Relikvie Kristova roucha či svatých Vojtěcha a Víta nebo korunovační kříž ze 14. století a na 120 dalších cenností je v saských Drážďanech k vidění v sousedství snímků ze Svaté země věhlasného fotografa Josefa Koudelky (*1938) a tvorby britského výtvarníka Edmunda de Waala (*1964). Ať už vystavené exponáty lidskou paměť vytvářejí nebo udržují, ztělesňují ony titulní „fragmenty“ či „střípky“ naší
Dají se vystopovat kořeny Missy chrismatis? Počátky souvisejí se svěcením olejů – zvlášť oleje křižma, který se používá při křtu a biřmování, ale i při svěcení kněží, kostela nebo oltáře. Ze středověkých záznamů víme, že se tato bohoslužba spojovala s kající praxí. Biskup při ní přijímal zpět do společenství církve kajícníky, kteří byli dříve vyloučeni, ale dali se na cestu pokání, která bývala
Papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo celebroval pro delegaci v angličtině mši svatou, které se účastnilo i několik Filipínců z pražské farnosti sv. Tomáše na Malé Straně. Nuncius vycházel při promluvě z aktuálního liturgického čtení o tom, jak byl Kristus vystaven náboženským a politickým intrikám a jak na ně reagoval. Zmínil, že ve vedoucích rolích se musí počítat s nepochopením. „Jednoho dne
„Vydal jsem se na Ukrajinu, abych na vlastní oči viděl to, co bolí miliony lidí,“ předeslal na svém Facebooku P. Leoš Ryška. S plnou dodávkou pomoci, kterou zajistily ve spolupráci s farností jihomoravské Vřesovice, se se svým redakčním kolegou P. Danielem Víchou a se zástupci Vřesovic vydali v minulém týdnu přes Lvov do Poltavy asi 300 km od Kyjeva. Právě zde sídlí organizace Křídla Poltavy. V
Je Zelený čtvrtek krátce před půl osmou ranní a rýmařovský farář P. František Zehnal sedá do auta. „Cesta do Ostravy má 98 kilometrů, jedu něco málo přes hodinu,“ popisuje každoroční tradici. V ostravské katedrále začíná Missa chrismatis již v 9 hodin. „Má pro mě zvláštní charakter, protože při ní obnovujeme kněžské závazky a jsou posvěceny oleje, které pak celý rok slouží k udělování svátostí. Je výjimečná i tím, že mám příležitost setkat se s
Křížovou cestu, která propojuje Kristovy pašije s válečným utrpením, ale i českou, slovenskou a německou historickou paměť se současností, vystavují formou tzv. postní intervence v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Osmadvacetidílný cyklus olejomaleb z kostela ve středoslovenské Handlové (německy Krickerhau), které v roce 1926 namaloval podle německé předlohy Ludwig Schramek z Banské Štiavnice, nese známky válečného bombardování.Dlouhá
Festival má široké zaměření od politických kauz a nedemokratických režimů přes rozvojová témata až po sociální otázky, životní prostředí a životní styl. Stejně důležité jako projekce filmů jsou i následné debaty s hosty z celého světa. Diváci se mohou vydat na dokument 20 dní v Mariupolu, čerstvě oceněný Oscarem, který ukazuje zákulisí válečné žurnalistiky i osudy obyčejných lidí ve válce. Za zpravodajství z obléhaného ukrajinského města obdržel
Mše svatá v katedrále sv. Václava se koná v sobotu 13. dubna od 10.00. „Mimo jiné počítáme s účastí asi dvou desítek biskupů z České republiky i ze zahraničí, stovek kněží, více než tří set ministrantů, krojovaných z různých regionů arcidiecéze, příbuzných a přátel nového arcibiskupa a také představitelů státní správy a dalších významných hostů,“ vyjmenovává katedrální farář P. Ladislav Švirák a doplňuje, že přímý přenos bohoslužby nabídne svým
Tématu víra a nevíra v životě dnešních Poláků se věnuji už zhruba čtyři desítky let. Vlastně od chvíle, kdy jsme se ještě jako studenti (v rámci pastorace středoškoláků u poznaňských dominikánů, kterou vedl P. Jan Góra) věnovali textům Andrzeje Kijowského, konkrétně jeho knize Tropy (Stopy). Kijowski (1928–1985) byl polský spisovatel a literární kritik. Byl z generace lidí, která na prahu dospělosti prožila události druhé světové války a po jejím
Zavázat si tkaničky, uvařit kávu, zvednout dítě do náruče – pro zdravého člověka samozřejmost, ne ale pro tzv. ereskáře. Zkratka značí zprvu nenápadnou, ale velice vážnou diagnózu roztroušené sklerózy (dále RS), kterou v Česku trpí asi 25 tisíc lidí a ročně jich přibývá až tisíc, převážně mezi mladými lidmi. Toto autoimunitní zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému je zatím nevyléčitelné a neví se, jak vzniká – není však dědičné.
Jste pastorální teolog. Co si pod tím má člověk představit? Pastoralista by měl být schopen a ochoten vnímat konkrétní situaci a problémy osob nebo skupin lidí a hledat na ně odpovědi či inspirace v učení víry a ve zkušenosti církve. Není to jen někdo, „kdo ví, jak se to či ono v církvi dělá“ nebo dělalo. Jde o převádění vnitřního bohatství církve do života v současnosti, a tedy o pomoc lidem na cestě víry, kdy je podstatné poznávat jak obsah
Těžko zařaditelný autobiografický text (snad báseň v próze, soubor bajek či deníkový záznam), který do češtiny přeložil Jean-Gaspard Páleníček, působí zpočátku otravně: francouzský profesor literatury se přestěhuje na ves, krmí drůbež a další zvířata, následně je zabíjí, pojídá a píše o tom kombinací vznešených úvah a popisu přízemních činností okolo hospodářství. Čtenář se dozvídá, že jednou z motivací byla finanční dostupnost – žít mimo
Jak vaše farní kavárna vznikla a co je potřeba k tomu, aby fungovala? Kavárna vznikla proto, že se po mši svaté lidé scházeli před kostelem a neměli kde si v klidu popovídat. Základem je mít nějaký prostor, chuť ke službě a partu nadšených dobrovolníků. V našem případě to byli Eva a Tomáš Klímovi, kteří s kavárnou začali a stále se starají o zásobování a finance. Dále jsou důležité kavárenské „týmy“ – těch je osmnáct a střídají se v obsluze
Ondřej Šabatka, farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň Farní kavárna má pro společenství velký význam. Vybavuje se mi jeden ze závěrů synody – samota, která se (možná překvapivě) týká i mnohých aktivních katolíků. Prostor kavárny vytváří prostředí pro seznámení, pro jiné pak možnost prohloubení vztahů, společných diskusí a sdílení. Celkově je setkání farníků přirozeným vyústěním slavení mše svaté. Vzhledem k tomu, že v naší farnosti
Dvacet osm plechových tabulí pochází z kostela sv. Kateřiny v Handlové na středním Slovensku. Výjevy, které kombinují růžencová tajemství s tradičními zastaveními křížové cesty, zdobily od roku 1926 tamní emporu. V pondělí Svatého týdne 26. března 1945 však zasáhla kostel během bohoslužby letecká puma, zabila kaplana a stavbu i s křížovou cestou poničila. Nedlouho nato museli zdejší obyvatelé své město opustit: Handlová, německým názvem
Jsou mezi nimi také oběti nacistické a komunistické diktatury. Sestra Christophora Klomfassová a jejích 14 společnic z Kongregace Kateřiny panny a mučednice byly německého původu, ale působily v Polsku v nemocnici a jesličkách. Při vpádu Rudé armády roku 1945 byly znásilněny, mučeny a zabity sovětskými vojáky. Některé pak zemřely v koncentračních táborech v Rusku. Všechny byly umučeny pro svou víru během téhož roku. Německý kněz Max Josef Metzger
Minule jsme uzavřeli přehled neřestí a nyní se obrátíme k obrazu, který symetricky tvoří opak ke zkušenosti zla. Lidské srdce se může oddávat zlým vášním, naslouchat škodlivým pokušením, ale může se jim také vzepřít. Úvaha o úžasné možnosti cvičit se v dobru tvoří klasickou kapitolu morální filozofie: kapitolu o ctnostech. Římští filozofové je nazývali virtus, řečtí areté. Latinský termín zdůrazňuje především, že ctnostný člověk je silný,
První dojem opravdu nebyl dobrý. Když média nedávno přinesla zprávu o papežových slovech, aby Ukrajina nabrala odvahu vyjednávat pod bílou vlajkou, vypadalo to téměř, jako by František vyzval Kyjev ke kapitulaci. A i když se brzy ukázalo, že kontext papežova vyjádření byl ve skutečnosti širší a hlubší, pachuť zůstala. Není to poprvé, co slova rozsévače nepadla na úrodnou půdu. Není to jen vinou tvrdosti zeminy, ale i neobratnosti samotného
Pašije, příběh Ježíšova utrpení a smrti, čteme v týdnu před Velikonocemi dvakrát. Poprvé na Květnou neděli a podruhé na Velký pátek. V den Kristovy smrti rozjímáme o tajemství jeho oběti pro spásu světa. Klaníme se jeho kříži. Význam čtení pašijí pro liturgii palem je ale jiný. Vyjadřuje předěl mezi Ježíšovým veřejným působením, vrcholícím vítáním zástupy v Jeruzalémě, a křížovou cestou bolesti a odmítnutí. Připravujeme se na to, co si budeme v
Česká rada Iustitia et Pax (Spravedlnost a mír), které předsedá biskup Václav Malý, apeluje ve svém novém prohlášení na lepší dostupnost bydlení. „Počet lidí v bytové nouzi narůstá. Dávkový systém přispěl k inflaci nájemného a docházelo k masovému zneužívání systému prostřednictvím tzv. byznysu s chudobou,“ popisuje rada, která se při biskupské konferenci věnuje sociálnímu učení církve ve veřejných věcech, dodržování míru a
Text nazvaný „Ať jsou vaše slova vždy laskavá“ (podle Přísloví 16,25) a dostupný na stránkách cccb.ca zahajují konstatováním, že sociální sítě 20 let od svého vzniku prostoupily každý aspekt našich životů. „I pokud je sami nepoužíváme, jsme ovlivněni rolí, kterou hrají při šíření dezinformací, ve zintenzivnění veřejné debaty, radikalizaci politických systémů a krizi duševního zdraví zejména u mladých lidí,“ píší biskupové. Spolu s posledními