„Jabok“ v sobě skrývá jak svatého Jana Boska, neboť my salesiáni jsme jeho zřizovatelem, tak Jana Ámose Komenského, neboť naše škola je školou ekumenickou. Jabok je biblický potok, u kterého praotec Jákob svedl svůj boj s tajemným neznámým a vydobyl si požehnání od Boha.

Jako kaplan jezdím na seznamovací kurz našich prváků do rekreačního střediska výborných manželů Pěničkových do Všechlap. Jsem jen maličkou, doprovodnou součástí týmu instruktorů, tvořeného bývalými i aktuálními studenty naší školy, vedeného kolegou Michalem Pařízkem. Jsou fakt skvělí.

Kurz je postaven na principech zážitkové pedagogiky. Studenti si na základě prožitku jednotlivých her a aktivit mohou uvědomovat a budovat svůj vztah k sobě samým, ke druhým i ke světu, nebo u některých třeba k vesmíru i Bohu.

Je obtížné kurz pořádat za deště a zimy, jako letos, ale zdá se, že to mladým nevadí. Stojíme u ohně a je na mně, abych pronesl slavnostní řeč a „uvedl je do Jaboku“:

„Jsme pod stromy kolem ohně. Jako mladý jsem strom považoval jen za strom, ze kterého jsem třeba beztrestně mohl uříznout větev. Jak šel čas, změnil se mi ve velkou kytku, vyrostlou pro potěchu nás lidí, a dnes je mi bytostí, se kterou sdílím život na této zemi. Vstupuji-li do lesa, vstupuji do živého společenství, které mne vítá u sebe doma. Nyní sice pálíme suchý strom, ale jeho bratři nás sledují s láskou. Jejich komunita nám lidem sl ouží a jako dar nabízí dřevo, stín i potěšení, a nakonec třeba i teplo a světlo.

Jabok není jen školou, ale i komunitou těch, kteří se rozhodli sloužit lidem. Je rozšířen po celé republice i v zahraničí. Jakmile jednou vstoupíte do jeho proudu, už nikdy nebudete stejní, a ať setrváte, nebo časem odejdete, budete poznamenáni stejně jako svého času praotec Jákob. Jako mnozí vaši předchůdci nakonec řeknete: Vstoupit na Jabok bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem v životě udělal. Já vás zde tedy vítám!“

I vám či vašim dětem a vnukům, milí čtenáři, patří naše pozvání.