3. 9. 2024
|Příběh mladého bohoslovce, který neuskutečnil svůj životní sen stát se knězem, ale místo toho svědčil o Kristu v uranových lágrech, oslovuje všechny generace.
„Nově blahoslavený musel čelit velkému fyzickému i psychickému utrpení. Dnes jako křesťané takové těžkosti běžně nezažíváme, ale doléhají na nás vlivy veřejného mínění a médií, ne méně mocné a silné. Můžeme být křesťany uprostřed všech těchto tlaků? Blahoslavený Ján nám dnes odpovídá, že ano,“ prohlásil papežský legát kardinál Semeraro ve slovenském Šaštíně po bohoslužbě, kde v sobotu blahořečil vincentina Jána Havlíka, mučedníka komunismu. Nový blahoslavený je pro něj v první řadě mladým Kristovým učedníkem.
Právě mladým lidem věnovali organizátoři oslav i část programu. V předvečer slavnosti se v bratislavském kostele sv. Vincence z Pauly sešlo na 300 mladých k adoraci a usebrání. „Snažili jsme se, aby slavnost blahořečení obsahovala duchovní přípravu. Devět dní jsme se na celém Slovensku spojovali v modlitbách, abychom se co nejlépe připravili nejen po vnější stránce, ale aby se událost dotkla i našeho nitra,“ vysvětlil nynější provinciál Misijní společnosti sv. Vincence z Pauly Tomáš Brezáni. V sobotu odpoledne na hlavním pódiu zase ztvárnila skupina tanečníků jednotlivá období Jánova života.
Bratislavský arcibiskup Stanislav Zvolenský upozornil na další inspirativní aspekt : „Při přípravě blahořečení mučedníka se věnuje pozornost tomu, jaký měl vztah k pronásledovatelům. Je důležité, aby napodoboval Ježíše v odpuštění, zejména aby v sobě neměl ducha pomsty. Společnost žije z toho, když přemáháme zlo dobrem. Ján Havlík je mimořádně aktuální i dnes pro nás, abychom ducha pomsty přemáhali a na případné útoky se snažili reagovat tvořivě, tedy abychom reagovali dobrem.“ Pro vincentiny bylo blahořečení Jána Havlíka velkým svátkem. Vicepostulátor procesu blahořečení a někdejší provinciál Augustín Slaninka, na kterého se před lety obrátili Jankovi spolužáci ze semináře a spoluvězni (přesvědčení o svatosti svého kamaráda) se žádostí, aby začal shromažďovat dokumenty o jeho životě, dnes říká: „Mě osobně Ján Havlík vždy podněcuje ke změně, k věrnějšímu a hlubšímu následování Ježíše Krista.“ Během odpolední moderované diskuse P. Slaninka mluvil o záměru uspořádat konferenci inspirovanou skromným a střízlivým životem mladého seminaristy a také encyklikou papeže Františka Laudato si’.
Blahoslavený Ján, jehož památka se bude připomínat v den jeho narození 12. února, byl vězněn především na území dnešní ČR (mj. v Jáchymově a ve Valdicích). Ovlivnil i církev v naší zemi. V letech 1973–1988 působil v obci Mašovice nedaleko Znojma P. Otto Opálka. Tento brněnský rodák byl původně lékařem. V roce 1959 byl nespravedlivě odsouzen a ve vězeňské nemocnici v Iľavě se potkal s Jánem Havlíkem. Podle svědectví vincentinky Severy Dolákové jako lékař poznal, že Jánův zdravotní stav je velmi vážný, a nabyl přesvědčení, že se nedožije vysvěcení. Učinil tedy slib, že pokud se on sám dostane na svobodu, stane se knězem. Tak se také stalo a P. Opálka byl pak pro svou laskavost, moudrost a pokoru vyhledávaným duchovním vůdcem.