Relikvie Kristova roucha či svatých Vojtěcha a Víta nebo korunovační kříž ze 14. století a na 120 dalších cenností je v saských Drážďanech k vidění v sousedství snímků ze Svaté země věhlasného fotografa Josefa Koudelky (*1938) a tvorby britského výtvarníka Edmunda de Waala (*1964). Ať už vystavené exponáty lidskou paměť vytvářejí nebo udržují, ztělesňují ony titulní „fragmenty“ či „střípky“ naší židokřesťanské historie i dějin česko-saského sousedství, které po staletí znamenalo také čilou kulturní výměnu.

Jak zachytit paměť

Správa Pražského hradu za úřadování předchozího prezidenta Miloše Zemana si nepřála, aby byl svatovítský poklad – uznávaný za největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě – veřejně vystavován. V roce 2021 tedy zmizel z dosavadní katedrální expozice v kapli sv. Kříže a Metropolitní kapitula sv. Víta nyní plánuje jeho nové vystavení v některých z jejích vlastních prostor. Díky spolupráci s kunsthistorikem Jiřím Fajtem, bývalým ředitelem Národní galerie Praha, který nyní působí v Německu, se mohl cenný soubor zatím podívat do zahraničí.

Jak KT přiblížil iniciátor výstavy v Drážďanech, kanovník kapituly a diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského P. Vladimír Kelnar, z bohatého celku společně vybrali výsek, který by představil to nejcennější. „Návštěvníci uvidí středověkou část pokladu spojenou se zemskými patrony sv. Václavem, Vojtěchem a Vítem, ale i renesanční artefakty spjaté s rodinou zlatníků a brusičů Miseroniových,“ zve P. Kelnar. Jiří Fajt jakožto kurátor pak poklad doplnil Koudelkovými fotografiemi a de Waalovými díly.

Příběh českosaské výměny

„Josef Koudelka byl zařazen proto, že svými snímky dokumentuje zemi, ze které pochází řada relikvií v chrámovém pokladu,“ upřesňuje P. Kelnar. Velkoformátové Koudelkovy snímky pocházejí z jeho cest do Izraele a na Západní břeh v letech 2008 až 2012 a zachycují krajinu roztříštěnou a – slovy Vladimíra Kelnara – „zhyzděnou“ zdí, která odděluje židovská a palestinská území. Také Edmund de Waal se dotýká židovského dědictví. Vystavená díla např. připomínají židovského sběratele umění Moise de Camonda (1860–1935), v jehož sbírkách figurovalo i nádobí pro ruskou carevnu Kateřinu Velikou, nebo drážďanskou židovskou rodinu von Klemperer, které patřila významná sbírka míšeňského porcelánu. „Tyto střípky propojují svatovítský poklad se starší pamětí ve Svaté zemi, křesťanskou a židovskou i českou a saskou historii. Vždycky jsou to ale jen fragmenty, nikoli ucelený obraz – jako když si z výletu do zahraničí přivezeme suvenýry na památku,“ vystihuje P. Kelnar s povděkem za to, že i touto výstavou pokračuje příběh česko-saského kulturního kontaktu a výměny.

Expozici doplňuje film mnichovského filmaře Juliana Rosefeldta (*1965) V zemi sucha. Sleduje biblický dávnověk lidstva na Blízkém východě či v severní Africe a varuje před rizikem zničení lidské paměti klimatickým kolapsem i současnými násilnými konflikty.

Vernisáže v pátek 15. března se zúčastnili reprezentanti české církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou a děkanem svatovítské kapituly P. Ondřejem Pávkem i drážďanský biskup Heinrich Timmerevers. Výstavu zahájili prezident Petr Pavel a zemský premiér Michael Kretschmer. „To svědčí o mimořádném významu této výstavy i o dobrém partnerství našich zemí,“ podotkla během zahájení saská ministryně kultury a cestovního ruchu Barbara Klepschová.