Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Domov a přijetí budou vždy v kurzu

Obsah:

Úvod Téma

Domov a přijetí budou vždy v kurzu

19. 9. 2023

Tisk

Diecézní centra života mládeže vznikala před třiceti lety s nadšením ze svobody. Zakladatel a první vedoucí centra Vesmír v královéhradecké diecézi Mons. PAVEL ROUSEK přibližuje, jak se tomu i papežovi spolupracovníci divili a jak i po letech plní centra svou roli: být mladým lidem nablízku.

image:Image Domov a přijetí budou vždy v kurzu
Akce na Vesmíru mívají nezapomenutelnou atmosféru. Takhle například v srpnu vypadala rozlučka odcházejících „týmáků“. Snímek Josef Polehňa / Člověk a Víra

Diecézní centrum života mládeže Vesmír vzniklo jako jedno z prvních hned v roce 1992. Jak k tomu došlo?

Vezmu to trochu ze široka. Už za minulého režimu na konci sedmdesátých let vzniklo v Příchovicích pod vedením P. Mirka Šimáčka v provizorních podmínkách jakési neformální celostátní centrum mládeže. Tehdy ho komunisté poslali na periferii do Jizerských hor, aby byl právě daleko od mládeže. Mladí lidé tam ale začali přijíždět z celé země, i ze Slovenska, protože tam nacházeli přijetí, společenství a víru. Když po revoluci dostal na starost pastoraci mládeže, vytvořil koncept, který s takovými domy (DCŽM) počítal. Zároveň vyrostla diecézní centra pro mládež (DCM), tedy kanceláře, ze kterých se koordinuje pastorace mládeže v diecézi.

Koncept je to tedy veskrze „náš“, tedy český?

Ano. Když nás v devadesátých letech navštívil dnešní arcibiskup Renato Boccardo, který byl zodpovědný za pastoraci mládeže v katolické církvi a spolupracoval s papežem Janem Pavlem II., říkal, že tohle ve světě nemá obdoby – takové domy, kde stabilně žije kněz a tým, kteří jsou příchozím stále k dispozici.

Tehdy to šlo velmi rychle.

V našich diecézích tak téměř současně vznikala centra života mládeže. Já jsem dostal od tehdejšího biskupa Karla Otčenáška na starost mládež v královéhradecké diecézi. Někdy v roce 1991 za mnou do Červeného Kostelce přijel Mirkův bratr Jan Šimáček se zprávou, že je na prodej rekreační areál v Orlických horách. Hned jsme se tam byli podívat a místo se nám líbilo. Biskup to zvážil, dům tehdy koupil a pak mi řekl onu historickou větu: „Pavle, sežeň si lidi a běž tam.“

Věděli jste od začátku, k čemu směřujete?

Hned jsme věděli, co chceme: něco podobného, co fungovalo v Příchovicích. Takže jsem si z mladých lidí vytvořil tým, jak jsem to viděl už z příprav diecézních setkání, a s nimi jsme postupně ten dům obydleli a starali se o chod centra. Přijížděli za námi další mladí lidé, pro které jsme připravovali program. Struktura pastorace se rychle zorganizovala i díky papeži Janu Pavlu II., který nás pozval v roce 1992 na Světové dny mládeže do Čenstochové. Dozvěděli jsme se to v lednu a v srpnu jsme tam už jeli, takže nebylo času nazbyt.

Jak si vysvětlujete, že tento koncept funguje i po třiceti letech, během kterých se společnost i život mladých lidí výrazně změnily?

Myslím, že je to stále opravdu moderní způsob pastorace. Jistě, mládež je dnes v mnohých ohledech jiná než před třiceti lety, ale v tom, že touží po přijetí a společenství, je stejná. Když to mladý člověk najde v těchto domech mezi svými vrstevníky, může se nadchnout pro lepší život, pro Krista, pro víru. Tohle vždycky bude platit – a osobně si myslím, že dnes možná víc než dřív, protože mládež často pochází z různého prostředí a často nemá kde zakusit domov. Vesmír je typický i tím, že programu se účastní také rodiny. Velmi užitečné je, že mladí lidé například o jarních prázdninách nebo i jindy vidí život fungujících rodin. I děti si toto místo mohou oblíbit a přijíždět na programy mládeže. Myšlenka domova, přijetí a života podle evangelia by měly být vždy tím hlavním posláním center mládeže. Ve stále více atomizované společnosti může být tato myšlenka přitažlivá.

Mění se i centra společně s mládeží?

Částečně určitě ano. Program vlastně vytvářejí mladí pro mladé. Zapojují se i dobrovolníci, nedělají to jen „týmáci“. Například na Vesmíru jsou o prázdninách tematické týdny – třeba taneční, sportovní nebo týden identity, což je určitá reakce na záležitosti kolem genderu. Témata se aktualizují, ale duchovní základ akcí a poslání zůstává stejný.

Setkáváte se v církvi i s kritickými hlasy?

Někteří lidé třeba říkají, že je to takový skleník. Ale vlastně proč ne? Je to prostředí, kde mladý člověk zakusí víru a společenství – a tyto hodnoty si pak nese dál do svého života. Často se vrací, nachází zde přátele a někdy také partnera do života. Nedávno jsem si uvědomil, že si nedovedu představit pastoraci mládeže v diecézi bez těchto domů.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou