Obsah:
Kdy začal žít dědeček aneb oslava „početin“
13. 12. 2022
Není to tak dávno, co mi zas jednou „škola života“ otevřela dveře dokořán, abych se něco přiučila. Otevřela mi své dveře, nabídla židli a možnost žasnout nad krásou lidí, kteří se učí přemýšlet o obyčejných věcech, které nám nabízí neobyčejný Bůh a víra v něj.
Byla jsem pozvána do jedné rodiny. Obyčejná domácnost bez světel luxusu. Uklizeno, ale právě do té míry, aby si v ní mohlo hrát pět dětí a nemělo při tom pocit, že mámě boří smysl života. Vše tak akorát pro upracovaného tátu s mozolnatýma rukama, kterému – ač unavenému – stále svítily oči něčím hezkým, živým. Mamka kroužila po kuchyni a zvládala podle zvyku všech skvělých maminek několik činností naráz. Vedle běžných kuchyňských příprav – třeba krájení chleba na večeři a utírání stolu – opravovala při trénování čtení svého synka a po očku pozorovala nejmladší ratolest, aby při jízdě kuchyní…
Zbývá 72 % článku
