V úterý 26. března ztvárnili příběh smrti a vzkříšení Ježíše Krista farníci římskokatolických farností ze Žďáru nad Sázavou a blízkého okolí, ale také věřící z jiných církví či zájemci z řad veřejnosti. „V lednu nás navíc oslovili farníci z Brna s nápadem, abychom naši pašijovou hru uskutečnili přímo na brněnském Petrově. To však není pro náročnou stavbu kulis a jejich převoz reálné. Proto jsme jim
Napadaly mě vznosné myšlenky, co bych asi tak jako kněz k tomuto zastavení řekl druhým. Třeba při plánované duchovní obnově chlapů týden nato. A najednou jsem se zastyděl. Mám tu kontemplovat Kristovo přibíjení na kříž a místo toho si užívám dobré pocity ze svých představ, co a jak o tom budu někomu kázat, a oblažuji sebe sama myšlenkami, které mě k tomu napadají. Popošel jsem dál ke dvanáctému
Možná že při vyřezávání Spejbla s Hurvínkem nemusí být řezbář věřící. Když však vytváříte postavy k pašijovému betlému, bez víry a znalosti evangelií se neobejdete. Tvrdí to Libor Šedina z Bechyně, který s otcem Karlem už osmým rokem vyřezává z lipového dřeva postavy výjimečného velikonočního betlému. Jednotlivé scény z posledních dnů pozemského života Krista obsahují na tři desítky Ježíšů a dvě
„Podpora Františkových reforem je součástí naší redakční linie,“ vysvětlil pro německý online magazín Katholisch.de José Manuel Vidal, šéfredaktor Religión Digital (RD). Proti nevybíravé kritice se argentinského papeže v RD zastali již před několika lety. Nyní reagovali na bouři, která se strhla v lednu po vydání dokumentu Fiducia supplicans o žehnání párům v neregulérních situacích. Arcibiskup
Co to znamená spása? Ovlivněn Richardem Rohrem jí rozumím tak, že není cosi, co přijde až po smrti, ale spása je pro mě to, co mi dává těšit se večer na ráno. Spása je, co žiju tady a teď. Žiju s Bohem, který je „ten který je“, a dává mi to smysl. A jednou, až umřu, bude to mít smysl i dál, bude to pokračování mého života. Když se Ježíšovi vysmívají saduceové, kteří nevěří v život po životě, odkazuje je na Exodus 3,15, kde se píše, že „Bůh
Připravit Katolický týdeník na Velikonoce není úplně jednoduché. To abychom se nepředbíhali nebo nebyli zpozdilí. Někteří čtenáři jej totiž otevřou už během prvních svátečních dnů, jiní se začtou až v čase, kdy bude tisícovkami českých chrámů znít slavné Aleluja. Letos proto otevíráme jedno téma, které všechny dny Velikonoc spojuje. Je jím spása. Umíme říci spatra, co to je? Je to jakési tajemství, díky kterému se náš život nerozplyne v nicotě
S křesťanstvím je spojeno mnoho symbolů, včetně ryby, holubice, beránka a samozřejmě kříže. Na mnoha kostelních věžích v Evropě je i kohout. Toho nacházíme už v římských katakombách. V katolickém umění je spojován s apoštolem Petrem. Před svým zatčením Ježíš předpověděl, že než kohout následujícího rána dvakrát zakokrhá, Petr ho třikrát zapře. Kohout tedy představuje Petrovo zapření, ale i jeho lítost a pokání. Kokrhání za úsvitu je také
Prostor pro jednu z hlavních představitelek současné slovenské figurální malby poskytlo muzeum proto, aby návštěvníkům nabídlo impuls k novému promýšlení tradičních křesťanských námětů. „Arcidiecézní muzeum Olomouc představuje neustálý vývoj a proměny křesťanských námětů v umění a díla Sadovské reprezentují jejich úplně aktuální podobu,“ říká Gabriela Elbelová, kurátorka výstavy Dorota Sadovská: Hrdina nosí brnenie, svätec je nahý, která je k
Není zde; byl vzkříšen“ (Mt 28,6) – tak znějí slova, která zvěstují šťastný konec dramatických velikonočních událostí. Vycházejí z úst anděla a jsou adresována ženám, které přišly k Ježíšovu hrobu. Anděl se v závěru evangelií neobjevuje pouze jako zajímavý literární prvek, který má dokreslit tajemnou atmosféru příběhu. Zázračné zjevení Božího posla propojuje svět Boha se světem lidí – je dokladem, že vzkříšení je přímým důsledkem Božího působení.
O čtvrté neděli velikonoční, letos 21. dubna, církev vždy slaví Světový den modliteb za povolání. Jeho téma „Povoláni rozsévat semena naděje a budovat mír“ odráží poslání všech křesťanů „založit svůj život na skále Kristova vzkříšení s vědomím, že každé úsilí vynaložené v povolání, které jsme přijali a snažíme se ho žít, nebude nikdy marné“, píše papež František. „Církev tvoří polyfonii různých charismat a povolání“ a v této rozmanitosti jsme
Na Slovensku se prezident volí přímou volbou od roku 1999. Její zavedení bylo součástí politického zápasu, který na Slovensku probíhal od vzniku samostatné republiky 1. ledna 1993. Přímá volba tím, že se v ní podařilo zmobilizovat velkou část demokratické společnosti, pomohla v prezidentských volbách porazit dvakrát Vladimíra Mečiara (1999, 2004) a jednou Róberta Fica (2014). První kolo letošních prezidentských voleb se odehrávalo ve stínu
Kristus Pán umřel na kříži a vykoupil nás z moci hříchu. Opakujeme to, slyšíme to v liturgii – ale uvědomujeme si skutečně, co to znamená? Jak se tajemství spásy projevuje v našem životě? Vyptávali jsme se proto biblisty P. Ladislava Heryána, co o spáse říká sám Ježíš, jak o ní hovoří Písmo a jak tomuto pojmu rozumět. Ježíš přibližoval především milosrdenství svého Otce, představoval Boha milujícího své stvořitelské dílo a každého jednoho člověka.
Zhruba před 500 lety o tom rozjímal ve věži svého kláštera řeholník Martin Luther, který se už delší dobu trápil vědomím vlastní hříšnosti a pochybností o své spáse. Přitom listoval Písmem a hledal odpověď. Zrak mu padl na slova v Pavlově listu Římanům o tom, že spravedlivý bude žít z víry. Později našel u Pavla ještě mnoho dalších míst s podobným obsahem (jedno z nich jsme slyšeli o 4. neděli postní v listu Efezanům). Otázka „ospravedlnění“ – zda
Josefa Postulku z Dolního Benešova muzikantská svatojosefská tradice provází skoro celý život. „Když mi bylo deset, chodil jsem za muzikanty. V patnácti jsem se k nim už přidal,“ vzpomíná trumpetista, který je dnes uměleckým vedoucím dolnobenešovské Malé dechové hudby. Kořeny v Dolním Benešově sahají do poválečných let a muzikanti s gratulací vyrážejí do ulic dvakrát ročně – na sv. Josefa a na sv. Annu. „Už to tak naši předkové zařídili,“ dodává k
Kardinál se obrátil na Řád maltézských rytířů s prosbou o pomoc obyvatelům Pásma Gazy, kteří již půl roku trpí v důsledku válečného konfliktu. „Je to šest měsíců krve a smrti. Lidé jsou vyčerpaní,“ uvedl 22. března v rozhovoru pro italský deník La Stampa. Hrozba hladomoru Alessandro de Franciscis, který v Maltézském řádu odpovídá za humanitární záležitosti a mezinárodní spolupráci, uvedl pro Vatican News, že se ve spolupráci s latinským
Dalo se to čekat. Přestože k pátečnímu teroristickému útoku v koncertní hale v Krasnogorsku u Moskvy, který si zatím vyžádal nejméně 137 obětí, se po útoku opakovaně přihlásila odnož tzv. Islámského státu (IS), ruská Federální bezpečnostní služba „našla“ ukrajinskou stopu. Prezident Putin byl v posledních letech ze strany IS často označován za spoluviníka utlačování muslimů ve světě a čtyři zadržení útočníci jsou občané Tádžikistánu. Po útoku měli
Mons. Zdenek Wasserbauer, pražský světící biskup Spása je pro mne především setkání s velkou osobností dějin, na kterou ale nejen vzpomínáme nebo se jí v něčem inspirujeme, ale která je stále živá a přítomná v mém životě i v našich dějinách. Kdo pozná Krista a otevře mu své srdce, chce ho poznávat stále více – jeho učení, lásku, přijetí i se všemi mými chybami a hříchy. Přátelství s ním je úžasné a přenáší nás dokonce přes hranice času a
Tento svátek věčné naděje patří k podstatě západní civilizace a skrze něj i lidé, kteří jeho smysl neznají, mají účast na nejhlubším tajemství, jež podle slov apoštola Pavla umožňuje usednout „na nebeský trůn v Kristu Ježíši“ (Ef 2,6). Večeře Zeleného čtvrtku Velikonoce byly pro Izraelity nejvýznamnějším svátkem. Chceme-li pochopit jejich smysl a sledovat obřady, které je doprovázejí, musíme se začíst do 12. kapitoly starozákonní knihy Exodus, kde
Zájemci z řad duchovních i laiků se na setkání, které se bude konat v úterý 28. května v Komunitním centru Matky Terezy v Praze–Hájích, mohou hlásit už nyní. „Můžete se těšit na převahu laiků mezi řečníky a důstojné zastoupení žen,“ zvou organizátoři z České biskupské konference. Akce zaměřené na nové cesty v pastoraci se už dříve konaly v Hradci Králové a Olomouci. Letos budou hosté mluvit například o evangelizačním Kurzu Filip jako restartu
„Velmi dobře si pamatuju, když jsem coby náctiletá při předvelikonočním úklidu kostela byla poslána omýt Boží hrob a vyluxovat pavučiny.“ Tak vypovídá pod rouškou anonymity jedna z uklízejících v českém kostele. Vzpomíná, jak stála v kapli, kde byla zvyklá se modlit nebo chodit ke svátosti smíření, s hadrem ruce a s nejasným pocitem něčeho nepřístojného. „Jak můžu tady pustit vysavač a ohánět se tady hadrem?“ ptala jsem se. „Ale po chvíli jsem se
„Už před několika lety jsme začali uvažovat o změnách. Vycházeli jsme z potřeb, které jsme viděli v terénu – že je poptávka po lidech, kteří pomohou s integrací příchozích z jiných kultur,“ popisuje ředitelka Jaboku Hana Pazlarová. Od září tak nabídnou zcela nové zaměření Interkulturní práce. „Dosud pro tuhle specializaci nebyla v Česku k dispozici ucelená výuka, jen kurzy celoživotního vzdělávání. Absolventi však nesplňovali zákonné nároky na