Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Po stopách sv. Prokopa na Sázavě

Obsah:

Úvod Téma

Po stopách sv. Prokopa na Sázavě

28. 6. 2021

Tisk

Další fáze jedné z nejdůkladnějších obnov sakrálních památek v Česku se završila na Sázavě. Klášter zde roku 1032 založil poustevník Prokop. Jeho památku slavíme 4. července.

image:Image Po stopách sv. Prokopa na Sázavě
Kardinál Dominik Duka se zdraví s poutníky, kteří se přišli podívat do Sázavského kláštera. Snímek Jana Podhorská

Areál svatoprokopského poutního areálu se měl po dvouleté komplexní rekonstrukci původně otevřít na konci loňského roku, pak ve výroční den Prokopovy smrti, tedy 25. března († 1053). Pandemie i chladné počasí však stavební práce zbrzdily, takže klášter otevřel své brány až ve druhé polovině června. Vše prodloužila i rekonstrukce sanktusníku (štíhlé věžičky kostela) nebo tympanonu (plochy nad vstupním portálem kostela). „Když se do nich tesaři pustili, zjistili, že je konstrukce střechy kostela v havarijním stavu a je potřeba udělat novou,“ líčí v neděli 20. června po slavnosti požehnání areálu Ivo Knížek, který měl na starosti stavební dozor. „Vyzvedli jsme ji heverem do výšky a šest měsíců měli nad kostelem levitující střechu! Co šlo, složili jsme pak zpátky jako lego,“ dodává s hrdostí.

Na obnově se podílelo 150 lidí – od řemeslníků po restaurátory. Zbrusu nová je fasáda kostela a prokoukl i jeho interiér včetně varhan, které zrekonstruovala zbraslavská dílna Rudolfa Valenty. A mimo monumentálního gotického torza z červeného pískovce (pozůstatku nedokončené středověké přestavby) se obnovilo i nádvoří před zrekonstruovanou farou a bývalými konírnami.

Krypta „v nebi“

Klášter ve středověku proslul slovanskou liturgií a písemnictvím. Zdejšímu skriptoriu se připisuje vznik pozdějších Pražských hlaholských zlomků. Tradice liturgie slavené v národním jazyce na návštěvníka dýchne hned u vstupu do kostela. Zdobí jej totiž mříž s nápisy v hlaholici ze Studia acht architekta Václava Hlaváčka, autora projektové dokumentace obnovy. Dobovou atmosféru má i krypta, jejíž lustr ve tvaru kružnice (dílo sklářů z Nového Boru) odráží slova v hlaholici na okolní stěny. „Sázava je jedním z mála míst na světě, kde vcházíte do krypty, ale jste ‚v nebi‘ – okny se díváte nad koruny stromů. Jsem vděčný, že jsem mohl dokončit toto dílo architekta Jana Sokola (otce nedávno zesnulého filozofa), které komunisté v 50. letech znemožnili,“ zdůrazňuje Hlaváček. Na Sázavě nyní zbývají dokončovací práce. A jakmile budou peníze, může tým pokračovat ještě restaurováním kostelních lavic – dodává Ivo Knížek.

Svatý Prokop (kolem roku 970–1053) pocházel ze zemanské rodiny z nedaleké Chotouně, oženil se a měl syna Jimrama. Působil na hradišti Kouřim na Kolínsku a později (už asi jako vdovec) přišel do Břevnovského kláštera, kde přijal řeholní jméno Prokop. Pak se vydal poustevničit do dnešního pražského Prokopského údolí a kolem roku 1007 odešel na Sázavu. Zde žil asketickým životem, mýtil les a obdělával získanou půdu. O 25 let později založil klášter – čtvrtý nejstarší v Českých zemích. „Oproti Břevnovu nebo Zbraslavi byl zpočátku poměrně malý, žilo zde 20 mnichů,“ říká P. Radim Cigánek, duchovní správce farnosti Sázava – Černé Budy, který zde působí šest let a na obnovu místa dohlížel. Původní kostel byl dřevěný a obklopovala jej soustava srubů. Později zde byla vybudována kapitulní síň, křížová chodba, dormitáře (ložnice mnichů), kuchyně a sklad potravin (celarium), refektář, šatna (vestarium) či zmíněné skriptorium. Nejstarší kamennou stavbou je tzv. tetrakoncha, pětiapsidová rotunda, která sloužila jako románská svatyně a jejíž základy jsou dodnes vidět v klášterní zahradě.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou