Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Perspektivy|Názory|Mnoho poražených, málo vítězů

Mnoho poražených, málo vítězů

24. 9. 2024

Tisk

Kdo všechno je mezi poraženými v proběhlých krajských a senátních volbách? Jsou to i samotné instituce, o kterých se hlasovalo.

image:Image Mnoho poražených, málo vítězů
© Jan Hrubý

Když vystupují předsedové stran po volbách, je to zpravidla nekonečná řada gratulací svým úspěšným kandidátkám a kandidátům, vždyť i v každém neúspěchu se nějaká ta příležitost pochválit najde. Snad jen Pirátská strana dopadla tak špatně, že chválit přece jen ani nešlo. A ta je také asi hlavní poraženou. Obhájit jen tři mandáty ze skoro sta v krajských zastupitelstvech, to je opravdu debakl, který se nedá nijak obhájit.

Ostatní strany ale nejsou tak úplně vítězi, ani úplně poraženými. I opoziční hnutí ANO, které se hřeje na vlně velké nepopularity pětistranné vlády Petra Fialy a je nezpochybnitelným volebním vítězem s několika veleúspěchy, by se po třech letech v opozici mohlo pyšnit ještě lepším výsledkem. V prvním kole senátních voleb mu byli zvoleni dva kandidáti, což je jeho historický úspěch, ale obvodů je 27. A v krajích zvítězilo v deseti, ale je jich třináct, ten čtrnáctý pražský uniká straně dlouhodobě. A ve čtyřech se určitě na vládě podílet nebude. Naproti tomu ve dvou může vládnout samo, ale i těch mohlo být více, když uvážíme, co by si vládní strany zasloužily.

Strany vládní koalice jsou pak bezesporu dalšími hlavními poraženými, přijdou o řadu míst. Pak už následují jen dílčí úspěchy dalších stran. Ty radikální se také pokusily pospojovat a „rebrandovat“, ale příliš jim to nepomohlo, byť zabránily své trajektorii do úplného bezvýznamna. SPD Tomia Okamury i Stačilo předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné sice nepropadly, ale do sestavování koalic mnoho nepromluví. V každém případě pro nadcházející poslanecké volby se s nimi musí počítat. To naopak neplatí pro největšího potenciálního spojence hnutí ANO Přísahu, ta zůstává pod pětiprocentní hranicí, a případný senátní úspěch jejího zakladatele Róberta Šlachty na tom málo změní.

Stejně tak to nemusí být ani v případě skokanů roku, což jsou bývalá hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová a hejtmani Jozef Bělica, Jan Grolich a Martin Kuba. Někteří z nich se ve svých krajích o moc nemusí ani s nikým dělit, což je v případě poměrného systému opravdu malý zázrak. Všichni mají našlápnuto stát se ve svých stranách velkými politiky, zejména pak jihočeský Martin Kuba v ODS, který se do vedení už pustil. Je samozřejmě otázka, jestli by jejich recepty mohly fungovat i na centrální úrovni. Hejtman je totiž přesně tou funkcí, která má potenciál budovat si popularitu. Jako starosta obce se stará, zařizuje, shání peníze, přestřihuje pásky, a když se něco nepovede, může to svést na zlé pražské ústředí.

Na centrální úrovni nemůže politik na nikoho moc věcí svádět, i když jsou i takoví, a musí přijímat mnohá nepopulární rozhodnutí, která někoho uspokojí a jiného zklamou. Navíc absolutní moc s sebou přináší mnohá potěšení, na kterých mnoho úspěšných politiků ztroskotalo. Avšak uvidíme, jak svůj potenciál tito politikové zužitkují.

Důležité je ale říci, že i když se proběhlé volby dají považovat za horký průzkum veřejného mínění přímo v terénu, přece jen volební účast byla ještě menší, než obvykle bývá. K urnám se dostavila ani ne třetina oprávněných voličů. To velmi limituje jakékoli závěry. Do sněmovních voleb nejspíše přijde voličů jednou tolik.

Do pole poražených se tak ale bohužel posunují i instituce, do kterých se volilo. Lidé zjevně ve své většině stále nepochopili, k čemu máme druhou parlamentní komoru (Senát) a kraje. Dvě třetiny voličů vůbec nezajímá, co se v nich děje. To by skoro stálo za nějakou větší diskusi o reformě. Ale na druhé straně, ani ony nejsou poraženy úplně, jednu třetinu občanů to přece jen zajímá. A zrovna hejtmanky a hejtmani si vydobyli prestiž, třeba právě v extrémních situacích, jako byla povodeň či pandemie.

Máme tedy po volbách, pro mnohé, jak se říká, jako po výprasku. Následuje druhé kolo voleb do Senátu a bude jistě zajímavé, jak dopadnou krajská vyjednávání, která teprve stvrdí výsledky. A bude na nových senátorech i vedení krajů, jak obstojí.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou