Ráda bych napsala i já svůj příběh o tom, jak mnoho nás Bůh umí překvapit a hlavně jakou obdivuhodnou pomoc nám může nabídnout.

Můj první manžel zemřel dne 16. září, v den mého svátku a zároveň mých 55. narozenin. Bylo a stále to pro mě je ujištění, že byl zachráněn pro nebe, i když nežil křesťanský život. V posledním stádiu rakoviny byl přijat do nemocnice a lékař mi oznámil, že manželův život může skončit do týdne, či do měsíce. Bylo to pro mne kruté sdělení, cítila jsem se do slova a do písmene jako podťatý strom. Prosila jsem hned naši rodinu, příbuzné, známé kněze a řádové sestry o modlitbu za spásu jeho duše. Jela jsem i na Svatý Hostýn, prosit Pannu Marii Svatohostýnskou o pomoc. Věděla jsem, že jeho duše je stále jako zabetonovaná nádoba. Nic mu nebylo svaté.

Při mši svaté v místní bazilice jsem během promluvy dostala odpověď, která mě uklidnila: „Drazí, pokud se vám zdá, že Bůh neodpovídá na vaše modlitby, svěřte je Panně Marii. Ona se přimluví u Pána Ježíše, člověk, za kterého se modlíme, je pak doslova skryt pod jejím mateřským pláštěm. Ježíš své matce nic neodepře.“ Nabyla jsem klid a vnitřní jistotu, že manžel bude zachráněn.

Za krátkou dobu byl z nemocnice propuštěn domů, kde se zcela dobrovolně vyzpovídal a přijal svátost nemocných. Jeho stav se dokonce zlepšil, střídavě pak pobýval doma nebo v nemocnici. Toto období trvalo asi čtyři měsíce a za tu dobu přijal svátost pomazání nemocných čtyřikrát. Ta poslední byla zhruba dvě hodiny před jeho odchodem na věčnost. Odešel klidně, za doprovodu modlitby Korunky k Božímu milosrdenství, kterou jsem se modlila s knězem. Cítím radost a vděčnost za tak krásnou smrt. Děkuji a chválím Nejsvětější Trojici. 

Čtenářka LUDMILA

Máte pocit, že Bůh zasáhl i do vašeho života? Napište nám o tom na adresu redakce nebo na e-mail sekretariat@katyd.cz.