„Hluboce zarmoucen zprávou o ztrátách na životech a zraněních způsobených střelbou na Univerzitě Karlově v Praze vyjadřuje Jeho Svatost papež František svou duchovní blízkost všem, které tato tragédie zasáhla,“ sdělil v úvodu psaní vatikánský státní sekretář Pietro Parolin rektorce Mileně Králíčkové a pokračoval, že zatímco „svěřuje mrtvé láskyplnému milosrdenství všemohoucího Boha“, vyprošuje
Do katedrálních lavic usedají místní kanovníci, kněží z celé diecéze a věřící. Už předchozí den litoměřické biskupství avizovalo, že podle zvyklosti zazní jméno nového biskupa v pravé poledne zároveň ve Vatikánu i v diecézi – ve zdejší katedrále sv. Štěpána. K oltáři přichází biskup Jan Baxant v doprovodu Mons. Giuseppe Silvestriniho, který je radou Apoštolské nunciatury v České republice. Když
Svatý otec zdůraznil, že Ježíšovým narozením „nad temnotou světa vítězí světlo Boha, který osvěcuje každého člověka. Radujme se z toho!“ V narozeném Kristu přichází na svět Kníže míru. Přihlásit se k němu znamená podle Františka „s odvahou říci ne válce, samotné logice války, cestě bez cíle, porážce bez cíle, šílenství bez omluvy“. Dodal, že to znamená i „říci ne zbraním. Protože pokud člověk,
Víte, jak vypadá graf vývoje hrubého domácího produktu od roku nula do současnosti? Linie se prakticky celou dobu plazí podél vodorovné osy x a takřka v samém závěru vystřelí do oblak. Ve zkratce to znamená, že zhruba 1750 let bylo lidstvo mimořádně chudé, pak se to trochu zlepšilo, výrazná změna nastala s průmyslovou revolucí v první polovině 19. století, ale nic se nedá srovnat s hospodářským
„Dnes se nám zdá, že pro Vánoce není místo,“ poukázal v homilii kardinál Pizzaballa na více než dva měsíce otevřené války mezi extremistickou organizací Hamás, ovládající Pásmo Gazy, a Izraelem. Tato válka silně dopadá také na křesťanskou menšinu na palestinských územích i v Izraeli tvořenou většinou etnickými Palestinci. „Zdá se, že hluk zbraní, dětské slzy, utrpení uprchlíků, křik chudých, smutek tolika truchlících rodin způsobují, že naše písně
Když v květnu roku 2022 kývl na nabídku přidat se k nám, měli jsme z toho velkou radost, protože jsme už roky znali jeho práci v Radiu Proglas. U nás se věnoval vatikánskému zpravodajství a dalším náročným tématům, jako je synoda, včetně německé cesty. Díky svému rozhledu přirozeně rozšířil redakční radu Perspektiv. Přinášel zajímavé rozhovory a byl pohotovým autorem glos. Dříve bezmála dvacet let působil v Radiu Proglas, kde se stal zástupcem
Je to o dva více než v roce 2022. „Misionáři“ agentura nazývá všechny pokřtěné, duchovní i laiky, podílející se na službě církve – podle apoštolské exhortace Evangelii gaudium (Radost z evangelia), která učí, že se „na základě přijatého křtu každý člen Božího lidu stal misionářským učedníkem“. Život při práci pro evangelium položili jeden biskup, osm kněží, dva řeholníci, jeden bohoslovec, jeden novic a sedm laiků. Devět z nich zemřelo v Africe,
PRO POŽEHNÁNÍ DO SVÉHO ÚKOLU nést lidem radostnou zvěst o narození Spasitele a současně jim nabídnout příležitost, jak nový rok začít dobrým skutkem, si minulý pátek přijelo několik desítek koledníků Tříkrálové sbírky do Olomouce. Mši svatou pro ně celebroval biskup Josef Nuzík. Charitní koleda bude v ulicích měst a vesnic ČR probíhat až do 14. ledna. Více informací na www.trikralovasbirka.cz.
Jak jste se o svém jmenování dozvěděl? O třetí neděli adventní mi pan nuncius napsal textovou zprávu, že se potřebuje sejít. Vypadalo to úplně „nevinně“, protože jako generální sekretář České biskupské konference s ním řeším řadu záležitostí a jsme prakticky v každodenním kontaktu. Dojel jsem tedy na nunciaturu. Na stole před ním ležela obálka, posunul ji ke mně a já ji otevřel. Bylo tam vánoční přání a k němu rukou připsané: „Hodně Božího
„SPOLEČNĚ NA CESTĚ“ je motto poselství na rok 2024, které přednesl pěti tisícům mladých křesťanů shromážděných v závěru roku ve slovinské Lublani nový převor komunity v Taizé bratr Matthew. Přáním bratří z Taizé je, aby ti, kteří do Lublaně na 46. evropské setkání s touto komunitou přijeli také z Česka, prohloubili schopnost naslouchat všem včetně lidí na okraji a společně hledat spravedlivý mír. Mladé poutníky požádal také papež František, aby
„Požehnání je základní potřebou, která by neměla být nikomu odepřena – stejně jako chléb,“ uvedl salcburský arcibiskup Franz Lackner. Podle předsedy německé biskupské konference Georga Bätzinga dokument „vytyčuje jasnou hranici mezi neochvějnou věrností učení církve a pastoračními požadavky církevní praxe, která chce být lidem nablízku“. Z některých zemí naopak od biskupů zaznívá, že kněží homosexuálním párům žehnat nebudou. Například maďarská
Lze požehnat každému, kdo o to požádá? Co se při tom děje? Požehnání je latinsky benedictio, tedy v překladu doslova dobro-řečení. Je to tedy prosba o dobro od Boha. Přesněji, Bůh je původcem dobra, nezávisí proto na našich prosbách. Ještě přesněji vyjádřeno, požehnání je vyřčení, prohlášení dobra, které pochází od Boha. A tento nový dokument říká, že je vhodné a pastoračně správné, aby katoličtí duchovní vycházeli vstříc lidem, kteří požehnání
Ježíšovo historické narození mě fascinuje stále znova. Připomíná mi totiž Boží lásku k lidem, k nám, ke mně. Bůh se nerozhodl pro alternativní řešení. Nestal se andělem, ale člověkem. Neposlal na tento svět za sebe nějakého posla. On sám se k nám sklonil, když se narodil do lidské rodiny. Jeho matka Marie ho položila do jeslí – tedy vlastně krmelce pro zvířata. Svatý Augustin to komentuje slovy: „Položený do jeslí se stal naší potravou.“
POHÁDKOVÉ VÁNOCE VOJTĚCHA KUBAŠTY prezentuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích až do 14. 2. 2024. Ke 110. výročí narození tohoto celosvětově uznávaného malíře, ilustrátora a autora prostorových betlémů vystavuje průřez jeho tvorbou. Nabízí také možnost si nejkrásnější betlémy a knížky zakoupit.
Právě v čase, kdy Vatikán prohlášením Fiducia supplicans (Prosebná důvěra) schválil možnost žehnání i párům téhož pohlaví, vychází dominikánská revue Salve 3/2023 s tématem LGBTQ+. Editor tohoto vydání teolog Tomáš Sixta předesílá, že důvodem je odpovědět na volání po „hlubší diskuzi nad otázkami spjatými s postavením těchto osob v rámci katolické církve“, které se nezřídka ozývá v synodálním procesu, a zdůrazňuje, že číslo není ani kontroverzní,
Německo-americký psycholog židovského původu Erik Erikson náleží díky svému slavnému modelu osmi stádií do středoškolského studia, a asi není třeba obšírněji vysvětlovat jeho pohled na dynamiku lidského zrání. Stačí připomenout, že na životní cestě se postupně otevírají určité výzvy a úspěšně lze postoupit k řešení té další jen po zvládnutí té předchozí. Budeme-li s naším autorem předpokládat zdařilý vývoj jedince, pak ve druhé životní dekádě
Umělá inteligence bude nabývat na významu. Výzvy, které představuje, jsou technické, ale také antropologické, vzdělávací, sociální a politické. Slibuje například osvobození od dřiny, efektivnější výrobu, snazší dopravu a připravenější trhy, stejně jako revoluci v procesech hromadění, organizování a potvrzování dat. Musíme si být vědomi rychlých proměn, které nyní probíhají, a řídit je způsobem, který chrání základní lidská práva a respektuje
Jen pár desítek hodin před Štědrým dnem se zlo brutálně vlomilo do životů obyvatel Česka, zejména pak rodin obětí střelby na pražské filozofické fakultě. Společenství církve dokázalo pohotově a na mnoha místech vytvořit zázemí pro smutek, truchlení, sdílení bolesti v prostoru bezpečí a naděje. V mnoha chrámech, při řadě bohoslužeb, ústy celé řady duchovních i laiků zněla slova přijetí a útěchy. Prožíval jsem tichou radost, že o to společnost
„Za našich mladejch let“, „Ach, ta dnešní mládež“ a speciálně moje babička říkávala, že „dneska je už ten svět vošklivej“. Nedávno si v domažlické lékárně zase několik lidí středního věku ve frontě hlasitě stěžovalo na „mladý, který chtěj peníze, ale dělat, to ne“. Podobných rčení a hovorů by si každý mohl vybavit dlouhou řadu. Je to odvěká pravda, že starší generace má tendenci žehrat na tu mladší. Vzpomínat na minulost je určitě v pořádku, ovšem
Umění jste se začala věnovat až po čtyřicítce. Proč tak pozdě? V mládí jsem chtěla studovat uměleckou školu nebo jazyky. Ráda jsem také psala, ale nedostala jsem se na žádnou z vysněných škol, a tak jsem po maturitě začala studovat stavařinu. Absolvovala jsem ale jen pět semestrů. Byla jsem tam příšerně nešťastná, protože mám v sobě kreativitu, kterou jsem na této škole nemohla naplnit. Nakonec se vám ale v emigraci znalosti ze stavařiny hodily,
Začátek kalendářního roku je obdobím, které spojujeme s úkoly a cíly, které si sami pro sebe více či méně uvážlivě stanovujeme. Křesťané tomu říkají předsevzetí, zvláště když do tohoto procesu zvou Boží milost. Zkrátka je to nějaký dobrý plán, jak být lepšími lidmi. Některá předsevzetí mají význam pro naše tělo (třeba že zhubneme), jiná se týkají naší kázně (konec s lenošením), rodinného života (budu se víc věnovat dětem) nebo duchovní oblasti
Už v uplynulém létě měli návštěvníci možnost tuto výstavu, kterou Národní muzeum připravilo společně s Domem bavorských dějin, zhlédnout v německém Řezně. Český ekvivalent je navíc obohacen o další cenné exponáty především ze sbírek Národního muzea. Čechy a Bavorsko prezentuje jako jednotný region, provázaný v době baroka nejen politicky a mocensky (jak se názorně ukazuje v úvodním sále výstavy), ale také díky kulturní výměně a vzájemným
Od biskupa Pavla Konzbula, generálního vikáře Pavla Kafky a vikáře pro pastoraci a vzdělávání Pavla Šenkyříka se diváci dozvěděli o dokončených i plánovaných projektech a akcích diecéze. „Prostřednictvím videolistu se chceme pravidelně setkávat zhruba třikrát až čtyřikrát ročně. Cílem je informovat atraktivní formou o tom, co se na biskupství i v diecézi děje, a více posílit pocit, že jsme v tom všichni společně jako jedna rodina,“ zdůvodňuje
Když začala střelba, měla seminář ve třetím patře budovy. „Ten náhlý a neznámý zvuk asi jako kov na kov, ne omračující bum bum, jak jsme zvyklí z akčních filmů, se mi hned nelíbil a zpanikařila jsem. Bylo nás deset v malé třídě a neodvažovali jsme se ani vyjít na chodbu,“ popisuje. „Znělo to hrozně, asi jako kdyby na fakultu vtrhlo celé komando, které tyčemi rozbíjí vše, co mu přijde pod ruku – nábytek, zdi, sklo. Třískání do dveří všude po