P. Prokop Siostrzonek, břevnovský arciopat V mém životě podobně jako u kohokoliv jiného se strachy mění s přibývajícím věkem. V mládí jsem se bál, abych nezklamal ve veřejném životě, při veřejných projevech. Ze zpytování svědomí mi ale stále více vylézá obava, abych obstál v poslední chvíli života. Až budu stát před Hospodinem. To si uvědomuji čím dál tím víc. Často to řeším se svým zpovědníkem. Myslím, že i když se člověk snaží žít poctivě svůj duchovní život a pracovat na něm, tak nejistota, jak nakonec obstojím, pořád zůstává. Alespoň u mě ano. Souvisí s tím i druhý strach, aby po mně…