17. 2. 2026
Když se díváme na tváře svých rodičů či prarodičů, hledáme svou podobu i odpověď na to, kým jsme. Dobro, které vykonali, přináší radost, jejich selhání naopak tíží. Jak je unést? A jak se opřít o svou víru?
„Pohled zpět na naše předky – a to nejen k těm, které dohlédneme, jako jsou rodiče či prarodiče, ale až k postavám Adama a Evy, coby biblickému pravzoru – je vždy zatížen vinou. Nikdo z nás není dokonalý, každému z nás něco schází a scházelo i těm před námi,“ říká karmelitán P. Petr Glogar, který působí také jako psychoterapeut. Podle něj už jen výraz dědičný hřích je velmi nešťastné pojmenování, jež nás mnohdy definuje víc, než si myslíme. Spíše bychom mohli mluvit o sdíleném zranění lidstva. A dodává, že „více si pak uvědomíme křehkost lidského života a připomeneme si, že první verše Bible…
Zbývá 85 % článku
Katolický týdeník můžete číst celý v elektronické podobě.
Kromě toho získáte:
Vydavatel: KatMedia, s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)