29. června–5. července 2021
Aktuální
vydání
20
Předchozí vydání
Hledat
Téma
Téma

Obsah

Světec, který zapřáhl k orbě čerta

28. 6. 2021

|
Tisk
|

Sázava je opředena řadou lidových pověstí o sv. Prokopu a jemu připisovaných zázracích. I proto je cílem nejen křesťanských poutníků.

image:Image Svatý Prokop s přemoženým ďáblem u nohou – zrestaurovaná barokní soška, která bude od srpna součástí nové expozice o tomto světci.
Svatý Prokop s přemoženým ďáblem u nohou – zrestaurovaná barokní soška, která bude od srpna součástí nové expozice o tomto světci.

„Legenda znamená doslova ‚to, co má být čteno‘ o světcově životě ve výroční den jeho svátku,“ uvádí historik Jaroslav Kadlec v knize Bohemia Sancta, životopisy českých světců a přátel Božích (1989). K těmto „zbožným životopisům“ se však v dějinách připojovaly i různé lidové pověsti a barokní legendy. Tou nejznámější je, že Prokop zapřáhl ďábla do pluhu a využil tak jeho sílu k vyorání Čertovy brázdy spojující Chotouň se Sázavou. V raně křesťanských Čechách nadále přetrvávalo pohanství a jiná pověst praví, že sv. Prokop ze Sázavy vyhnal tisíc démonů. Ostatně tradice benediktinského řádu, jehož byl Prokop členem, je spojena se službou exorcismu.

Při vykopávkách v sázavské kryptě se koncem 16. století našel milostný obraz sv. Prokopa, další ze symbolů poutního místa. Proslavila jej pověst, že na návštěvníky z plátna mrká. „Existují různé záznamy o vyslyšeních od Pána Boha na jeho přímluvu. Ale já jsem ho nikdy mrkat neviděl – asi se málo modlím,“ směje se zdejší duchovní správce P. Radim Cigánek.

V pověstech figuruje také scéna, jak Prokop někoho tluče berlou ve snu: nejprve latinského opata, který přišel na jeho místo po vyhnání mnišské komunity ve 12. století, a poté papeže Inocence III. (1160–1216), u něhož si prý chtěl „vymoci“ svatořečení. Tento příběh dokládá i Menší život sv. Prokopa (legenda Vita minor).

Putování údolím nejmalebnější české řeky

Sázava dlouhodobě láká poutníky. „Putování údolím snad nejmalebnější české řeky je pro mě každý rok vytržením z každodennosti a poutem s mým oblíbeným světcem a biřmovacím patronem,“ uvádí Jan Oulík, člen redakční rady Perspektiv KT, který na Sázavu pravidelně chodí s hrstkou farníků a dobrodružně nocují na starém hradě ve spacácích.

V souvislosti s turismem zmiňuje P. Cigánek i fenomén tzv. „nenáboženského poutnictví“ či „putování bez Boha“. Na Sázavu ročně přichází tisíce návštěvníků, kteří podnikají výlety do zdejší krásné přírody. I jim by mělo sloužit nově vzniklé komunitní centrum vedle opravené barokní fary, které nabídne nejen duchovní obnovy, ale i přednášky a kulturní akce.

Nová prohlídková trasa

Atmosféru prokopské Sázavy mají příchozí možnost zažít na prohlídkových trasách, denně mimo pondělí (více na klaster-sazava.czsvprokop-sazava.cz). Ke stávajícím trasám v srpnu přibude nová s názvem „Český patron sv. Prokop“. Povede skrz dosud nepřístupné prostory kostela – severní emporu, tedy chodbu na úrovni kruchty s historickou expozicí, a zimní kapli, kde se budou moci konat mše svaté v chladnějších obdobích. Součástí expozice bude třeba dřevěný koflík se lžící, jež podle všeho patřily poustevníkovi. A také správce části objektu, Národní památkový ústav, chystá do budoucna novou trasu, vedoucí přes opatskou kapli, půdy a vyhlídkovou neorenesanční věž.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou