„Nově blahoslavený musel čelit velkému fyzickému i psychickému utrpení. Dnes jako křesťané takové těžkosti běžně nezažíváme, ale doléhají na nás vlivy veřejného mínění a médií, ne méně mocné a silné. Můžeme být křesťany uprostřed všech těchto tlaků? Blahoslavený Ján nám dnes odpovídá, že ano,“ prohlásil papežský legát kardinál Semeraro ve slovenském Šaštíně po bohoslužbě, kde v sobotu blahořečil
Pomalé tempo poutníka, který s modlitbou začal svou cestu ráno a poklidně kráčí krajinou, vybízí, abychom stejně tak četli příběh kněze Ladislava Kubíčka. Nejde o rychlou aktualitu, okénko z historie, perličku pro bulvár. Čtenář, který dokáže krok za krokem vnímat příběh v celé šíři, navzdory tíži a únavě dojde k velkému klidu. Ladislav Kubíček byl kněz a lékař. Narodil se 3. ledna 1926 v Rachově
Cesta synodální obnovy je především cestou našeho dialogu s Bohem. Jde o přechod od monologického, sebevztažného způsobu života a myšlení ke kontemplativnímu a dialogickému. Snažíme se společně hledat Boží odpovědi na naše vážné otázky, a přitom se vzájemně posilovat sdílením svých zkušeností, charismat a kompetencí. Nejprve je třeba si pokorně přiznat hranice své osobní i skupinové perspektivy,
Pokud bych byl Jean Jacques Rousseau, významný francouzský pedagog a filozof, napsal bych dvě slova a stačilo by. Ale nejsem. Učím na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, nikoli v Paříži, a tak si dovolím malý luxus více slov. Jak učit, aby to bylo inspirativní, jednoznačně nedokáže říct asi nikdo. Je spousta cest, mnoho pokusů a návodů od starověku až po současnost. Moudra a myšlenky lze hledat
A já ti pravím, že ty jsi Petr (to je Skála); a na této skále zbuduji svou církev“ (Mt 16,18). Ježíš to řekl učedníkovi, kterého jen o pár měsíců později jedné noci opanoval takový strach, že svého Pána třikrát zapřel. Takový je Bůh a takoví jsme my lidé: zavdáme si se zlem, necháme se jím manipulovat, podléháme obavám. A Stvořitel nás přitom posílá do tohoto světa uskutečňovat veliké věci a dotvářet své dílo. Takový je i životní příběh hlavního
Co vás přivádí do Česka? Přijel jsem na pozvání P. Cyrila Tomáše Havla, který každoročně na konci léta pořádá v Putimi setkání rodin a přátel časopisu Duha. Slavil jsem s nimi mši svatou, setkal se také s dalšími řeholníky nebo natáčel rozhovor v Českém rozhlase (Hovory ČRo Plus, dostupné v audioarchivu – pozn. red.).Počet katolíků na 382tisícovém Islandu se dnes odhaduje asi na 12 tisíc. Jak se této nevelké církvi daří? Velmi dobře, a to i proto,
„Doufám, že církev po synodě omládne“ – toto přání vyjádřil linecký biskup Manfred Scheuer účastníkům pracovního setkání evropských delegátů celosvětové synody o synodalitě, kteří se minulý týden sešli na tři dny na Katolické univerzitě v Linci. Vysvětlil také, že synodalita je opakem „pasivně agresivní společnosti, ve které každý sedí ve své bublině a je otráven názory ostatních“. Zdůraznil, že synodalita není nutná jen pro sebezáchovu církve,
Dosud nejdelší cestu plánoval papež už na rok 2020, ale kvůli pandemii se na ni vydává až toto pondělí. Na osmaosmdesátiletého papeže čeká v oblastech, kde vlhkost vzduchu dosahuje až 92 %, různorodý program. Země, které navštíví, se totiž od sebe navzájem velmi liší. Kromě Východního Timoru jsou zde katolíci jen menšinovými komunitami. Právě zkušenost malých místních církví, kde se mnohdy opakují zkušenosti prvních křesťanů, může být podle
Do nové církevní Mateřské školy Komínek, která přes léto vznikla v nově stavěné čtvrti na pražském Smíchově, přišlo 2. září poprvé 32 dětí a čtyři učitelky. Jejím zřizovatelem je pražské arcibiskupství a vedena bude v křesťanském duchu s využitím pedagogiky Franze Ketta (více v KT 34). V Brně zahájilo bohoslužbou svůj provoz Evangelické gymnázium (Egy), které vzniklo při ZŠ Filipka, oficiálně nyní Škola příběhem – církevní základní škola a
Kněze zatkla StB v souvislosti s tzv. číhošťským zázrakem, při kterém se hýbal křížek v kostele. Na následky krutého výslechu zemřel, odsouzen tak nikdy nebyl. Advokát Lubomír Müller, který podnět k rehabilitačnímu řízení zpracoval, by rád, aby soud potvrdil, že celé Toufarovo stíhání a vzetí do vazby bylo nezákonné. „Dávají se (mu) vyznamenání a stavějí sochy, ale právní stav věci zatím nikdo neřešil,“ uvádí advokát. Připomíná, že zahájení
Ve druhé polovině srpna už čtvrtým rokem putovaly více než tři desítky mladých lidí ze všech diecézí Čech, Moravy a Slezska po Svatojakubské cestě. Celkem už absolvovali 34 etap a ušli přes 800 kilometrů z celkových tří tisíc. Před čtyřmi lety přišel mladý politik z Českobudějovicka František Talíř s nápadem pouti do Santiaga de Compostela na severozápadě Španělska, a to na etapy. Sám už tam jednou došel kratší trasou, ostatně jde o populární
V malé obci Šaštín nedaleko našich hranic stojí bazilika Sedmibolestné Panny Marie, patronky Slovenska. Tuto národní svatyni každoročně navštíví desítky tisíc poutníků. V sobotu 31. srpna byl k pouti mimořádný důvod navíc: blahořečení mučedníka komunistického režimu Jána Havlíka, který se v roce 1928 narodil v nedaleké vesnici Vlčkovany (dnes Dubovce). Už dvě hodiny před začátkem bohoslužby proudili z improvizovaného parkoviště k bazilice
Nevím, kolik potkáváte ve vašem kostele Romů na nedělní bohoslužbě. Kolik jich je členy našich společenství a farních aktivit. Několik takových znám, ale je to spíš výjimka, něco ve smyslu: tohle jsou „naši“ výjimeční Romové, kteří nejsou jako ti ostatní… S kolegy pracujeme v sociálně vyloučených lokalitách Ostravy, kde potkáváme jiné Romy. Vidíme bídu hmotnou i morální, vidíme potřebu naděje, která by tyto lidi vytrhla z apatie. Vidíme také
Ale je to jen klamné zdání. Když se do příběhu zaposloucháme, dříve či později nám dojde, že to není kuriózní historka o vzácném zdravotním postižení. Hluší jsme totiž v jistém smyslu všichni. Ten příběh se týká nás. Vždyť téměř všichni proroci naříkali nad tím, že mluví k nedoslýchavým lidem, k nahluchlým posluchačům, k těm, kdo mají „zavřené uši“. Tělesná hluchota je v Bibli skoro vždycky symbolem vážnější choroby, a sice onemocnění v oblasti
Marie Svatošová nad touto fotografií přemítá nad nelehkou službou duchovního doprovázení lidí, jako je Rudolf. Velký dík za přeposlání fotografie. Vidím ji poprvé. Kromě toho, že ve mně vyvolala vzpomínku na radostnou událost, odstartovala v mé hlavě i velmi potřebný ‚ozdravný proces‘. Hned vám to vysvětlím. Ta radost byla tehdy vskutku veliká, ale časem ji vystřídalo o to větší zklamání. Ve více než stovce dopisů, zasílaných do vězení, jsem
Je to milost, že můžeme slavit eucharistii a božské oficium v kostele, kde jsme se účastnili této slavnosti. Liturgie, která nám ji připomíná, je nádherná. Uplynuly roky. Průběžně jsme formou Zpráv z Nového Dvora informovali o událostech, které poznamenaly náš každodenní život (o zprávy si lze požádat na e-mailu bratr. janmaria@novydvur.cz – pozn. red.). Sdílel jsem s vámi naše radosti a nikdy jsem vás neváhal informovat o těžkostech, které
Začněme od začátku. Kde jste prožila své dětství? Narodila jsem se v Ostravě a vyrůstala v křesťanské rodině s dalšími třemi sourozenci. Chodili jsme na mše k salesiánům, kteří pořádali tábory i různé duchovní obnovy, jichž jsme se často účastnili. Kdy jste poprvé pocítila volání k zasvěcenému životu? Co vás zavedlo ke klariskám? Boží volání jsem cítila od malička, asi někdy od třetí třídy. Od té doby jsem vnímala Boží vábení, a když jsem o tom
Pavel Svoboda (62), právník, který byl v minulosti náměstkem ministra zahraničí, europoslancem i místopředsedou KDU-ČSL, se od listopadu stane českým velvyslancem při Svatém stolci. „Bude moci zužitkovat své dlouholeté politické i diplomatické zkušenosti. Přeji mu hodně úspěchů,“ oznámil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Svoboda vystřídá Václava Kolaju, který ve Vatikánu působí od roku 2018 a v poslední době pracoval na smlouvě mezi
A třeba na něj časem navázat „spolčem“, které bude v jejich vlastní režii. Se začátkem školního roku se nejen katecheté tážou, jak letos pojmout výuku náboženství, jak vzbudit v dětech zájem a radost z objevování světa víry. A také, jak jim pomoci budovat s Bohem osobní vztah, ale rovněž pěstovat vztahy mezi sebou a být živou komunitou. Neotřele a hravě tento úkol už roky pojímá Hana Šašková, pastorační asistentka, která působí při farnosti sv.
Jiřský klášter na Pražském hradě projde rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, v němž byl v 10. století první klášter na českém území, získalo v roce 2016 Arcibiskupství pražské v rámci restitucí. Vzhledem k rozsahu prací a významnosti objektu žádalo o souhlas Vatikánu. Ten přišel před pár dny. Rekonstrukci podpoří podnikatel a mecenáš Karel Komárek. Vzniknout zde má expozice pro návštěvníky a místo pro Svatovítský poklad.
Čtenáři Katolického týdeníku zasílají do této rubriky příběhy s nejrůznějším svědectvím. Jedno ale mají společné: vnímají, že v momentech neshod, úzkostí a bolestí nejsou sami, vnímají Boží blízkost. Mnohdy přitom může jít o momenty, nad kterými by běžně člověk mávnul rukou. Následující příběh je jeden z nich. Možná se bude jevit jako příliš obyčejný, ale copak náš život nestojí na základech dobře prožitých všedností? Náš příběh se odehrál v
Duchovní program paralympiády začal mší sv. v pařížském chrámu La Madeleine ve středu 28. srpna a skončí tuto neděli bohoslužbou v Saint-Ouen-le-vieux jen 150 m od olympijské vesnice. Přenášet ji bude France TV. Svaté hry (Holy Games), duchovní program olympiády z iniciativy biskupské konference, se tentokrát protnou i s asociacemi, které se věnují lidem s handicapem. „Řekli jsme si s organizátory Holy Games, že pro každou paralympijskou
Existuje mnoho zpovědních zrcadel. Které si vybrat a je vůbec nutné? Nedílnou součástí slavení svátosti smíření je lítost. Ta se rodí z poznání hříchu v našem životě. Prvním krokem k dobré zpovědi je tedy poctivé zpytování svědomí. Seznamy návodných otázek, kterým říkáme „zpovědní zrcadla“, nám mohou být užitečnými pomocníky. Někdo si je možná dobře vědom svých hříchů a hned ví, co je třeba ve svátosti smíření vyznat. Stejně tak je dobře možné,