Obsah:
Patnáct let domu pro těhotné matky v tísni
13. 12. 2022
Při vzpomínání na patnáct let života našeho azylového domu jsem se tak trochu zasnila...
První roky patnáctileté historie byly, jako když se matka dívá na své dítě, na své první dítě. Maličké, slabé a hlavně první. Znáte tu nejistotu matek prvorodiček? Na každý detail života svého maličkého se dívají s otazníkem, s větší či menší úzkostí, obavami, jak prospět nebo aspoň ublížit co nejméně. Poznat, co to malé opravdu chce, proč teď pláče nebo co mu vykouzlí úsměv na tváři. A pak – najednou! – uplyne patnáct let – a rodiče se shodují, že to „uteklo jako voda“ a že „to snad není možné, jaká je z t é dcerky najednou slečna“. V životě hamerského domu to bylo podobné. První tápající…
Zbývá 78 % článku
