14. 1. 2025
|Tu situaci patrně znáte všichni: plná čekárna u lékaře, tíživé ticho. S dětmi aspoň slyšíme jejich brebentění, ale u dospělých vládne „správné“ ticho, které vyčerpává na zbytek dne. Přitom nejde o spokojené mlčení. Každý je vtažený do své ulity, stísněný, necítí se dobře. Hlasité projevy jsou povoleny pouze nervózní, obáváme-li se předběhnutí.
Můžeme takhle stísněně sedět dvě hodiny a cítit se mizerně. Ale stačí, když jediný člověk věnuje druhému úsměv nebo dobré slovo. Taky jste to zažili? Nic velkolepého, jen nabídnout místo k sezení nebo pochválit oblečení. Prolomí to šedou atmosféru. Nejenže je pochválenému člověku příjemněji. Obvykle se tím nakazí druzí, opatrně vylezou ze svých ulit a najednou není problém podat někomu spadlou rukavici nebo otevřít okno ve vydýchané čekárně. O Vánocích jsme viděli spousty pohádek, kde hrdinové hledali kouzelný předmět k vysvobození zakletého království. A stálo je to hodně úsilí. My máme…
Zbývá vám ještě 64 % článku!