inspirativní příručky o tom, jak kolem kostela vytvořit útočiště pro zvířata a rostliny.

Najdete ji na webu Poradního odboru pro otázky životního prostředí (POZP) při Synodní radě ČCE pozp.evangnet.cz, spolu s dalšími materiály i tipy, jak do péče o květenu a zvířenu zapojit i ty nejmenší. Užitečné jsou také stránky České křesťanské environmentální sítě (ČKES) ckes.cz.

Tipy pro ptáky i zvířata

Často jde o maličkosti, které s dopomocí zvládne i malé dítě. Třeba zavěsit na strom před kostelem krmítko pro ptáky nebo pro veverky. Na stránkách České společnosti ornitologické birdlife.cz v rubrice „Zapojte se“ zjistíte, jak má správné krmítko vypadat i čím je plnit. Vyrobíte s dětmi šiškovou pochoutku pro sýkory nebo lahůdku pro strakapoudy? Nebo si troufnete dokonce na ptačí budku? Najdete tu návody na jejich jednotlivé typy i jejich malebné názvy – sýkorník, lejskovník či třeba špačkovník, podle druhů ptačího nájemníka, kterého chcete přilákat.

POZP vybízí také k vyvěšení domků pro užitečný hmyz, zvláště včely samotářky. Rám domečku děti samy vyplní snopky slámy, úlomky děrovaných cihel nebo polínky s předvrtanými otvory. V jedné rakouské farnosti mají dokonce hmyzí domeček ve tvaru tamního kostela i s věží! ČKES na svém webu nabízí zdarma ke stažení manuál pro farnosti Péče o životní prostředí v církvích. Vedle doporučení pro šetrnější provoz kostela a fary co do spotřeby energií nebo vody obsahuje také tipy k pomoci divoce žijícím živočichům. Podle návodu lze přichystat ježkovník, kde ježci v bezpečí přezimují, nebo netopýrník jako bydlení pro tyto noční savce. Argument prospěšnosti vyšší a méně časté seče farních pozemků pro drobné živočichy uleví těm, kdo mají na starost údržbu hřbitovního trávníku. O Boží tvory jde totiž často pečovat nikoliv tím, co děláme, ale tím, že toho nakonec uděláme méně.